Slovensko Euro

Slovensko Euro Zdroj: profimedia.cz

Nechceme zpátky korunu, říkají Slováci po pěti letech eura

Slováci platí eurem již pět let. Přestože někdy stále ještě přemýšlejí „v korunách“, vzpomínky na bývalou měnu již zapadávají prachem. Co přesně euro za ta léta Slovákům přineslo?

Slovensko zažilo na rozmezí let 2008 a 2009 masivní eurokampaň. Většina lidí z toho tehdy byla otrávená, ale v podstatě všichni nasávali informace jako děti ve škole. Dnes se už o euru nikdo nebaví. Zdá se, že Slováci novou měnu akceptovali a hlasy po návratu koruny zaznívají jen výjimečně.

Když se ale podíváme na období zavádění eura podrobněji, objeví se několik zajímavých faktů. Přestože mediální masáž dopadala na mozky Slováků velmi cíleně a profesionálně, naši sousedé neviděli budoucnost v měnové unii extra růžově. Přitom informační leták vydaný například Národní bankou Slovenska sliboval zvýšení zaměstnanosti, zvýšení intenzity zahraničního obchodu, či snížení roční míry inflace. Euro ale není kouzelná víla a Slováci po jeho zavedení, jak se říká, padli na hubu. Od roku 2009 stále převyšuje dovoz export, stejně jako inflace dělá za poslední léta vrásky každé domácnosti. I když rok před zavedením nové měny dosáhla míra nezaměstnanosti na Slovensku své nejnižší hodnoty (9,57 procent) v éře samostatného státu, v posledních dvou letech, nebyla nižší než 14 procent. Data navíc ukazují, že se zavedením eura musí sahat do peněženky stále hlouběji a hlouběji. Výhrady ale nejsou nijak razantní.

„S eurem jsem úplně spokojený. Slovenská koruna byla lehce zranitelná, musela odolávat výkyvům, i těm uměle vyvolaným. Nemluvě o tom, že eurem mohu platit ve velké části zeměkoule, protože rád cestuji,“ vyjádřil svůj názor Mikuláš Sliacky, novinář v důchodu žijící v Bratislavě. Věc, se kterou se naši sousedé pomalu vypořádávají, je rozdíl v chápání hodnoty eura. Pokud jste si před pár lety koupili auto za 600 tisíc korun, dnes za něj zaplatíte „jen“ 20 tisíc. To však neznamená, že auto je levné. Slovenská koruna byla přepočtena konverzním kurzem 30,126. Mezi lidmi spíše panuje názor, že za 600 korun koupili víc než dnes za 20 eur.

Kupodivu nejsou na novou měnu naštvaní ani podnikatelé. „Dopad eura na naši firmu je neutrální. Pravda je, že po zavedení eura se zvedly ceny materiálů, ale cena práce je stejná, možná i nižší. Na novou měnu jsem si už zvykl a určitě se mi nestýská po korunách. Netrápí nás ani tak euro, jako spíše vysoké daně, ale to s jeho zavedením příliš nesouvisí,“ uvedl Rastislav Beleš, podnikatel ve stavebnictví, žijící na předměstí Bratislavy.

Za vysoké daně, recesi ekonomiky a růst inflace mohou jiné okolnosti. Odpovědnost se nedá svalit na euro. Slovensko, jako jiné země světa a Evropy, vážně ovlivnila hospodářská krize. Propouštění zaměstnanců, odliv zahraničních investic, snížení produkce a množství dalších negativních faktorů pak poznamenalo už tak křehkou slovenskou ekonomiku.

Přes všechny rány, které Slováky zásluhou zavedení eura i krize zasáhly, zůstávají optimisty. „Žádná negativa eura jsem nezaregistroval. Opravdu ne. Jeho zavedení je asi jediným pozitivním důsledkem působení Roberta Fica ve slovenské politice,“ prohlásil novinář Sliacky.