Weekendový výjezd terénním autem na Sněžku prezidenta Zemana tak vyčerpal, že si na vrcholku prostě musel dát panáka, na kterého ho pozvali. Prezident je holt konzistentní osobnost. Zato šéf jeho lékařského konsilia by si měl zopáknout kurs adiktologie.
Pan prezident Miloš Zeman chlastá. Chlastá tak, až mu z toho hnije palec - neuritida. A k tomu má z chlastu cukrovku. V polovině prázdnin se ustavilo lékařské konzilium, které má hlídat, aby se pan prezident v období výkonu funkce neuchlastal. Šéfem konzilia je pan doktor Holcát, a ten nebohému Milošovi dovolil jednu třetinku piva denně, jinak žádný alkohol. Už v momentě, kdy byl plánovaný prezidentův pitný režim zveřejněn, jsem se dost smál.
Uběhlo pár dní, co tento orgán vrcholové údržby hlavy státu funguje, pan prezident se vydal sportovat autem na Sněžku - a jak tam vyjel, hned to zapil. Kořalkou. Zcela v souladu s předpokládaným chováním chronického pijana či alkoholika. Pan doktor Holcát se ale zlobí, a novinářům z MF Dnes poskytl na téma sněžkové panákování toto vyjádření: „Já jsem to viděl. A zlobil jsem se. Volal jsem lidem z jeho nejbližšího okolí a vyčinil jsem jim. Musí ho víc hlídat.“
Proto soudím, že pan doktor Holcát by měl vrátit doktorát a požadovat vrácení školného za kursy adiktologie, pokud nějaké platil. Jako osoba s jistými drogovými zkušenosti totiž vím, že jakékoliv hlídání narkomana nepomůže, pokud nechce se svou drogou skončit sám. Jak ukazuje naše vězeňství, drogy se dostanou i do basy, takže nepomůže ani to, když chtějí konzumenta hlídat tak moc, až ho zavřou.
Pravidelná nezřízená konzumace alkoholu nebo rovnou alkoholismus - jedním z toho pan prezident trpí - je prakticky neřešitelná bez dlouhodobé odvykací léčby kombinované s psychoterapií a farmakoterapií. Ovšem stress z takové léčby - zvlášť když někdo chlastá tak dlouho jako Zeman - je ve věku pana prezidenta nerozlousknutelným oříškem. Že by přestal pít sám, je po těch letech na alkoholu téměř vyloučeno - stejně jako je těžce představitelné, že já bych přestal hulit. Že by přežil protialkoholní léčbu, je málo pravděpodobné - a i pokud by jí prošel, změnila by jej na roztřeseného a mrzutého starce, který je schopen jen koukat z okna a bubnovat prsty na sklo v rytmu kapek deště.
Proto by se měl nejen pan doktor Holcát, ale celý národ smířit s tím, že prezident Ovar zůstane až do konce mandátu řádně podlitej.
