Miloš Zeman slaví první rok na Pražském hradě. Sice nevíme, jestli někdy v budoucnu bude na svůj prezidentský mandát vzpomínat s Homerem Simpsonem a jeho kumpány ve springfieldské hospodě U Vočka (autor aktuální dokumentární ilustrace, výtvarník Martin Aaron Hořínek, je přesvědčen, že ano), ale my ostatní se slzou v oku a dojetím můžeme bilancovat jeho první rok už dnes.
Důvodů radovat se spolu s naším hradním pánem je nekonečně mnoho. Žádný národ na planetě Zemi se totiž nemůže pochlubit prezidentem, jenž..
… má šéfa lékařského konzilia, který tvrdí, že prezidentem požitá denní dávka alkoholu (šest dvojek vína a tři panáky tvrdého chlastu) není žádné extrémní pití.
… si drží na oficiálním prezidentském portrétu svých šestnáct brad sepjatými dlaněmi.
… se naláme s Rusy na ruské ambasádě a za pár hodin nato při oficiální slavnosti za účasti nejvyšších představitelů země málem poblinká nejposvátnější symbol naší státnosti – české korunovační klenoty.
… odmítne udělit profesuru člověku, jenž veřejně přizná, že je homosexuál.
… nepozve na oslavu státního svátku na Hrad akademické funkcionáře, kteří před volbami odmítnou pořádat prezidentovy angažované přednášky.
… se rozhodne, že vládu vzešlou z demokratických voleb nahradí svými neobolševickými kumpány a s nimi coby prezident objede mítinky před mimořádnými parlamentními volbami.
… v noci cestou na záchod zakopne o koberec, který předtím sroloval jeho pes, narazí do zdi (nebo skříně?) a poraní si koleno tak, že je vyřazen na několik měsíců z provozu.
… navštíví tabákovou továrnu a doporučí všem, ať začnou kouřit v sedmadvaceti letech, pak že už kouření zdraví nehrozí.
Vážení čtenáři, to není kreslený sitcom, ale česká realita.
Takže — pane prezidente, gratulujeme!
