Vatikán poprvé veřejně prezentoval údajné fragmenty kostí apoštola Petra, prvního papeže katolické církve. Několik úlomků bylo uloženo ve šperkovnici zasazené do bronzové kazety vedle oltáře, u něhož dnes papež František sloužil mši.
Vatikánská bohoslužba uzavřela "Rok víry", který loni v říjnu svým apoštolským listem vyhlásil tehdejší papež Benedikt XVI. Ceremoniálu na náměstí svatého Petra přihlížely za chladného a deštivého počasí desetitisíce věřících.
Kosterní pozůstatky uložené v purpurové látce byly objeveny v roce 1940 za pontifikátu papeže Pia XII. při vykopávkách v pohřebišti pod bazilikou sv. Petra. Vatikán jejich pravost nikdy nepotvrdil. V roce 1968 ale tehdejší papež Pavel VI. po vědecké analýze vzorků z krypty prohlásil, že je o jejich pravosti přesvědčen. Řada vědců nicméně dodnes o této hypotéze pochybuje.
Apoštol Petr, původním jménem Šimon, je považován za prvního papeže. Narodil se jako syn rybáře a lovem ryb se i živil. Později se podle katolické věrouky stal učedníkem Ježíše Krista a prvním z dvanácti apoštolů. Po Kristově smrti se ujal řízení církve, při pronásledování křesťanů byl zajat a přibit na kříž hlavou dolů.
