Jednotná Belgie: Blíží se její konec? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jednotná Belgie: Blíží se její konec?

Thomas Bastin31. ledna 2014 • 11:38
Jednotná Belgie: Blíží se její konec?
Belgie
• foto: 
Wikimedia

V roce 2010 upoutala Belgie pozornost celého světa. V té době procházela nejhlubší politickou krizí ve svých dějinách. Rozpory mezi levicovými Valony a pravicovými Vlámy tehdy plnily titulní stránky novin. V souvislosti s legislativními volbami v příštím roce opět nabírají spekulace o rozdělení Belgie na obrátkách. Očekává se totiž tuhý boj mezi nynějším belgickým premiérem a zároveň předsedou valonských socialistů Eliem Di Rupem a lídrem vlámských separatistů Bartem De Weverem.

reklama

De Wever se za pouhých deset let prodral až na vrchol vlámské politické scény a krůček po krůčku si podmaňuje vlámské obyvatelstvo. Naposledy to dokázal v roce 2012, kdy s přehledem vyhrál volby v Antverpách se zhruba 36% hlasů a stal se tak jejich starostou. Svou argumentaci staví především na populistických heslech, například, že „Každý Valon stojí Flandry 3 000 eur ročně“. Tím naráží především na to, že bohaté, pracující Flandry musejí převádět značné finanční částky zchudlému, nepracujícímu Valonsku, které skrze svůj štědrý systém sociálních dávek dotuje nezaměstnané lidi. Levicové Valonsko a pravicové Flandry se zásadně rozcházejí ideologicky, tím pádem i v otázkách imigrace a nakládání s financemi. Popularitu De Wever nepochybně získává i díky vlastní osobnosti - V době politické a ekonomické krize dodává občanům pocit jistoty a síly. Povoláním historik, jenž belgické dějiny dokonale zná, velice schopný rétor, jenž plynule komunikuje i francouzsky a anglicky, na rozdíl od svého valonského protějšku, jemuž je neznalost nizozemštiny, druhého oficiálního jazyka Belgie, vyčítána. Sílu dotahovat věci dokonce a jít za svým cílem dokázal De Wever i tím, že během půl roku zhubl o šedesát kilo. Vůdčí osobnost, vzdělání a inteligence, jazykové a rétorické dovednosti by mu ovšem nestačily, pokud by k tomu neměl ideální prostředí, kde by mohl svou politiku prosazovat. Pouze totiž využívá aktuálního rozpoložení obyvatelstva, jenž je pouhým důsledkem historického vývoje Belgického království.

Vraťme se na moment do minulosti. Belgie vznikla 21. července 1831 z odporu belgických, tehdy katolických, států k nadvládě protestantského Nizozemska. V té době se na území dnešních Flander mluvilo různými vlámskými dialekty. Obdobně tomu bylo i na území dnešního Valonska, kde prostý lid mluvil dialekty valonskými. Valonsko se pod vlivem Francie postupně začalo pofrancouzšťovat a prosperovat, což obyčejný, velmi chudý vlámský lid nesl nelibě. Právě do této doby sahají i kořeny vlámského uvědomování, snahy o prosazení vlastní identity a zároveň eskalující pohrdání francouzsky mluvícími Valony. Vlámům se snahy o rovnoprávnost začala vyplácet – v roce 1898 byla nizozemština prohlášena druhým oficiálním jazykem. Po První světové válce, během níž zemřelo mnoho vlámských vojáků pod vedením francouzsky mluvících důstojníků, vlámské národní cítění dále sílilo. Následovalo tzv. povlámštění slavné univerzity v Gentu, kde se do té doby učilo výhradně francouzsky. V roce 1968 se prostřednictvím akce Walen Buiten! („Valoni ven!“) ukončilo vzdělávání ve francouzštině na univerzitě v Lovani. Vůbec šedesátá léta jako taková znamenala pro Valonsko konec ekonomické prosperity, jejíž centrum se přesunulo na sever, do Flander. O dva roky později, tj. v roce 1970, bylo vyslyšeno další volání po posílení vlámské samostatnosti a tak začala federalizace do té doby unitárního belgického království, která trvala až do roku 1993 a Belgie tak dnešní podobu – rozdělená na jazyková společenství a územní regiony.

Přestože se De Wever těší velké oblibě, i on musel od svého radikálního plánu oddělit Flandry od zbytku státu ustoupit. Stále nepřesvědčil zbývající dvě třetiny vlámských voličů, které si rozdělení nepřejí. A tak přetavil separatistické myšlenky v představu konfederativní Belgie, čímž by došlo k dalšímu posílení vlámské pozice. Z jeho strany jde o velmi taktický krok, kterým získává čas, aby přesvědčil nejen zbytek Vlámů, ale i pravicovou část valonské populace, že konfederativní systém povede k uzdravení rozpadající se Belgie. Zda se mu to podaří, se dozvíme v květnu příštího roku.

Thomas Bastin


Klíčová slova: belgieThomas Bastin



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama