Internetová válka redaktorů Reflexu: Co je psáno, to je dáno! | Reflex.cz
reklama
nahoru

Internetová válka redaktorů Reflexu: Co je psáno, to je dáno!

Markéta Lukášková, Jiří X. Doležal 7. února 2013 • 14:38
Internetová válka redaktorů Reflexu: Co je psáno, to je dáno!
foto: David Turecký

Zaznamenali jste na reflex.cz ostrou polemiku Markéty Lukáškové s Jiřím X. Doležalem, kde byl JXD obviněn, že smrdí, a Markéta, že je neandertálec? Šlo samozřejmě o experiment. Ten mimo jiné ukázal, jak slepě někteří lidé věří tomu, co si přečtou. Přinášíme proto reakci obou hlavních aktérů „sporu“.

reklama


JIŘÍ X. DOLEŽAL: Seděli jsme s vedoucí redaktorkou reflex.cz Markétou Lukáškovou v restauračním zařízení a diskutovali o dalším rozvoji našeho on-linu. Zmínil jsem, že pořádám rozlučkovou akci s prezidentem nazvanou Narciska pro Klause. A že to bude mít dobrou návštěvnost. „Tak já druhej den napíšu, že si větší narcista než on,“ odvětila kolegyně. „To taky bude mít čtenost.“ A pro čtenost udělá novinář cokoliv. Připomínám, že sice byl večer, ale Markéta byla zcela střízlivá a já nebyl o nic zhulenější, než jsem posledních třicet let.

 

Pak jsme šli domů, já napsal oznámení o manifestaci Narciska pro Klause, Markéta napsala, že jsem větší narcis než on, a počkali jsme, až se přežene první kolo voleb. Pak to vyšlo na reflex.cz a nastalo čtenářské peklo. I když třeba moji přátelé na mé facebookovské zdi od počátku hlomozili, že je to podfuk a že už nevíme v redakci co roupama, případně že to celé píšu já. Pod článkem vypukla plamenná diskuse o tom, jak taháme vnitřní záležitosti redakce na veřejnost. To nás povzbudilo a napsali jsme druhé kolo.

 

Já zveřejnil analýzu, podle níž je zřejmé, že mě Markéta tímto netradičním způsobem balí a že jsem po páteční poradě sexuálně k dispozici. Den po uveřejnění mé odpovědi mi zavolala přítelkyně a zrušila večerní rande. „Uvědomuješ si, že veřejně nabízíš sex jiné ženě?“ Trvalo skoro dvě a půl hodiny, než mi odpustila. Druhý den mi napsala jedna dávná milenka, že teď mám ­plnou hlavu tý zrzky a ať se stydím, protože je tak mladá. Odpověděl jsem, že Markétě je na den přesně co mé přítelkyni, a nazpět přišlo jediné slovo: PRASÁKU!

 

Na páteční poradě nás s Markétou šéfredaktor vyzval, abychom redakci vysvětlili, jak to s naším vztahem je. Vysvětlili jsme a já navrhl, že v dalším dílu polemiky napíšu, že se Markéta po poradě schovala u něj v šéfredaktorském budoáru. Ivan mi to okamžitě zakázal, a to bez ohledu na skutečnost, že šéfredaktorovna má skleněné stěny. Proto si tam bez újmy na vlastní bezpečnosti může šéfredaktor brát nejen Lukáškovou, ale koho chce, a Pavel Šafr blahé paměti tam dokonce bez následků hodinu a půl diskutoval s Lejlou Abbasovou. Když jsem přišel domů, našel jsem ironický mail od jiné bývalé milenky, jestli si budu Markétu taky v přímém přenosu brát, jak mám ve zvyku.

 

Tato reakce mne povzbudila do té míry, že jsem napsal, že Markéta pochází z neandertálce, a proto touží po mých genech, genech člověka rozumného. Pod články přibývaly rozvášněné příspěvky. A tak jsme s Markétou ještě chvíli z posledních sil v hádce pokračovali a já se nakonec tu ohnivou diskuzi pokusil trochu vyhodnotit a interpretovat. Vzájemné útoky po sobě následovaly v obvykle dvoudenních intervalech a jmenovaly se takto:

Jiří X. Doležal je ještě větší narcis než Václav Klaus (ML)

Proč tak přitahuju mladý holky? (JXD)

Jiří X. Doležal zoufalstvím neví, jak na sebe upoutat pozornost (ML)

Markéto, je to volání neandertálských genů! (JXD)

Reakce na veřejné loudění JXD: Soucit a zodpovědnost musí zvítězit nad stářím a nadržeností (ML)

 

Diskusní příspěvky se daly celkem snadno rozlišit do několika kategorií:

 

Pochopili, polemika je nebaví:

Pavel Sachr: No já myslím, že byste už s tím měli jít do prdele.

Marek Charouz: To vypadá na další nekonečnej opruz ve stylu „Žito 44“.

 

Pochopili, polemiku hodnotí profesionálně:

Lenka Křivancová: Jakože super sehraná scénka na čtenáře: už nemáme toho Milos Cermak, ta mladá je neskousnutelná pro 90 % cílovky, a je potřeba teda něco sehrát ve smyslu „no ona ta mladá je ale bezva, umí se pustit i do ikon RX, bude O.K. bojovnice a redaktorka nakonec“ (tohle není osobní útok proti ML, jen zhodnocuji marketing).

Olga Path Štiplová: Děcka, už na sebe nebuďte zlá, čtenost už to udělalo.

Martin Křižan: Jiří i Markéta se asi dobře baví při čtení některých komentářů.

 

Pochopili, polemika je baví:

Tereza Skýbová: První jsem se rozčilovala, že těmito spory przníte internetovou podobu Reflexu. Nakonec ale proč ne, pobavili jste mne oba (v dobrém) a řekla jsem si, že pokud budu chtít číst „něco serióznějšího“, půjdu si koupit ten tištěný.

Jakub Balda Baldessari: Tak už si to konečně rozdejte! A Plesl s Kolářem by z toho mohli udělat další on-line.

 

Nepochopili, nesouhlasí s polemikou:

Zdena Bubnová: Tahat tyhle hnusy ven, to je nemocné. Seberte se, vypadněte do baru a tam si to u drinku vyříkejte. Tohle zvracení přes média jenom čtenáře otráví a shodíte se oba. Spát spolu nemusíte.

Tereza Hejmová: Já jen žasnu, co to tu běží za interní dopisovačku, nemohla byste, slečno Lukášková, ale i JXD, psát o něčem normálním jako kdysi ... na takovéhle výlevy si můžu pustit dámský klub na F1 nebo Jirku Pomeje.

 

Nepochopili, jsou proti Markétě:

Daniela Karjaginová Ernestová: Paní Lukášková, to už nemáte nic vně Reflexu, co byste mohla negovat, že se musíte strefovat do vlastních řad? Ale no tak, Vy si k nějakému nenávistnému výlevu vždy něco najdete, ne?

Květoslava Zvonečková: Navrhuji Vám na podobné články založit rubriku „Markéta Lukášková a její mindráky“, jistě bude velmi brzy plná.

Verča Žádníková: Slečna Lukášková postrádá jakoukoli pokoru a úctu ke starším a zkušenějším lidem. Její články se mi nelíbí, působí na mne jako namyšlená puberťačka, která dostala příležitost ukázat, co v ní je, a tak zaujala ten postoj, že VŠECHNO kritizuje. Tleskám, pane Doležale, doufám, že slečna Lukášková je vyzrálá už aspoň v sexuální oblasti, když v žádné jiné.

 

Nepochopili, jsou proti JXD:

Vladimír Müller: Bohužel JXD už dávno není ten skvělý novinář, co býval, absolutní souhlas s článkem.

Jaroslav Kronus: Hele, ty zkrachovalý manželi, o kterém sama jeho bejvalka řekla, že už mu z toho hulení ani nestojí / kromě toho, že smrdí jako psí kšíry / Tobě ani nedocvaklo, že Tě ta mladá holka tak akorát může pomazat svými použitými vložkami a ty budeš ještě v rauši, že cítíš „vůni ženy“.

 

Mimo kategorie:

Pavel Vacek: Musí mít ale v redakci Reflexu zatraceně výkonnou klimošku, když tam s tím vyhulencem vydrží.

Jan Winkler: Já bych pouze rád vzkázal Markétě, že jsem také jako JXD nositelem sapientních znaků, nesmrdím, nezajímám se o trilobity a jsem podstatně mladší než on.

Anna Aurinko: Tohle už je za hranicí sexuálního obtěžování.

Petra Laštovičková: Mně přijde, že tento zrzavý jedinec vznikl až po použití barvy na vlasy typu měděná apod.

 

Když jsem reakce vyhodnotil kvantitativně, vyděsil jsem se. Těch, kteří nepochopili, že jde o hru, byla skoro polovina. Co je psáno, je prostě dáno, i když to zjevně odporuje zdravému rozumu. Takže pro své texty na webu a výjimečně i v tištěném Reflexu zavádím nové pravidlo. Jsou-li tištěny kurzívou, nemyslím je vážně! Už totiž nemám sílu donekonečna vysvětlovat, že fakt nespím s Lukáškovou.

 

MARKÉTA LUKÁŠKOVÁ: Když jsem nastupovala do Reflexu, moji známí a kamarádi si mě dobírali. „Hlavně si nic nezačínej s JXD, ať neskončíš jako Alex!“ „Já už to vidim, budeš se vdávat v přímým přenosu na obálce Reflexu!“ A podobně. Smála jsem se tomu a předpokládala, že nejbližší spojení, které moje a Jiřího jméno čeká, bude společné uvedení v jedné tiráži. V životě by mě nenapadlo, že budu označována za jeho novou milenku a o našem „vztahu“ si o polední pauze v práci budou povídat kolegové mých známých. Nicméně stalo se a já k tomu přišla jako slepá k houslím.

 

Když mě Jiří požádal, abych o něm napsala, že je větší narcis než Václav Klaus, říkala jsem si: Proč ne, jeho manifestaci s narciskou to zpropaguje a na můj drzý komentář si zanedlouho nikdo nevzpomene. Jenže se stalo něco jiného. Komentář vyvolal mnohem větší vlnu ohlasů, než jsem předpokládala, přičemž v podstatě žádný se nedal označit za neutrální. Buď byly reakce vyloženě kladné, anebo naopak extrémně negativní.

 

To, jak slepě lidé věří tomu, co si přečtou, zřejmě vychází z dřívějších dob, kdy média obecně byla nosičem pravdy a informací. V lidském vnímání tato premisa zůstala určitým způsobem dodnes, a lidé navíc snáze uvěří něčemu, co je nabité emocemi. Naše srandička se tedy přerodila v experiment, který tak trochu odnesla moje pověst. Když totiž JXD v dalším kole naší virtuální „hádky“ vybalil tematiku sexu a mé nadrženosti, věděla jsem, že je zle. Okamžitě mi přišlo několik mailů od jeho fanynek, jež se pohoršovaly nad tím, jakým způsobem si takhle mladá holka říká o pozornost staršího muže. Zajímavé bylo, že ačkoliv s tématem sexu přišel první Jiří, já byla tou, která loudí, chce ho sbalit a upozorňuje na sebe. Pro diskutující a reagující bylo přirozeně jednodušší sesypat se na mě, mladou drzou zrzku, než na respektovaného novináře.

 

Pokusila jsem se tedy v dalším komentáři bránit obviněním z toho, že Jiřího chci sbalit, a napsala jsem o něm s hodně velkou nadsázkou a ironií. Netušila jsem, že by snad věty jako „Jednou za rok se přikurtuje řetězem k magistrátu, aby ukázal pořádnej riot a dvoudenním dřepěním na chodníku otřásl základy českého státu“ nebo „JXD bohužel stíhá mezi litaniemi o fosiliích a retardovaných dětech všem okolo vyprávět, jak se mu rázovými vlnami zvětšuje penis, což je jen zoufalá snaha erektilně dysfunkčního jedince o kapku pozornosti“ někdo bral smrtelně vážně. „A hlavně tam nezapomeň napsat, že smrdím a že Alex měla pravdu!“ požadoval Jirka po telefonu. Jeho smrad se tak stal mou pointou. A spustila se lavina. Druhý den jsem šla sama na oběd do restaurace vedle vydavatelství a hned jsem si v mailu od kolegy z vývoje přečetla, že je to smutné, vidět mě samotnou, ale zřejmě už se mnou nikdo z redakce Reflexu chodit jíst nechce po tom, co jsem napsala o JXD na web. Přišel mi také mail od paní Evy Weber z Německa: „Pokud budete na redakční poradě, pozdravujte Vašeho šéfredaktora a prosím sdělte mu, že díky JXD přišel o čtenářku (a jistě ne jen o jednu). Za Váš článek a odvahu se bránit Vám děkuji a držím palce.“

 

Čtenáři, jež moje texty o Jirkovi zřejmě rozezlily natolik, že vzteky neviděli na monitor, mě dokonce ve svých reakcích oslovovali „Milá Alex“ a vysvětlovali mi, že když už jsem si toho Doležala jednou vzala, neměla bych na něj takhle veřejně plivat. Samozřejmě že tu byla i jistá skupina lidí, kteří od začátku pochopili, že náš „boj“ je legrace a nadsázka, a buďto psali, že se baví, nebo že jsme trapní. Zarážející na tom je, že „nachytat“ se nechali i lidé z branže, novináři, kteří pro změnu vyzývali šéfredaktora, ať si ty redaktory srovná, vždyť tohle přece narušuje integritu Reflexu a jak to, že vůbec dovolí, aby se špinavé prádlo pralo na veřejnosti. A přestože byli pohoršeni do takové míry, že jim stálo za to moje šéfy kontaktovat, ani je nenapadlo, že jde o mystifikaci. Po mém dalším komentáři o tom, že Jiří je starý chudák, se počet mých antifanoušků ustálil a v diskusi už jely jen příspěvky ve stylu: „Blbá a tlustá.“ „Nemá talent a chce na sebe jen upozornit.“ Někdo uznal, že upoutat pozornost se mi daří, a tak mě honem zařadil do správné škatulky: „Je to stejný jako Agáta Hanychová.“

 

Tak, a mám to. Dovolila jsem si jako novinářka mystifikovat, použít humor, nadsázku a ironii a za trest jsem byla zařazena do chlívku pseudocelebrit, jež se snaží uměle vyvolat pozornost. Vzpomněla jsem si na naši diskusi s kolegou Luďkem Staňkem. Došli jsme k tomu, že vyvolat ve čtenáři tak jednoduchou emoci, jako je vztek nebo nadšení, je strašně jednoduché. Mnohem větší výzvou je napsat text tak, aby byl člověk po jeho přečtení zmatený a nevěděl, co si vlastně má myslet. Plyne z toho pro mě tedy závěr, že na umění vyvolávat ty správné emoce a dokonalé zmatení ještě budu muset zapracovat.

 

Markéta Lukášková, Jiří X. Doležal


Klíčová slova: rxrxmarketalukaskovajirixdolezal



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama