Vážíte se často? Možná máte ženský mozek | Reflex.cz
reklama
nahoru

Vážíte se často? Možná máte ženský mozek

Radek John29. prosince 2012 • 06:00
Vážíte se často? Možná máte ženský mozek
Váha
• foto: 
Profimedia.cz

Podle dvojice amerických psychologů jsou bulimie a mentální anorexie projevy extrémně ženského uspořádání mozku. Doplňují tak starší teorii, která považuje autizmus a příbuzné poruchy za projev uspořádání extrémně mužského.

reklama

 

Asi si ještě vzpomenete na okolnosti jmenování Karolíny Peake ministryní obrany. Václav Klaus před ním vyjádřil pochybnosti, zda statní vojáci předsedkyni strany LIDEM přijmou. Označil ji za křehkou dívenku. Peake se kdekdo zastal. Možná nejzajímavější byla slova senátora za ODS Jaroslava Kubery. Prohlásil ji za chlapský typ. Nikde jsem nezachytil, co místopředsedkyně vlády na to. Dalo by se čekat, že jí to nijak zvlášť nevadilo. Prohlásit o ženě, že se chová jako chlap, je daleko méně ofenzivní, než prohlásit o muži, že se chová jako ženská.

 

Podle v současnosti populární teorie britského psychologa Simona Baron-Cohena, o níž jste asi už slyšeli, je ale možné obojí. Baron-Cohen si představuje lidi, respektive lidské mozky, zapojené buďto mužským, nebo ženským způsobem. Se skutečným pohlavím jedince souvisí uspořádání jeho mozku jen statisticky. Většina mužů má mužsky zapojený mozek, většina žen žensky, ale jsou i výjimky. Navíc se jedná o kontinuum.

 

Váš mozek a myšlení může k některým problémům přistupovat spíše ženským způsobem, k jiným naopak spíše mužským. Možná jste se i setkali s nějakým zábavným testem, který měl zapojení vašeho mozku měřit. Jeden takový, neznámé vypovídací hodnoty, je třeba tady (Můj výsledek: 140. Svůj můžete napsat do diskuze.).

 

Podle Baron-Cohenovy teorie – nevím, jak moc je na ní založen odkazovaný test – by mužské mozky měly mít sklon k systematické analýze a ženské k empatii. Lidi s mužsky zapojeným mozkem by mělo zajímat, jak věci fungují. Měli by se zaměřovat na logiku a pravidla typu jestliže-pak. Jedince s žensky zapojeným mozkem by mělo zajímat spíš, jak se kdo cítí, a jak na rozpoložení ostatních správně reagovat.

 

Krajní případy

Neobvykle mužsky zapojený mozek mají podle Baron-Cohena jedinci, kteří se narodili s některou z tzv. poruch autistického spektra, čtenářům asi nejlépe známých z filmů Rain Man nebo Občan Kopas. Autistické děti mají problém s pochopením duševních stavů jiných lidí, hůř se učí mluvit a komunikovat vůbec. Fascinují je složité struktury. Autistických chlapců je čtyřikrát víc než dívek. Chlapci s Aspergerovým syndromem, mírnější formou dětského autismu, převažují nad dívkami dokonce v poměru deset ku jedné.

 

Neobvyklý rozvoj jejich mozku by mohl souviset s větší koncentrací mužského hormonu testosteronu, jíž jsou vystaveni v dělohách svých matek. Mívají dokonce i nižší poměr délek druhého a čtvrtého prstu na ruce. Ten se považuje za ukazatel hladiny testosteronu a vysvětluje se s ním kdeco.

 

Projevuje se nějak i neobvykle žensky zapojený mozek? Budete-li předpokládat, že se výskyt mužského či ženského uspořádání mozku mezi lidmi dá popsat nějakým statistickým rozdělením, podobně jako inteligence, dalo by se to čekat. Stejně jako mimořádně chytří lidé a naopak i mimořádně hloupí lidé by měli po světě běhat lidé s jak mimořádně mužskými mozky, tak ženskými.

 

Jak by se měl takový člověk chovat? Zkoumala to dvojice amerických psychologů, Jennifer Bremserová z Alfredské univerzity a Gordon Gallup z Albanské univerzity (obě zmíněné školy jsou ve státě New York). Jedinec s žensky zapojeným mozkem měl podle nich mít sklony k bulimii nebo mentální anorexii.

 

Od empatie k neuróze

Bremserová a Gallup to tvrdí v práci, kterou poslali do časopisu Evolutionary Psychology. Extrémně ženské uspořádání mozku by mělo být, analogicky k extrémně mužskému, častější u žen, ale nemuselo by se týkat jen jich. Stejně jako mužské by mělo souviset s pohlavními hormony a projevovat se zvýrazněním typicky holčičích vlastností na úkor klučičích – místo logické analýzy přehnaná empatie. Poruchy příjmu potravy, bulimie a mentální anorexie, podle badatelů všechny tři tyto podmínky víceméně splňují.

 

Bulimie znamená opakované přejídání a zvracení, mentální anorexie hladovění. V praxi se ale může obojí prolínat. Poruchy příjmu potravy se týkají drtivé většiny žen. Přichází v pubertě se zvyšováním hladin pohlavních hormonů a mizí s rostoucím věkem (ačkoliv nejde o absolutní pravidlo). Postižení jedinci mají také větší poměr druhého a třetího prstu, což by mohlo opět naznačovat, že se setkali v mateřském lůně s nižšími hladinami testosteronu. S empatií je to složitější.

 

Podle vědců by se extrémně zvýšená empatie měla projevovat jako sociální fobie, strach z kontaktu s lidmi, veřejného vystupování, a tak podobně. Sociální fobie je prý skutečně mezi ženami rozšířenější než mezi muži. Ženy se častěji bojí negativního hodnocení vlastní osoby od svého okolí. Třeba proto, že jsou tlusté. Také mají větší sklon lidi kolem sebe podezírat a bát se, že jim něco udělají. Víc přikládají neadekvátní význam neutrálním událostem, například rozbitému zrcadlu nebo rozsypané soli.

 

Vztah k vegetariánství

Badatelé rozdali psychologické měřící dotazníky celkem 361 studentovi ve čtyřech oddělených, navzájem se podobajících šetřeních. Měřili množství charakteristik. Týkaly se poruch příjmu potravy, empatie, systematizujícího myšlení, prostorové představivosti a rysů spojovaných s tzv. schizotypní poruchou osobnosti. Poslední bod hlavně kvůli zmíněné pověrčivosti a paranoidním sklonům. Šlo o dotazníkový průzkum, nikoliv experiment. Vědci sami ničím nehýbali. Jen zaznamenávali stávající uspořádání věcí.

 

Došli k závěru, že na teorii o mimořádně ženském mozku by mohlo něco být. Lidé, kteří měli větší sklon k empatickému vnímání ostatních, byli i ve větším nebezpečí poruch příjmu potravy. Zároveň měli i obavy z negativního hodnocení svým společenským okolím.

 

Jeden z testů spočíval v hádání rozpoložení neznámé osoby z fotografie jejích očí. Ženy se sklonem k mentální anorexii nebo bulimii v něm byly lepší než jejich vrstevnice. Muži ale naopak horší. Znamená to, že teorie neplatí? Podle Bremserové a Gallupa ne nutně. Mohli být až příliš vztahovační a přikládat výrazu očí na obrázku význam, který ve skutečnosti neměl. Z testu se to nedá poznat.

 

Strach z názoru ostatních na vlastní osobu souvisel i s tendencí k pověrčivému a magickému myšlení a k paranoii. Optikou mužského a ženského myšlení se to nezdá být překvapivé. Mezi zastánci homeopatie, astrologie, feng-šuej a dalších podobných nauk převažují asi spíš ženy. Mužů-kartářů taky moc nebude. Naopak čím lepší byli účastníci průzkumu v úlohách měřících prostorovou představivost, typicky mužskou to doménu, tím menší měli zájem o ostatní lidi, a zároveň i menší sklon k poruchám příjmu potravy.

 

Bremserová a Gallup mají ještě jednu zajímavou teorii. Tvrdí, že umí objasnit, proč je mezi lidmi trpícími mentální anorexií nebo bulimií víc vegetariánů. Až dosud si to vědci vysvětlovali snahou o snížení energetického obsahu zkonzumované potravy. Spoustů lidí ale motivuje ke zřeknutí se masa soucit s hospodářskými zvířaty. Jedinci s empaticky zaměřeným myšlením by se tak chovali častěji. Současně jsou podle vědců i ve větším nebezpečí, že se u nich porucha příjmu potravy rozvine.

 

RADEK JOHN

AUTOR JE BIOLOG

Radek John


Klíčová slova: rxrxradekjohn



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama