Co se děje s počasím? V Česku je nezvykle teplá zima, Florida zamrzla a Anglie je pod vodou | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co se děje s počasím? V Česku je nezvykle teplá zima, Florida zamrzla a Anglie je pod vodou

STANISLAV DRAHNÝ15. února 2014 • 15:03
Co se děje s počasím? V Česku je nezvykle teplá zima, Florida zamrzla a Anglie je pod vodou
Vítův kámen
• foto: 
profimedia.cz

Za podivnostmi letošní zimy stojí klimatické změny, které vznikly ve východní Asii. Když se prý tamní pasátové větry zrychlily, odstartovaly tak dominový efekt vedoucí k momentálnímu podivnému počasí. Má tedy letošní bizarní zima něco do činění s globálním oteplováním?

reklama

A o jaké globální změny by se vůbec mělo jednat? Měření ukazují, že se za posledních 14 let růst teplot na Zemi zpomalil. Podle kritiků teorie globálního oteplování to svědčí o tom, že předpovědi týkající se katastrofálních dopadů klimatických změn jsou přehnané. Dost možná se však jedná pouze o přechodný výkyv, nebo spíše pozastavení trendu. Alespoň tak to tvrdí studie, kterou v posledním vydání Nature Climate Change zveřejnila skupina vědců vedených Matthew Englandem z univerzity v australském státě Nový Jižní Wales.

Klimatologové v ní dospěli k závěru, že za „chladnějším“ počasím z posledních let jsou nezvykle silné pasáty v tichomořské oblasti, které vanou od amerického kontinentu směrem na západ. Tyto vichry tlačí teplejší vody hlouběji pod povrch oceánu a naopak nahoru se dostávají vody studenější. Výsledkem je, že Pacifik v poslední době ochlazuje klima.

Podle Englanda pasáty nad rovníkovým Pacifikem sílí od 90. let a jsou nyní dvakrát prudší, než je obvyklé. Jak dlouho bude tento chladič ještě pracovat? To výzkumníci ještě nevědí. Jsou však přesvědčeni, že dříve či později větry zeslábnou a oteplování Země se opět zrychlí. England také upozornil, že kolísání síly pasátů souvisí s takzvanou tichomořskou oscilací, což je jeden z největších oceánských systémů proudění, jenž přináší střídání teplejšího a chladnějšího počasí v řádech dekád. „Tato souvislost umožňuje pochopit, proč oteplování klimatu není pravidelný a kontinuální jev, ale fenomén projevující se po etapách vždy mezi dvěma obdobími s víceméně stálými teplotami,“ řekl.

Co se děje s počasím?

U nás ve středu Evropy je výjimečně teplá zima, což je pro většinu lidí docela příjemné. Naštěstí není teplo doprovázené katastrofálními dešti, jako se tomu děje ve Velké Británii. Podle tamních meteorologů letošní zima přinesla do Walesu a Anglie nejvíce srážek za posledních 248 roků. Mnohé pobřežní oblasti byly zaplaveny vlnami, dále od moře se rozlily řeky a potoky.

Ve Spojených Státech zase panují nezvyklé mrazy a sněhové vánice, to se týká i subtropické Floridy. (Výjimkou je v tomto ohledu Aljaška, kde bylo naopak nezvyklé teplo.) I to všechno má podle meteorologů příčinu ve východní Asii. Zesílení tamních pasátů a lokální ochlazení narušilo vzdušné proudy, které nad severní polokoulí vanou od západu na východ. Ty se nad Tichým oceánem stočily na sever a poté opět k jihu, přičemž ženou nad Severní Amerikou arktický vzduch a naopak „po stranách“ nasávají teplejší vzduch na sever. Výsledkem jsou mimo jiní i intenzivní cyklony nad Atlantikem, které přinášejí na Britské ostrovy a severozápad Evropy bouře a lijáky. Mimochodem, jednou z těchto bouří, které se podařilo dostat až nad naše území, byl loni v prosinci orkán Xaver.

Tři náměty k přemýšlení

Je tedy typičnost letošní zimy náhoda, nebo má souvislost s globální změnou klimatu? Na tom se neshodnou ani vědci, kteří se touto problematikou zabývají. Polský deník Gazeta Wyborcza v této souvislosti předkládá čtenářům tři náměty, na které by bylo dobré upřít pozornost.

Tím prvním je výrazné zvýšení intenzity zimních bouří v severním Atlantiku, které se – častěji než to bývalo obvyklé – stáčejí k jihu.

Za druhé, v posledních letech stále více a více přibývá v Evropě intenzivních přívalových dešťů. (To je v souladu s tím, co se očekává od globálního oteplování: Teplejší oceány odpařují více vodní páry, kterou může teplý vzduch absorbovat a přenést někam nad pevninu, kde se změní v déšť.)

A za třetí, ve dvacátém století se hladina moře v Lamanšském průlivu zvýšila o 12 cm. Je předpoklad, že do roku 2030 poroste ještě o dalších 11 až 16 cm. Lze tedy očekávat, že stále intenzivnější bouře budou častěji zaplavovat přilehlá pobřeží. Uvidíme!



Klíčová slova: počasí



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama