Na pardubickém gymnáziu, kde se chystala beseda s prezidentem Milošem Zemanem, učitelé varovali žáky, aby hlavě státu nekladli nepříjemné otázky a aby si na setkání nebrali placky s podobiznou Karla Schwarzenberga. Skandální není ani tak to, že něco podobného si jistě přeje Zemanovo okolí, ale postup pedagogů, kteří by mladé lidi měli vychovávat k otevřenosti a uctívání svobody. Místo toho lezou do zadku vrchnosti jako v dobách Rakousko-Uherska a za dob komunismu.
Každá diskuse prezidenta (za Václava Klause a Václava Havla to nebylo jiné) je výrazně ovlivňována lidmi, kteří mu stojí po boku a kteří různými způsoby tlačí na ostatní zúčastněné, aby vše proběhlo v poklidu. K tomu patří i dopředu připravené nekonfliktní otázky. Děje se tak i v zahraničí. Pokud se o něco podobného pokouší spolupracovníci nějakého politika, tak je to sice mnohdy hloupé, ale pochopitelné. Když s něčím podobným souhlasí ze strachu učitelé, není něco v naší společnosti v pořádku.
Studenti navíc nejsou hloupí a naprostá většina z nich ví, co je ostrá, ale důstojná diskuse a zcela jistě se nikdo nechystal házet po Zemanovi boty, jak se to stávalo americkému prezidentovi George W. Bushovi, kterého zejména mladí lidé nesnášeli. A kdyby si chtěl na setkání se Zemanem vzít placku se Schwarzenbergem, co by proboha na to bylo provokativního a zajímavého? Je to jen obyčejné vyjádření názoru.
Učitelé na pardubickém gymnáziu selhali, ale mám obavu, že podobné to bude i jinde, když přijede „tatíček prezident“. Straně Zemanovců to ale jistě před volbami nepomáhá.
