Všechno samozřejmě bude záležet, jaká většina bude dominovat v poslanecké sněmovně. Hlasy uprostřed, tedy ty, bez nichž se neobejde nic, drží ANO 2011 s nejistým programem a rozdílnými osobnostmi.
Čirá levice, i kdyby si připočítala Okamuru, nemá ve sněmovně většinu. Ovšem někteří lidé z ANO, či takový Ludvík Hovorka z KDU-ČSL mohou být naladěni více levicově, než by se šéfům těchto stran líbilo. V případech některých zákonů by tak mohla přece jen vzniknout nahodilá levicová většina. Nicméně touto sněmovnou bude jen těžko procházet jakékoliv čisté zvyšování daní. To je jisté pozitivum.
Ovšem sněmovnou by s klidem mohl projít návrh nařizující obchodům povinný podíl českých potravin. Babiš si bude hlídat svůj byznys.
Další shodou na levici může být referendum. KSČM, ČSSD a Úsvit pro to mají dohromady 97 hlasů a někdo z Babišovců by se mohl přidat. Tomu by mohla zřejmě zabránit jen nějaká koaliční dohoda s jednou ze zbývajících stran.
ANO bude mít problém se shodnout na otázce přijetí eura. Babiš se vyslovil proti vstupu do eurozóny, zatímco někteří jeho kolegové-celebrity pro. Ve sněmovně je 90 hlasů jednoznačně pro euro: KDU- ČSL, TOP 09 a ČSSD. ANO má 47 mandátů. Jenže euro je daleko. Proces by tak jako tak trval roky. Ani tady se nedá čekat žádný posun k pro-euro pozici České republiky, ani ke snaze vyvázat se z povinnosti přijmout evropskou měnu.
Můžeme čekat, že ANO 2011 narazí i při své představě, jak snadné je ve veřejném sektoru šetřit, a ambici výrazných vnitřních úspor vzdá. Náraz na sněmovní realitu v této straně jen utvrdí populisticko-zájmové tendence. ANO tedy bude hlasovat pro zákony, které vypadají dobře, a zároveň nepoškozují zájmy svého šéfa.
Žádné snižování absolutní výše rozpočtového deficitu se konat nebude, naopak hrozí větší riziko jeho růstu. Nanejvýš se strany spokojí s udržením poměru tří procent k HDP, k čemuž může dočasně pomoci mírný růst HDP.
Výrazné změny v orientaci celkové hospodářské politiky se v této rozdrobené sněmovně čekat nedají, zvlášť když mnoho poslanců o ní vlastně nemá vůbec žádnou představu. Na žádné revoluční změně se v oblasti ekonomiky většina ve sněmovně těžko najde. O to víc se budou obchodovat partikulární zájmy.
