Nový papež by mohl naznačit tolerantnější přístup k sexuálním menšinám. Teolog Ivan Štampach odpovídal čtenářům on-line | Reflex.cz
reklama
nahoru

Nový papež by mohl naznačit tolerantnější přístup k sexuálním menšinám. Teolog Ivan Štampach odpovídal čtenářům on-line

luk14. února 2013 • 06:00
Nový papež by mohl naznačit tolerantnější přístup k sexuálním menšinám. Teolog Ivan Štampach odpovídal čtenářům on-line
Ivan Odilo Štampach
• foto: 
Wikimedia / Michal Reiter

Z Benedikta XVI. se brzy stane Joseph Ratzinger a svět, přesněji řečeno papežská konkláve, bude hledat jeho nástupce. Kdo má největší šanci stávájícího svatého otce nahradit ve funkci? Na tyto a další otázky odpovídal v on-line chatu teolog a religionista Ivan Odilo Štampach. Přečtěte si záznam jeho  odpovědí.

reklama

 

Online rozhovor s Ivanem Štampachem

Vaše jméno, 14. února 2013 • 12:09
Dobrý den. V dnešní době se velké množství lidí začíná v otázkách víry invidualizovat. Myslíte si, že je stále nutné mít církev jako "most mezi člověkem a bohem" ?
Ano, indiviualizace náboženského života je trendem současnosti, stále méně lidí v západním světě potřebuje církev. Ale pro mnohé lidi, zejména pro tzv. masového člověka, kterému je můj nebo Váš(?) individualismus cizí, je církev stále potřebná. Děkuji všem tazatelům a přeji jim pěkná den.
Radek Š., 14. února 2013 • 12:08
Dobrý den, mohl byste, prosím, ve stručnosti uvést dle Vás tři hlavní úkoly, které by měl po svém zvolení udělat nový papež?
Nový papež by mohl udělat první kroky ke zdobrovolnění kněžského celibátu, mohl by naznačit tolerantnější přístup k sexuálním menšinám a k možnostem svátostného života lidí žijících v novém manželském/partnerském svazku a mohl by iniciovat práce vedoucí k větší demokratizaci církevní struktury. To jsou ovšem krásné sny. Realitra sotva bude těmto snům odpovídat.
Tomáš, 14. února 2013 • 12:06
Existuje nějaký způsob, jak církev může reflektovat rostoucí význam islámu v dnešním světě? Například pronikání islámu do tradičně křesťanských oblastí - může a má na to dnešní církev nějak reagovat?
Římskokatolická církev a ostatní křesťanské církve mohou dělat tom co dělají, tedy mimo jiné hlásat Evangelium, učit křesťanskou víru, ovlivňovat běh veřejných věcí v křesťanských zemích. Lidé posoudí nakolik je to pro ně přínosem a budou se k církvím přiklánět nebo nebudou. Islám si vedle křesťanství jde svou cestou. Islám roste rychleji než křesťanství. Nemyslím si, že by islám např. v Evropě nahradil křesťanství. Věřím možnosti dialogu mezi křesťanstvím a islámem.
Pavel Jančura, 14. února 2013 • 12:03
Rezignace po 600 letech vzbudila údiv i spekulace, a nahrála konspiračním teoriím o tom, že papeže někdo vydírá kvůli jeho minulosti či kvůli církevním skandálům... církev mi připadá ale příliš silnou institucí nato, aby se takovými věcmi nechala rozhodit. Co si o tom myslíte?
Umím si představit, že by se někdo pokoušel nynějšího papeže vydírat, ale nevíme to, a těžko o tom něco vymyslíme. Spíše si myslím, že se už necítí na řešení konfliktů v kardinálském kolegiu a v církvi vůbec, a chce si na poslední dobu před odchodem z tohoto světa dopřát čas na přípravu.
Markéta Lukášková, 14. února 2013 • 12:01
Má datum 11. února nějaký symbolický význam? Vybral si ho Benedikt XVI. náhodně, nebo tím chtěl něco naznačit?
Nemyslím, že by to mělo nějaký symbolický význam. Pokud jsou příčinou abdikace opravdu rapidně odcházející síly, je pochopitelné, že se vzdává funkce před velikonecemi. Velikonoční obřady jsou fyzicky mimořádně náročné.
Zdeněk Strnad, 14. února 2013 • 12:00
Jak se bude vlatně současný papež po své abdikaci jmenovat? Bude to stále Benedikt XVI., nebo se vrátí k občanskému jménu Joseph Ratzinger? Existuje v této záležitosti nějaký úzus?
Úzos v této záležitosti neexistuje. Zvyk se bude muset teprve vytvořit. Každý sídelní biskup po skončení svého působení, po odchodu na odpočinek se označuje sídlem své dřívější diecéze, například kardinál Vlk je "emeritní arcibiskup pražský", z tohoto hlediska by nanější Benedikt XVI. byl "emeritním papežem" nebo "emeritním biskupem římským". SPíš bych očekávalm že papežské jméno Behedikt XVI. už se v souvislosti s ním používat nebude. Ale umím si představitm že bude nadále oslovován "Vaše Svatosti".
Jiří Bartošek, 14. února 2013 • 11:58
Do jaké míry je volba papeže věcí víry, a do jaké míry ji ovlivňuje politika?
Myslím, že v minulých stoletích byl vliv politiky na papeže větší, ale neumím si představit, že by dnes kardinálové nezvažovali volbu i z hlediska politiky. Každý si do konkláve s sebou přináší i své politické přesvědčení a také své politické kontakty. Věřím, že před odletem/odjezdem na konkláve může volbu konzultovat i s politiky.
Miki, 14. února 2013 • 11:56
Dobry den. Osobní otázka: co byste Vy sám očekával od papeže, a co by Vás evetuelně dokázalo přimět vstoupit zpět do církve? Měl by nějaky papež takovou moc nad Vámi? Jaky by musle byt?
Pokud by nějaký papež měl nade mnou moc, tak by to by pro mne přesně byl důvod proti němu a proti jakýmkoli kontaktům s organizací, kterou řídí. Náboženské organizace, ve kterých mají jejich vůdcové nad lidmi moc, jsou sekty. Snad nechceme říct, že Církev římskokatolická je sekta. Na mém vztahu k této církvi nic nemění žádný papež. Tato náboženská organizace mi jasně řekla (na zdejší lokální úrovni), že o mne nestojí, a jí ríkám totéž.
Zdeněk Strnad, 14. února 2013 • 11:53
Dobrý den, pane Štampachu. V jedné z předchozích odpovědí jste zmínil nepřítomnost rasismu mezi kardinály - co ale křesťané celého světa? Dokážete si představit například jižní státy USA s jejich latentním rasismem, jak vítají černého papeže? Dokážete si představit situaci, kdy toto povede například až k novému schizmatu? (dodávám: je to opravdu velmi hypotetická otázka)
Umím si představit, že někteří římští katolíci mají rasové předsudky, nejen v jižních státech USA vůči Afroa eričanům, ale třeba taky u nás vůči Romům. Je to smutné. Ale myslím si, že by katolíkům s rasovýmui předsudky nezbylo, než "černého" papeže akceptovat.
Miki, 14. února 2013 • 11:49
Jak vidíte budoucnost katolické církve? Je obroditelná a může to "zařídit" papež?
O budoucnosti římskokatolické církve už jedna otázka byla, prosím, přečtěte si ji. Papež může styl života církve ovlivnit, ale nemůže zařídit tásadní změnu. Římskokaotlická církev má kolem miliardy členů. Jejich smýšlení nelze změnit jen volbou nejvyššího představitele.
MK, 14. února 2013 • 11:47
Dobrý den. Je mezi kardinály mnoho treadicionalistů a měl by někdo z nich naději na uspěch? Snad ne? Pokud by se papežem stal radikální modernista, je šance, že by tradicionalismus konečně přestal existovat? Děkuji za odpověd.
Neřekl bych, že by mezi kardinály byli radikálové v žádném z obou směrů. Volba tradicionalisty (přesněji řečeno konztervativce) bude znamenat potvrzení stávajícího kurzu, volba kardinála reformně laděného bude znamenat mírnbý posun tímto směrem. Rozhodně by však "modernistický" papež nemohl smazat tradicionalismus v hlavách jiných lidí. Tradicionalismus bude existovat do té chvíle, do kdy mu bude někdo věřit.
Matěj, 14. února 2013 • 11:44
Kedo má podle Vás největší šanci stát se novým papežem? A bude to změna k lepšímu?
Žádný výrazný kandodát, o kterém by se mluvilo, že má velké šance, se nevyskytuje. O tom, koho bych si za papeže přál, jsem už psal v předchozích otázkách a předpokládám že vidíte nejen odpověď na svou otázku, ale i ty předchozí. Čekal bych nanejvýš mírný posun k lepšímu. Na zásadní obrat nevěřím.
Přemek Dolejš, 14. února 2013 • 11:42
Dobrý den pane Štampachu, neměla by se kaolická církev už konečně reformovat a připustit si, že je 21. století a nikoliv středověk a začít se chovat poněkud více tolerantně k sexuálním menšinám? Děkuji za odpověď a přeji příjemný den
Dobrý den, pane Dolejši, myslím si, že by se římskokatolická církev měla konečně reformovat a že by se měla začít chovat ne !více tolerantně", ale s plným respektem i k sexuálním menšinám. Tak to už jsme dva. :-)
Skála, 14. února 2013 • 11:41
Co by podle Vás pomohlo, aby se Češi více obrátili k Bohu a neměli jsme pověst téměř ateistického národa?
Nemyslím, že bycho, byli přímo ateistickým národem. Myslím, že většina obyvatel Česka (bez ohledu na národnost) jsou indiferentní. Vyjádřil bych to tak, že jim je ateismus stejně lhostejný jako náboženství, prostě se těmito otázkami vůbec nezabývají. Zastoupení těch v populaci, kdo se hlásí k nějaké náboženské příslušnosti se prudce propadá, a je třeba říct, že od Litopadu '89 ještě mnohem rychleji než za minulého režimu. Náboženskouz víru pokládám za osobní záležitost. Nemyslím, že by existovla nějaký rescept pro celek společnosti, který by obrátil dosavadní trend odchodu od organizovaného náboženství.
Pavel P., 14. února 2013 • 11:36
Existují kardinálové, kteří jsou více "volnomyšlenkářští" a schvalují to, co papežové doteď neschvalovali? Mám na mysli kondomy, potraty a podobně. Je v budoucnu šance na změnu přístupu církve k těmto tématům? Díky.
O volnomyšlenkářích bych přímo nemluvil, ale někteří kardinálové mají poněkud liberálnější přístup k církevním otázkám, než současný papež. Když byl volen Benedikt, vypadalo to prý v konkláve zpočátku, že potřebnou většinu hlasů získá kardinál Martini. Ten byl znám jako stoupenec reformního pojetí církve. Nedávno, krátce před smrtí, se vyslovil, že církev zaostává 200 let za vývojem.
Marek, 14. února 2013 • 11:31
Dokázal by někdo ze žhavých kandidátů na papeže výrazněji změnit podobu církve oproti Benediktovi XVI.? A kdo?
Nevěřím tomu, že budoucí papež, ať to bude kdokoli, by nějak zásadně měnil podobu církve. Některé bych tam raději viděl, například kandidáty z Latinské Ameriky. Tam více biskupů zvolilo úplně jiný styl výkonu své služby. Opustili své honosné barokní paláce, bydlí někde ve měste v garsonce, dojíždějí do práce hromadnými dopravními prostředky, administrativa je nějde v prionajatých dvou či třech kancelářích, a biskup (spolu se svými kněžími) netráví většinu času v kanceláři, ale v terénu mezi potřebnými, například ve slumech, a věnují se potřebným. Kdyby se stal papežem někdo takový, dal by papežství jiný styl. Ale je otázka, může-li někdo takový být zvolen a co mu v případě zvolení jeho okolí dovolí.
jana, 14. února 2013 • 11:28
Myslíte si, že v dnešní době je víra pro člověka důležitá? Dříve přece měla církev funkci vzdělávací, sjednocovala lidi.. dnes nic takového není potřeba, v čem tedy tkví její budoucnost? Díky za odpověď.
Ten kdo sám není věřící, těžko může posuzovat, je-li víra potřebná nebo nepotřebná. Víra je osobní záležitost. Je nebo neí důležitá pro jednotlivého člověka. Ten, kdo se rozhodně věřit, ji asi za důležitou pokládá. Pokud myslíte církev, protože ta plnila vzdělávací funkci, tak to se historicky mění. Dnes už je vzdělání na církvích nezávislé. Vzdělávací aktivita církví jen doplňuje aktivity jiných subjektů (státu, regionů, obcí, firem).
Ruda K., 14. února 2013 • 11:25
Koho byste doporučil vy na místo papeže?
Těžko mohu někoho doporučovat. Mé doporučení by se kardinálové zcela jistě ani nedověděli. Kromě toho nejsem příslušníkem jejich náboženské organizace, tak jim do toho nemám co mluvit. Potěšilio by mne, kdyby byl zvolen někdo z Latinské Ameriky, protože tamní biskupové většinou žijí skromně a mají silné sociální cítění. Možná by nebyl tak špatným papežem ani Christian Schönborn, současný vídeňský arcibikup. Toho jsem měl možnost párkrát zažít osobně, a pokládám ho za pozoruhodného a nadějného kandidáta. Mimochodem se narodil na Moravě a jako několikaměsíční miminko byl odsunut s rodiči do Rakouska. Občas bývá uvádět mezi "papabile" (mezi možnými budoucími papeži), ale já nepokládám za pravděpodobné, že by kardinálové zvolilu podruhé po sobě kardinála z německé jazykové oblasti.
jenda, 14. února 2013 • 11:21
kdo vsechno ma sanci na to, aby se vubec zvazovalo, zda bude papezem? kdo rozhoduje o tom, z jake skupiny se vybira?
Předpisy církevního práva to stanovují už pár staletí jednoznačně. Papežem teoreticky mlže být kterýkoli příslušník kléru římskokatolické církve. Pokud by byl zvolen opravdu kněz a volbu by přijal, musel by být hned vysvěcen na biskupa. Prakticky se však vybírá z kardinálů, čili jinými slovy kardinálové na konkláve budou vybírat kandidáta mezi sebou. Je to praktické i z toho důvodu, že zvolený (při získání dvou třetin hlasů volitelů) musí na místě potvrdit, že volbu přijímá. To by se dělalo tzěžko, kdyby zvolili někoho, kdo není s nimi zazděn v Sixtínské kapli.
maki, 14. února 2013 • 11:17
Bude se nový papež volit ihned po odchodu toho předchozího? A jak dlouho proces volby trvá?
Datum, kdy začne konkláve, tedy volební shromáždění kardinálů, je už pravděpodobně neoficiálnbě určeno. Oficiálně bude vyhlášeno co nejdřív po 28. únoru, kdy přesně ve 20.00 h. končí pontifikát Benedikta XVI. Možná to bude řečeno hned. Předpokládá se, že, že konkláve začne na Květnou neděli, 24. února. Dá se předpokládat, že papež bude zvolen během dvou až tří dnů.
Vaše jméno, 14. února 2013 • 11:15
ma cirkev buducnost...
Ano, nějakou budoucnost křesťanské církve mají. V Evropě církevní, organizované náboženství uvadá, ale na jiných světadílech je stabilní (např. v Severní Americe) a v Africe či Latinské Americe dokonce mírně roste. Uvádí se, že přírůstek římskokatolické církve je menší, než by byl přirozený gwenerační přírůstek, což jinými slovy znamená, že se snižuje podíl římských katolíků (a pravděpodobně i všech křesťanů) na celku světové populace. Mnohem rychleji roste islám.
Adam bin David, 14. února 2013 • 11:12
Dobrý den, věříte a znáte proroctví Malachiáše (1095-1148, vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair byl mnichem a biskupem diecéze v írském Armaghu), kde se píše o 112-ti papežíš, které popisuje tohoto papeže jako 111tého v pořádí, po kterém již příjde jen “Petrus Romanus” (Peter Rímsky) a bude konec světa?
O tomto proroctví jsem vícekrát četl nebo slyšel, četl jsem různé citace z něj, neviděl jsem je nikdy pohromadě. Vím, že podle něj papež, který by měl být zvolen v březnu, by měl být poslední. Tomuto "proroctví" nevěřím, a předpokládám, že mu nevěří ani kardinálové, kteří budou papeže volit a že mu nebude věřit ani ten, kdo bude zvolen.
pavel fiurasek, 14. února 2013 • 11:06
Dovedete si předatavit že by se stal papežem někdo z Afriky?Myslíte si že kardinalové budou chtít takovou změnu?Děkuji za odpověd.
Myslím, že pro většinu dnešních kardinálů už není etnická nebo rasová příslušnost překážkou, koneckonců několik kardinálů je ze subsaharské ("černé") Afriky. Jen podotýkám, že římskokatolická církev v této části světa (na rozdíl například od Latinské Ameriky) je velmi konzervativní, takže by volba afrického papeže nemusela být žádnou výhrou.

 

luk


Klíčová slova: rxrxredakce



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama