Dnes, v den 90. výročí vzniku Turecké republiky, bude otevřen v Istanbulu první železniční tunel pod Bosporským průlivem, který spojí Asii s Evropou.
Některé projekty mají od prvního nápadu k realizaci velké zpoždění. Poprvé přišel s nápadem na tunel pod Bosporem v 19. století sultán Osmanské říše Abdul Mecit. Stavě se však začalo až v roce 2004, stavba se ale zpozdila, protože byly objeveny trosky z byzantské epochy. Údajně asi 40 tisíc nálezů. Premiéra Erdogana to ale nechalo klidným: “Nejdříve to byla archeologie, potom nějaké jílové hrnce. Je něco z toho důležitější než lidé?”
Technologické těžkosti byly rovněž zapříčiněny tím, že musí obstát při silném zemětřesení.
Tunel vede v hloubce 56 metrů, spojí Evropu s Asií a pomůže propojit dosud roztroušené linky. Je nejhlouběji položeným tunelem svého druhu na světě. Tunel je dlouhý 13,6 kilometru a má ulehčit silniční i lodní dopravě v patnáctimilionové metropoli. Je součástí projektu Marmaray v hodnotě pět miliard dolarů (97,6 miliardy korun). Finance na jeho výstavbu pocházejí od japonské banky pro mezinárodní spoluprácí JBIC a Evropské investiční banky (EIB).
Testovací jízda proběhla už v srpnu a vlak tehdy (zřejmě po vzoru Vladimira Putina) řídil sám premiér Erdogan. Premiér také vymýšlí nové obrovské projekty. Pokud jeho plány vyjdou, přijdou si stavebníci na své.
Pozoruhodný je nápad postavit kanál paralelní s Bosporem, který by ulevil přetížené lodní cestě spojující Středozemní a Černé moře. Postoupily plány na třetí most přes Bospor. Uvažuje se i o stavbě třetího istanbulského letiště nebo velké mešitě na asijském vrchu Camlica.
