Jeden únorový den roku 1991 jsme společně s René Starhonem (bubeníkem skupiny Echt!) pořádali ve velkém sále na Žofíně do té doby největší koncert Psích vojáků - křest desky Nalej si čistého vína, pokrytče!
Euforické trio (Filip Topol – zpěv a piano, David Skála - bicí a Honza Hazuka – basová kytara) už tou dobou doplňoval saxofonista Jirka Jelínek. Stali se jednou ze základních kapel pražského undergroudu.
Když jsme se tou dobou já, či někdo jiný, chystali uspořádat řádný mejdanově laděný koncert, nesměli tam chybět Garáž, Velvet Revival a právě Psí vojáci. Jistota plného sálu.
Jenže před výše zmíněným křtem desky jsme se začali obávat, že by Psí vojsko samo nemuselo velkou Lucernu vyprodat. Hledalo se jiné vhodné místo s o trochu menší kapacitou. Na Žofín se do velkého sálu v prvním patře tehdy vešlo kolem 1800 lidí. Za pár dní bylo vyprodáno.
Jenže několik posledních dnů před koncertem nám začali v kanceláři drnčet telefony. Vypadalo to, že si snad všichni, jejich i naši kamarádi, zapomněli koupit lístky. A že se tam musí dostat. Nakonec největšího českého undergroundového šansoniéra v němém úžasu poslouchalo a nadšeně mu aplaudovalo asi dva a půl tisíce lidí. Kapacita velké Lucerny.
Na mne do toho neustále útočil správce Žofína, že to strop historické budovy nevydrží, a že se všichni propadneme o patro níž, do restaurace. Uklidňoval jsem ho slovem, pivem, panákem, trávu nekouřil. Nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo. Deska byla pokřtěna.
Zazněly Žiletky, Kilián Nedory i Marilyn Monroe, které po dnešku už nikdy naživo neuslyšíme. Snad jednou tam nahoře.
