Polský pohled na volby: Babiš může čelit odporu ve vlastní straně | Reflex.cz
reklama
nahoru

Polský pohled na volby: Babiš může čelit odporu ve vlastní straně

PETR VAVROUŠKA5. listopadu 2013 • 10:00
Polský pohled na volby:  Babiš může čelit odporu ve vlastní straně
Tomasz Maćkowiak
• foto: 
Archív

Podle významného polského publicisty Tomasze Maćkowiaka se na českém obzoru po volbách rýsuje politický kartel, v němž vláda - navenek respektující demokratické procedury - vládne tak, jakoby jí stát patřil a společnost byla kusem dřeva určeným ke zpracování.

reklama

„V Česku nedominuje nějaká ideologie nebo program, ale vítězné strany vypadají jako beztvará hmota bez ideje. Je jasné, že volby v Česku vyhrál bezideový populismus a peníze,“ tvrdí polský novinář Tomasz Maćkowiak, který v minulosti pracoval jako zahraniční zpravodaj deníku Gazeta Wyborcza v Česku a na Slovensku. Ten poskytl Reflexu rozhovor. 

Překvapil vás výsledek českých voleb?

Ne, protože předvolební průzkumy předpovídaly podobné rozložení sil. Rozhodně jsem ale neočekával, že hnutí ANO dosáhne až tak dobrého výsledku a že komunisti skončí až třetí. Rozdíl mezi realitou a odhady jsou ale spíše kosmetické. Jde pouze o několikaprocentní výkyvy, které víceméně kopírují předvolební sondáže.

Úspěch Andreje Babiše vás tedy nezaskočil?

Výsledek ani tak ne, jako spíše tempo s jakým strana pana Babiše rostla na síle. Uskupení, které mělo ještě v létě podporu několika procent a nebylo vůbec jisté, že se dostane do Parlamentu, se najednou během pár týdnů stalo jedním z lídrů politického boje. Myslel jsem si, že skončí s podobným výsledkem jako komunisti, ale nakonec je výrazně porazili.

Jaké myšlenky podle vás Andrej Babiš reprezentuje?

ANO je podle mého typická strana pro střední Evropu v éře ekonomické krize. Slováci měli svoji Slobodu a Solidaritu, Poláci Hnutí Palikota a Maďaři Politika může být jiná. V předchozím českém parlamentu byly takovou stranou Věci veřejné. Všechny je spojuje vize zásadní změny v politice, kterou se snaží před volbami co nejhlasitěji prosadit. Voliči, unavení korupcí, postupně ztrácí trpělivost pro v politice nutnou kulturu kompromisu a postupu malými kroky vpřed. V takovém okamžiku se část z nich dožaduje radikální změny. Ti, kteří se nenechají zlákat extremisty zprava i zleva, pak volí právě takové strany: moderní, internetové s vizí přímé demokracie. Jenomže takové strany jsou zároveň velmi nečitelné a postavené jen na několika charismatických osobách.

A většinou mají podobný osud…

Ano. Po období euforie a volebním úspěchu přichází na řadu šedá realita a práce v parlamentu. Voliči jsou zklamaní, strany ztrácí podporu a to má pak za následek to, že poslanci-amatéři se bojí o svou funkci a začínají přebíhat do jiných stran, nebo se nechají korumpovat. Zanedlouho pak dochází k rozpadu strany. Ta buď zaniká, nebo se z ní stane politická nicka.

To platí i pro ANO?

ANO má výrazného šéfa a velmi detailní „technokratický“ styl. A na rozdíl od takzvaných moderních stran, které jsem jmenoval, byla vytvořena mnohem profesionálněji a s mnohem větší finanční podporou. Díky tomu určitě taky dosáhla tak dobrého výsledku. Babiš připomíná člověka bez jakékoliv ideje. Chtěl bych se mýlit, ale jeho představa, že stát má být řízen jako firma, ukazuje, že demokracie je podle něj pouhé spravování a kontrola peněz.

A vidíte na něm něco pozitivního?

Je potřeba uznat, že se mu podařilo přesvědčit několik vážených autorit a vtáhnout je do svého hnutí. To mu jistě pomohlo získat si u značné části české společnosti důvěru. Ale na druhou stranu, osobám, které pro ANO získal, určitě není lhostejný osud demokracie v Česku. Pan Babiš může být nemile překvapený, když bude z jejich strany čelit odporu.

Může být Andrej Babiš jako politik a podnikatel i ohrožením pro polské potraviny? Během předvolební kampaně byla ochrana před nekvalitními polskými potravinami jedno z jeho hlavních témat…

Sleduji česká a slovenská média a myslím si, že mnohem větším problémem než jakékoliv lobování je absence novinářského profesionalismu. Některé redakce podléhají primitivním, nacionalistickým stereotypům. Chápu, že si může někdo myslet, že pan Babiš stojí za tím, co se o polských potravinách píše v českých novinách. Já osobně takové důkazy nemám a nejsem příznivcem teorie spiknutí. Je ale zcela přirozené, že byznys využije každou příležitost k lobování. Naštěstí nemá pan Babiš vliv na trhy velkých zemí Evropské unie. Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, to jsou hlavní odbytiště polských produktů. Netuším, jakým způsobem by to mohl pan Babiš změnit.

Jak by reagovali polští novináři, kdyby majitel dvou zásadních deníků byl zároveň šéfem druhé nejsilnější politické strany v zemi?

Nemám ponětí, ale v každém případě to je znepokojující fakt a je jedině dobře, že česká veřejnost to sleduje. Možná, že srovnání se Silviem Berlusconim je momentálně nadnesené, ale je dobré se mít na pozoru. Je totiž jasné, že silná finanční skupina, která má vlastní politickou stranu a skupuje média, budí obavy. Netvrdím, že pan Babiš tomuto pokušení podlehne, ale rozhodně to je nevhodné a nebezpečné.

Překvapil vás dobrý výsledek komunistů?

Nevím, jestli je dobrý. V minulosti měli komunisti i více procent. Nikdy mě to nijak zvlášť nepřekvapilo, komunisté mají v Česku už devadesátiletou politickou tradici. Nevím, proč by měli najednou zmizet.

Takže strašení komunisty a jejich návratem k moci už nefunguje?

Myslím si, že ne, protože opět získali víceméně tolik, co pokaždé. Stejně jako v jiných evropských zemích i v Česku mají svou tradici. Konec studené války v tom nehrál žádnou roli. Na Západě prošly komunistické strany reformou, ale anti-systémový elektorát zůstal a posílil nejrůznější strany. V Česku byl ale tento proces pozastavený, protože ve veřejné debatě zvítězila nesmyslná pravicově-kapitalistická rétorika. Tu potřeboval hlavně Václav Klaus, aby uspěl ve volbách. V demokracii ale vždy existuje skupina nespokojených a naštvaných voličů. A značná část z nich volila právě komunisty. Jenomže kromě ostré rétoriky nic nenabízejí. Nadávají na 'zlodějskou privatizaci', ale za dvě dekády v parlamentních lavicích nepřispěli k odhalení ani jediného ze spousty přehmatů. Udělali cokoliv, aby zabránili jedinému podezřelému prodeji? Podle mého mohli, ale je jim to jedno. To je strana křiklounů, která nedokáže nabídnout nic konkrétního. Copak si umí někdo představit, že jakmile se dostanou do vlády, tak na druhý den začne znárodnění obchodů a firem, v médiích nastoupí cenzura a pravicoví politici skončí na Sibiři? Opravdu tomu dnes někdo věří?

V komentáři pro deník Gazeta Wyborcza jste napsal, že v Česku zvítězil populismus a peníze. Politika jako taková a ideje jsou už mrtvé?

Už delší dobu mám pocit, že v české politice je velkým problémem ideová prázdnota. A politici toho využívají. Mluví, křičí a lidé pak na základě toho hlasují. Jenomže slova, která zazní v předvolebních debatách, nemají žádný význam. Bylo to vidět už před lety během takzvané opoziční smlouvy. Dvě největší strany se během kampaně obviňovaly z těch nejhorších věcí: ze zrady, zlodějin. Padala silná slova, ale po volbách se tyto dvě strany objaly. Fakt, že to voliči spolkli a obě strany neztratily podporu, ukazuje, že celá ta kampaň byla nafouknutá. Byla to prázdná slova, programy neměly význam. Nevím, proč voliči něco takového dodnes tolerují. Ale nepochybuji, o co šlo politikům. Existuje jedno staré přísloví: když není jasné, o co jde, jde o peníze.

Jak z Polska vnímáte chování prezidenta Miloše Zemana?

Vždy jsem ho hájil a tvrdil jsem, že česká veřejnost byla vůči němu zbytečně tvrdá. Ale poté, jakým způsobem byla jmenovaná vláda pan Rusnoka a nebo po nechutném veřejném ponížení profesora Putny musím přiznat, že jsem se mýlil. Prezident Zeman se chová jako malicherný, žárlivý, mstivý člověk a takový lidé kolem sebe většinou hledají nepřátelé, spiknutí, ohrožení a soustředí se jen na posílení vlastní pozice a moci. Chtěl bych se mýlit, ale jeho manévry hned po oznámení výsledků vypadají, jako by pokračoval ve svých předchozích činech. Pokud bude politická krize, která nad Čechami po volbách visí, zneužita k  politickým zákulisním hrám a půtkám, pravděpodobně na tom získá hlavně opět Zeman. To je určitě větší hrozba, než komunisti, kterými straší pravicová média.

Poláci nás Čechy mají velmi rádi a v mnohém si nás idealizují. V politice ale asi ne. Souhlasíte?

Ne! I v té politice si vás idealizujeme. Naše pravice více jak dvacet let vyzdvihuje Česko jako vzor antikomunismu a kompletně přitom ignoruje fakta jako například silnou komunistickou stranu nebo velký vliv postkomunistů v pravicových stranách. Na druhu stranu polští liberálové vnímají doposud Česko jako „havlovský“ stát a neberou v potaz to, že sám Václav Havel byl v Česku velmi často ostře kritizovaný a často nespravedlivě.

PETR VAVROUŠKA


Klíčová slova: reflexMaćkowiak



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama