Některé archeologické výzkumy naznačují, že se historický Ježíš mohl narodit na zcela jiném místě, než jak udává stará křesťanská tradice. Ve Svaté zemi se dá najít ještě jeden Betlém, který by se jako dějiště hodil víc.
Některé archeologické výzkumy naznačují, že se historický Ježíš mohl narodit na zcela jiném místě, než jak udává stará křesťanská tradice. Ve Svaté zemi se dá najít ještě jeden Betlém, který by se jako dějiště hodil víc.
I letos se budou poutníci sjíždět do Betléma, který dnes leží na území Palestinské samosprávy. Budou se tam modlit s důvěrou, že to je skutečně místo, kde se narodil Ježíš.
Ačkoliv ale o historické existenci Ježíše z Nazareta vědci většinou nepochybují, s místem jeho narození je to trochu komplikované. Ten pravý Betlém je prý na severu Izraele v Galileji, jak uvedl před rokem portál Telegraph.co.uk. a u nás zmínil National Geographic.
“Betlém v Galileji byl v Ježíšově době obýván Židy, ale co ten další Betlém? Neexistuje důkaz, že to (Betlém v Předjordánsku) v prvním století bylo obydlené místo,“ říká izraelský archeolog Aviram Ošri. Jsou tam nálezy z doby železné a kostel ze 4. století a byzantské stavby, ale nic z herodovského období, kdy žil Ježíš.
Nikde vhodné trosky
Ošri vzpomíná: „Nikdy předtím jsem nezpochybnil předpoklad, že Ježíš se narodil v Betlémě v Judsku. Ale na počátku devadesátých let jsem jako archeolog pracující pro IAA byl provádět některé záchranné výzkumy kolem budovy a infrastrukturních projektů v malé venkovské komunitě v Galileji. Když jsem tam začal pracovat, někteří z lidí, kteří žili v okolí toho místa, mi vyprávěli, že se Ježíš ve skutečnosti narodil tam a ne na jihu. Zaujalo mě to a hledal jsem archeologický důkaz pro Betlém v Judeji z Ježíšovy doby, ale nic nenašel. Bylo to velmi překvapivé, protože pak by herodovské trosky byly tou první věcí, kterou by bylo třeba najít. Co bylo ještě více překvapující je to, co archeologové již odkryli a to, co jsem měl objevit v průběhu příštích jedenácti let vykopávek v malém venkovském místě, v Betlémě Galilejském.“ .
Ošri našel důkazy toho, že v galilejském Betlému se v době Ježíšova narození konaly židovské očistné obřady. Tento druhý Betlém je také vzdálen jen asi osm kilometrů od Nazaretu, kde měl podle evangelia Ježíš vyrůstat. Archeologické důkazy narození Ježíše však nejspíš padly za oběť pozdější výstavbě. Ošri také dodává, že lékaři každému potvrdí, že těhotná žena v pokročilém stádiu by nemohla ani na oslu absolvovat příliš dlouhou cestu.
Křesťanství nikde
„Nový Betlém“, Místo Bethlehem HaGalilit nemá s křesťanstvím nic společného, nejsou tu ani kostely, žijí tu hlavně potomci Židů, kteří uprchli před holokaustem. Jak media uvádějí, jediným existujícím spojením s křesťanstvím je jen malý soukromý les vánočních stromků, které tu pěstují pro křesťanské Araby v okolí, například v sousedním Nazaretě.
Faktem je, že spojovat Ježíšovo rodiště s Betlémem u Jeruzaléma, je doloženo literární tradicí sahající až do druhého a třetího století po Kristu, což má taky svoji váhu.
Definitivně ale spor asi nebude rozhodnut nikdy, pokud nedojde k nějakým novým a zásadním archeologickým objevům
Tradiční Betlém, kam jezdívají poutníci, je celkem malé město ve střední části Západního břehu Jordánu. Leží asi 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Má asi 30 000 obyvatel. Prošel vládou Římanů, muslimů, křižáků, pak zase muslimů. Křesťanská přítomnost tu všechny změny přečkala až do současnosti. Mezi lety 1920 až 1948 tu vládli Britové. Představa, že vzniknou izraelský a palestinský stát a že betlém bude – stejně jako Jeruzalém – spravován OSN, se zhroutila během arabsko-izrelské války.
A klid taky nikde…
Po Šestidenní válce v roce 1967 obsadilo místo Izrael. Od roku 1995 spadá pod Palestinskou autonomii. Klid tu však nenastal. Během druhé palestinské intifády, palestinského povstání, v roce 2000-2005, byla poničena infrastruktura a cestovní ruch města. V roce 2002 zde bylo dějiště bojů v rámci izraelské operace Obranný štít proti palestinským radikálům. Během protiofenzívy izraelské vojenské síly obléhaly 39 dní asi 200 palestinských militantů v kostele Narození Páně, kde se ukrývali. Bylo zabito devět ozbrojenců a kostelní zvoník. Pak došlo k dohodě a 13 bojovníků odešlo do exilu do různých evropských národů a Mauritánie.
Jisté je, zatím Betlém na jihu vítězí nad tím novým na severu. Přece jen je spojen s naší historickou zkušeností, kam jen paměť sahá.
