Dlouho očekávaný soudní proces s bývalým ministrem obrany Martinem Bartákem začal v pondělí u pražského městského soudu. Barták je společně se zbrojařem Michalem Smržem obžalován z přijetí úplatku v kauze, která souvisí s výrobcem automobilů Tatra. Na pozadí celé aféry jsou ale i skutečnosti, o kterých se moc nemluví.
Martin Barták, jak se dalo očekávat, u soudu svoji vinu popřel hned první den. „Činů, které jsou mi kladeny za vinu v dnes přednesené obžalobě, jsem se nedopustil a ani se nikdy nestaly. Pevně věřím, že tato skutečnost se v průběhu hlavního líčení prokáže v celém rozsahu,“ prohlásil Barták na úvod své výpovědi. O vině a nevině Bartáka se Smržem rozhodne soud, o čem ale česká justice a vyšetřující orgány nerozhodují (a podle všeho ani nechtějí rozhodovat), je nešťastný osud automobilky Tatra a velmi nestandardní a podivné operace, které ji přivedly téměř k zániku.
Nejdříve se musíme vrátit až do roku 2006, kdy byl v listopadu více než 80procentní podíl ve společnosti Terex (ta Tatru ovládala) prodán společnostem Black River a Tatra Holdings. Přitom ta druhá měla stoprocentní podíl v té první, tedy v Black River. Tatru Holdings nejprve ovládal Američan Ronald Alan Adams (dodnes aktér celé kauzy), pak ale necelých 41 procent získala indická společnost Vectra (už předtím vlastnila 11 procent samotné Tatry). Tady už se dostáváme k některým dalším aktérům složitého případu, na jehož konci byly obrovské ekonomické potíže slavné automobilky.
V roce 2006 totiž Tatra získala jednu ze svých největších zakázek v novodobé historii. Tou byla obměna vozového parku Armády České republiky, kdy se vojáci rozhodli vyměnit legendární, ale už nevyhovující vozy Praga V3S. Zakázku v hodnotě 2,6 miliardy korun získala Tatra bez výběrového řízení. Ministrem obrany byl od srpna 2004 do září 2006 Karel Kühnl (ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka), pak až do ledna 2007 Jiří Šedivý (první kabinet Mirka Topolánka). Tatra, která získala významnou zakázku, ale vypověděla z kontraktu největšího českého subdodavatele.
Přestože vláda zadala zakázku napřímo, měla k ní podle některých informací existovat provizní smlouva, která se týkala bývalého armádního důstojníka Pavla Stoška. Mezi novináři kolují i odposlechy Vojenského zpravodajství, jež v té době Stoška mělo sledovat. Podle některých právníků se mělo jednat o klasické korupční jednání, ale policejní orgány v této věci nekonaly.
K dalšímu zauzlení v kauze Tatra došlo poté, co v roce 2012 skončily dlouholeté dodávky Tatry pro indickou armádu (celkem dodáno přes sedm tisíc vozů). Stalo se tak z důvodu korupčního skandálu Ravindera Kumara Rishiho, ředitele společnosti Vectra, o které jsme již hovořili. Podle některých názorů byly tyto dodávky v posledních letech pro Tatru vysoce ztrátové, když na nich vydělávala pouze Vectra. Rishi byl vyšetřován v Indii kvůli korupci a také existovala podezření, že Tatra je svými majiteli tunelována. Řetězec firem, které z Tatry získávaly peníze, míří do Velké Británie, Spojených států, Hongkongu i Lichtenštejnska. Zda se nejednalo o vyvádění peněz z České republiky, se naše orgány nepokoušely zjistit, nepožádaly ani o právní pomoc.
Přitom také u nás podal Václav Láska, známý bojovník proti korupci, na Rishiho v září 2011 trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku. Jenže odbor hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje případ v květnu 2012 odložil.
V celém případu tak hrají roli nejenom spletité a mnohdy na první pohled podezřelé obchodní vztahy, ale v určité formě i diplomacie, protože jedním ze svědků proti exministru Bartákovi je i bývalý velvyslanec USA v Praze William Cabaniss (ambasadorem v Česku byl v letech 2004 až 2006). Ten se pak stal předsedou dozorčí rady Tatry. Vyšetřovat přitom bývalého velvyslance by mohlo být pro české orgány hodně, hodně citlivé, protože se jedná o Spojené státy, tedy největšího a nejsilnějšího spojence.
Obžaloba přitom tvrdí, že Barták se ze své někdejší pozice prvního náměstka ministryně obrany snažil ovlivňovat průběh zakázky při dodávce několika stovek terénních aut Tatra pro armádu. V únoru 2008 prý Martin Barták při služební návštěvě USA neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady Cabanissovi úplatek ve výši pěti miliónů dolarů (v té době přes 80 miliónů korun). Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem obrany. Cabaniss a tehdejší manažer firmy Duncan Sellars údajně na Bartákův návrh nepřistoupili a z jednání odešli. „Američané přišli s nařčením Bartáka, protože sami chtějí zakrýt své korupční jednání,“ stojí ale ve svědecké výpovědi k celé kauze, kterou poskytl expremiér Mirek Topolánek.
Je tak zjevné, že v současnosti sice probíhá soudní jednání o tom, zda se Barták se Smržem snažili někoho uplatit, ale nepřehledná kauza kolem osudu automobilky Tatra a to, zda se neuplácelo na druhé straně, řešeno není.
