nahoru

Analýza: Velká hra o Krym, ve které tahá Západ za kratší konec než Rusko

Viliam Buchert1. března 2014 • 18:01
Ukrajina
Ukrajina
• foto: 
ČTK

Strategie Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina je na Krymu, který patří Ukrajině a kde má Moskva velkou námořní základnu, jasná. Co nejvíce vyhrotit napětí mezi Krymem a novou porevoluční vládou v Kyjevě. Rusové přitom hrají s lepšími kartami. Důvodů je hned několik.

Podle expertů je realistických možností, jak by mohly západní demokracie situaci na Krymu ovlivnit a změnit, minimum. Mohou se uchýlit jen k verbálním varováním, což Moskva sice slyší, ale nevyslyší. Rusko má nejenom vojenské, ale i ekonomické nástroje, jak poloostrov Krym dostat do svých rukou.

Někteří odborníci sice v posledních dnech tvrdili, že Putin rozhodně nebude Krym vojensky okupovat, ale Rada federace v sobotu odpoledne schválila prezidentovu žádost o nasazení vojáků na Ukrajině. Prý mají ochránit životy ruských občanů v regionu. A jak ukázaly nedávné války v Čečensku, Jižní Osetii a Abcházii, moskevské vlády někdy uvažují naprosto jinak, než by si Západ přál. V reakci na ruský postup ukrajinský vůdce Vitalij Kličko vyzval k všeobecné mobilizaci armády.

Podívejme se ale přímo na Krym.

Ukrajinský Krym je ruský

Přestože národnostní složení obyvatel Krymu se postupně mění, pořád dominují Rusové, kteří tvoří přes 60 procent obyvatel. Kolem čtvrtiny tvoří Ukrajinci a zbytek především muslimští Krymští Tataři, které nechal diktátor Stalin v roce 1944 deportovat do Střední Asie. Ti se masově vracejí v posledních dvaceti letech a jsou pod dojmem historických událostí silně protiruští.

Vzhledem k revoluci na Ukrajině volají krymští Rusové po všelidovém referendu o odtržení poloostrova. Budou se pak dokonce moci ohánět tvrzením, že vše proběhlo podle mezinárodně uznávaného práva na sebeurčení, proti čemuž nebude mít Západ po ruce protiargumenty. Výsledek referenda by opět mohl nahrát Moskvě.

Například zastupitelé krymského Sevastopolu zvolili novým starostou bohatého podnikatele Alexeje Chala. Problém ovšem je, že Chala má ruské občanství. Sám tvrdí, že přímořský Sevastopol je ruské město a proto má mít i ruského starostu. Říká se mu to dobře, protože mu záda kryjí vojáci z místní velké ruské námořní základny.

Dalším současným problémem je to, že mnoho členů speciálních jednotek ukrajinské milice, která se jmenovala Berkut, se vrátilo v minulých dnech domů, protože nová vláda organizaci rozpustila. Jenže mnoho „berkuťáků“ pochází právě z Krymu. Je to nebezpečná a dobře vycvičená skupina, která se obrací o pomoc k Moskvě.

Krym a autonomie

Když Nikita Chruščov v roce 1954 poněkud fanfaronsky daroval Krym Ukrajině, vyvolalo to u místních Rusů odpor, ale nemohli s tím v totalitní zemi nic dělat. Po rozpadu Sovětského svazu se zde ale opět silně projevily separatistické tendence (myšleno opětovné odtržení od Ukrajiny), které přetrvávají do dnešních chvil. Krym má svůj vlastní parlament, který může některé věci zásadně ovlivnit a i ten je pod vládou proruských sil. Otázkou je, jak by se v případě dělení Ukrajiny postupovalo v případě Sevastopolu, který je správní jednotkou, která nespadá pod působnost Krymské autonomní republiky, nýbrž je stejně jako hlavní město Kyjev přímo podřízen ukrajinské vládě. Je totiž považován za vojensky strategickou oblast.

Základna v Sevastopolu

Moskva se pak rozhodně nikdy nevzdá své největší námořní základny, která je právě v krymském přístavu Sevastopol. Toto město bylo právě z těchto důvodů uzavřené pro cizince až do roku 1994. A Rusko má s Ukrajinou podepsanou smlouvu (z roku 2010), že svoji černomořskou flotilu zde bude mít do roku 2042 (nesmíme zapomínat ani na to, že Rusko má své námořníky v Sevastopolu již 200 let). Je v podstatě nepředstavitelné, že by Moskva chtěla tuto vojenskou smlouvu nějak zásadně revidovat. Krym prostě patří mezi nejbytostnější ruské národní zájmy, a protože jde i o zájmy vojenské, Moskva bude prostřednictvím poloostrova tlačit Ukrajinu k ústupkům, protože tuší, že v Kyjevě se brzy objeví snahy, jak revidovat proruskou zahraniční politiku, kterou prosazoval svržený Viktor Janukovyč.

A vždy jde i o peníze

Na Krymu má Rusko také velké obchodní zájmy. Oblíbená přímořská střediska jsou plná hotelových zařízení, jejichž investoři jsou právě z největší země světa. Také jsou připraveny různé projekty (především infrastrukturní) v hodnotě pěti miliard dolarů. I tyto peníze pocházejí z Ruska. Navíc nová ukrajinská vláda stojí před ekonomickým bankrotem a o nějakých masivních investicích nemůže bez velké zahraniční pomoci vůbec uvažovat. Jen na záchranu Ukrajiny je potřeba kolem 35 miliard dolarů, jenže to jsou peníze, které mají stát zachránit a ne dlouhodobě rozvíjet.

Pokud se tedy Krym rozhodne přerušit svazek s Ukrajinou, bude západní svět křičet, ale nemá žádnou možnost, jak to zastavit, nebo změnit. Nejsilnějším hráčem je u Černého moře Rusko a na tom se nic nezmění. Vladimir Putin si jistě nechce kvůli Krymu dělat ve světě problémy, ale že zůstanou změny na Ukrajině bez odezvy z Moskvy, se předpokládat nedalo. Nejjasněji je to zatím vidět právě na, dnes ještě ukrajinském, Krymu.

Krym mapa



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,020
22,280
28,980
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře