Hrozí nám srážka s asteroidem? Na dotazy čtenářů odpovídal Marcel Grün, ředitel pražské Hvězdárny a planetária | Reflex.cz
reklama
nahoru

Hrozí nám srážka s asteroidem? Na dotazy čtenářů odpovídal Marcel Grün, ředitel pražské Hvězdárny a planetária

REDAKCE15. února 2013 • 08:00
Hrozí nám srážka s asteroidem? Na dotazy čtenářů odpovídal Marcel Grün, ředitel pražské Hvězdárny a planetária
Marcel Grün
• foto: 
Michal Sváček / Mafra / Profimedia.cz

Planetka 2012 DA14 proletí dnes večer blízko kolem Země. Hrozí nám někdy v budoucnu srážka s asteroidem? Marcel Grün, astronom a ředitel Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy, odpovídal na otázky čtenářů Reflexu.

reklama

 

Zpráv o asteroidech míjících naši zemi vyšlo v posledních dnech víc. O planetce 2012 DA14 se hovoří zejména v souvislosti s tím, že společnost, která by ráda v kosmu těžila suroviny, odhaduje její cenu na 3,5 bilionu korun.

 

Druhý diskutovaný objekt, který se jmenuje 2012 YQ1 objevili ruští astronomové před dvěma měsíci. Zajímavé na něm je, že se má se Zemí potkat už v roce 2106 a NASA jej ve svých výpočtech zcela přehlédla.

 

Největší hrozbou pro Zemi byl do nedávné doby asteroid Apophis, který se měl s planetou srazit v roce 2036. NASA však před časem jeho dráhu přepočítala a srážce se údajně vyhneme. 

 

Jaká je pravděpodobnost srážky Země s asteroidem? A jak vlastně dokáží astronomové "hlídat" vesmír okolo nás? Na to a mnohem více odpovídal astronoma a ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Marcel Grün v on-line chatu Reflexu.

 

Online rozhovor s Marcelem Grünem

Radek Š., 15. února 2013 • 12:13
Dobrý den, jakým způsobem probíhá vyhledávání nových potenciálně nebezpečných vesmírných těles?
Neustále oblohu pozorovat na mnoha místech Země (počasí zatím neovlivníme) aspoň metrovým světelným dalekohledem a registrovat, co se na ní proti minulému pozorování změní. Příkladem může být česká observatoř na Kleti nebo v Ondřejově. Z několika pozorováních (čím víc, tím líp, samozřejmě) spočítat dráhu v prostoru a poté zhodnotit riziko kolize... Jak prosté, milý Watsone. Vážení čtenáři, děkuji dotazy, přeji hezké jasné noci pod hvězdami (nebo navštivte některé planetarium) a řiďte se doporučením V. Huga: Pohled k nebesům je také dílo...
Bára V., 15. února 2013 • 11:52
Budeme mít možnost průlet pozorovat z ČR?
Opticky pochybuji, je to rychle se pohybující objekt daleko pod hranicí viditelnosti okem, jakási šance by byla fotografický nebo fotoelektrický záznam - ale ono bude stejně zataženo.
Bára V., 15. února 2013 • 11:48
Meteorit nad Uralem, překvapení, nebo se vědělo že dopadne na Zemi? Když NASA "přehlédne" 2012 YQ1, jaké jsou pak šance zabránit srážce se Zemí?
Samozřejmě to překvapení je (odpustím si poznámku: jako mnohé v Rusku...). Nevím, o jakém přehlédnutí hovoříte, každý, kdo se o problematiku zajímá si informaci o objevu mohl přečíst na internetu dva dny po objevu. Vzhledem k tomu, že tehdy byla pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2106(!!!) 1 k 3 milionům, tak nešlo o žádné přehlédnutí NASA.. O metodách, jak se bránit jsem se zmiňoval: Nejlepší je způsobit, aby k ní vůbec nedošlo.
Roman, 15. února 2013 • 11:37
Co říkáte na to co se stalo v Rusku?
Pochopitelně zajímavá informace; mne zajímá od mládí všechno o vesmíru.Až dospělost mne naučila klást si také Werichovskou otázku: Je to dobrý pro nás pro Werichy nebo není?
Guliwer, 15. února 2013 • 11:30
Dobrý den, prosím Vás vašim odhadem jaké hrozí nebezpečí srážky za předpokladu, že těleso je tmavého povrchu a byla špatně spočtena velikost? Hraje roli i předpoklad, že těleso není kameného původu, ale spíše železitého?
Samotná možnost či nemožnost srážky nezáleží na odrazivosti kolizního tělesa, jeho velikosti ani jeho složení.
valda, 15. února 2013 • 11:27
dobry den čekalo se že rusko zasahne roj meteoru nasvědčovalo tomu neco dekuji
Nikoliv, nikdo to netušil, je to zcela bez souvislosti s 2012 DA14
jadro mordieu, 15. února 2013 • 11:25
Dobrý den. Meteory v rusku jsou součástí asteroidu,který má proletět dnes večer? Vycházím ze zpráv na seznam.cz,díky
V žádném případě jsou bez souvislosti. Logický a chladnokrevný popis jsem viděl na i-dnes
Pavel Nademlýnský, 15. února 2013 • 11:22
Kdyby Zemi hrozilo opravdu nebezpečí, dozvěděla by se to veřejnost? Nebyla by taková zpráva vyhodnocena jako riziková pro zveřejnění a z důvodů možnosti vzniku paniky spíše utajena?
Už jsem se pokusil odpovědět. Utajovaná zpráva se obvykle šíří velmi rychle...
martin, 15. února 2013 • 11:20
Bude dnešný prelet pozorvateľný bežným ďalekohladom /7x/ aj z nášho územia ČR/SR?
V podstatě nikoliv. U nás bude ta oblast, kde se bude těleso nacházet nad obzorem po 21 h, kdy se začne vzdalovat, Kolem 22 h bude prolétat Velkým vozem, jasnost bude klesat, bude aspoň 8x slabší, než vidíme okem, nadto se bude pohybovat poměrně rychle...
Lukas , 15. února 2013 • 11:15
Dobrý den, mohl by být roj, který dopadl na Ural spjat s drahou asteroidu? Nebo jen menší tělesa byla přitažena gravitací Země ?
Souvislost můžeme vyloučit. Do zemské atmosféry denně dopadne asi 100 tun materiálu, obvykle drobných částic, jednou denně šutřík jako fotbalový míč, několikrát za rok těleso velké jako automobil...
Karel Janeček, 15. února 2013 • 11:07
Dobrý den. Zkusme si představit, žebychom odhalil meteorit či velmi malou planetku, která se s velkou pravděpodobností srazí se zemí. Jaké máme reálné možnosti srážce zabránit - máme li vůbec nějaké?
To je v těchto letech předmětem návrhů a brzy snad i testů. Dnes bychom to ještě neuměli...
Martina, 15. února 2013 • 11:04
Jak velký musí být meteorit, aby prošel zemskou atmosférou a alespoň deseticentimetrový úlomek dopadl na zem?
Záleží na mnoha okolnostech. Ze zhruba tunového tělesa meteoritu, u kterého se poprvé prokázalo, že se původně pohybovalo jako planetka kolem Slunce a 7.dubna 1959 dopadly kousky na příbramsku a byly nalezeny 4 ks o celkové hmotnosti asi 5 a půl kg.
Anděl , 15. února 2013 • 10:57
Dobrý den, už jste svými dalekohledy zaměřili to místo, kde žijeme my, andělé? Děkuji za odpověď. Nechodil jsem s vámi do školy, protože u nás nemáme školy, tak vám raději nebudu tykat, ale u nás si běžně tykáme.
Dobrý a ještě lepší den. Lituji, kde žijete Vy, to nevím. Ale chodil jsem do školy, kde několik učitelek mělo andělskou trpělivost. A můj třídní byl Anděl ( jmenoval se tak)...
Michal, 15. února 2013 • 10:53
Dobry den, suvisi nejako dnesny dopad meteoritu v Rusku s preletom planetky 2012 DA14? Dakujem.
Zcela určitě nikoliv, je to opravdu jen a jen náhoda. Jak se říkává: čert kydá vždycky na větší hromádku...
BACA, 15. února 2013 • 10:49
Dobry den.Jak velky by musel byt asteroid aby znicil zemi?
Tak velké těleso se prostorem nemůže volně potulovat, ty jsou v naší sluneční soustavě už miliardy let za námi...
kujec, 15. února 2013 • 10:44
kdyz bude hrozit realna srazka asteroidu se zemi,dozvime se to?
Jsem si jist, že bychom se to dozvěděli. Jednak případné pokusy o "zneškodnění" by musely probíhat veřejně, jednak "všechno se vždycky vykecá"
kinta kunte, 15. února 2013 • 10:41
kdy se má asteroid yq1 srazit se zemí v roce 2016, nebo 2106
V každém případě jde o rok 2106, ale to nemusí být srážka...
Roman Míček, 15. února 2013 • 10:40
Dobrý den, jak velká je pravděpodobnost, že by se přehlédl nějaký asteroid který by se mohl srazit se Zemí v horizontu 5 let. Děkuji za odpověď. Roman Míček
Problematice se věnuje dost velká pozornost, ale stále existuje možnost, že o nějakém menším tělese na kolizní dráze nevíme - přehlédnutí vylučuji.
kintakunte, 15. února 2013 • 10:35
Chtěl bych se zeptat na planetku 2012yq1 někde se píše ,že se srazí se zemí v roce 2016 a někde v roce 2106 - tak kdy teda? Děkuji Kinta
Doufejme, že se nesrazí vůbec, dosavadní znalost dráhy není ještě tak přesná - 1 k 10 milionům už teď není důvod k beznaději. Zcela určitě jde o příští století: rok 2106!
2012 YQ1, 15. února 2013 • 10:30
Co plašíte lidi, nejdřív si to trochu prostuduj a pak začni přemýšlet,a potom počítej do 10 a teprve začni něco psát.
Děkuji za doporučení, upozorním redaktory na tuto cennou myšlenku. My jsme spolu chodili do školy, že mi tykáš?
Marek, 15. února 2013 • 10:22
Rad bych se zeptal proc nektere meteority dopadnou na povrch a nektere exploduji jeste v atmosfere. Je to jejich slozenim?
Dobrý den.To těleso se řítí atmosférou nadzvukovou rychlostí, postupně se brzdí, třením ohřívá, vypařuje se a ubývá na velikosti. Když vnější síly překonají vnitřní pevnost, dochází k explozi. Tedy rozhodující je vnitřní stavba, ale stejný materiál při vyšší rychlosti exploduje, při nižší může vydržet až k povrchu. Obvykle aerodynamická námaha je tak velká, že k tomu výbuchu dojde ve výšce několika km.

REDAKCE


Klíčová slova: rxrxredakce



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama