V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident Francois Mitterrand a stal se vůbec prvním francouzským prezidentem, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Před 25 lety, 9. prosince 1988, totiž Mitterrand posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.
Pro vzmáhající se československé opoziční hnutí byla slavná Mitterrandova "snídaně s disidenty" jedinečným projevem podpory od hlavy významného evropského státu v době, kdy byl jakýkoli veřejný nesouhlas s komunistickou mocí tvrdě potlačován. Již při slavnostním přípitku 8. prosince 1988 na Pražském hradě Mitterrand ohromil komunistické činitele citací z pamětí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a zmínkou o velkém ohlasu Pražské jara 1968 ve Francii. Ještě větší rozruch ale hned druhý den vzbudila Mitterrandova snídaně s představiteli disentu. Slavné snídaně se zúčastnili kromě Havla Jiří Dienstbier, Karel Srp, Miloš Hájek, Václav Malý, Petr Uhl, Ladislav Lis a Rudolf Battěk.
Tehdejší československá veřejnost mohla číst v komunistickém listu Rudé právo z 10. prosince 1988 Mitterrandova slova z tiskové konference, že se kromě oficiálních představitelů setkal také se signatáři Charty 77: "Setkal jsem se nejen s vedoucími představiteli, ale také s určitým počtem lidí, kteří jsou v opozici systému v této zemi. Mohu si tedy udělat obrázek o lidech žijících v této zemi."
Mitterrandova návštěva přispěla také k historicky prvnímu oficiálnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv 10. prosince 1988 na žižkovském Škroupově náměstí, kde vystoupil Václav Havel. O několik měsíců později se Mitterrand z Paříže zasazoval o Havlovo propuštění z vězení a s pozdějším prezidentem Havlem jej po prvním setkání v prosinci 1988 pojilo trvalé osobní přátelství.
