Vážený pane šéfredaktore, začnu trochu neosobně. Prosím, na tento mail neodpovídejte. Mám úplně zahlcenou poštovní schránku, a kdybych měl jenom číst dopisy, nic pořádného bych neudělal. Reflex čtu pravidelně, a když jsou ty Vánoce, řekl jsem si, proč bych si jednou něco nemohl přát i já. Proto Vám píšu.
Váš časopis mám předplacený, protože do nejbližší trafiky to mám hrozně daleko. A to je moje první přání: od té doby, co ho roznáší Česká pošta, jsou jen samé problémy. Nemůžete s tím něco udělat? Zkoušel jsem volat na zákaznickou linku pošty, hodinu jsem čekal na spojení, pak to konečně zvedla úplně vynervovaná paní, a když jsem se představil, řekla: „Běžte do hajzlu, na vtipálky nemám čas.“ A zavěsila.
Líbí se mi koláže na obálce od Jana Ignáce Říhy, vyřiďte mu to. Mám tady spoustu dopisů z jiných časopisů, že by ho taky chtěli, ale takové dárky ze zásady nenaděluju.
Přál bych si, aby v Reflexu bylo víc reportáží. Psal mi Honza Šibík, že by to taky chtěl k Vánocům. Zval mě na svoji školu focení, ale já bych to k ničemu nevyužil, tak se omlouvám.
Doufám, že Milan Tesař je v pořádku. Proč víc nepíše? Mně to vždycky přišlo vtipné. Přece nemusíte být pořád tak vážní.
A prosím Vás, kdo to je, ten Holec? Ten až jednou někoho pochválí, to budou Vánoce!
Jen tak pro zasmání: mám tady tisíce dopisů, abych zařídil odvolání Bílka. Já Reflex docela sleduju a myslel jsem, že už pár let není šéfredaktorem. Pak mi tady ale vysvětlili, že jde o nějakého fotbalového trenéra. Mě totiž sport vůbec nezajímá.
Chtěl jsem vám nadělit nějakou inzerci, protože Vás mám vážně rád, ale prý by se to muselo udělat jako sponzorský dar. Tak to máte u mě na horší časy.
Asi chápete, že od jisté doby se o politiku ze zásady nezajímám. Tak jenom vyřiďte Bohouši Pečinkovi, že s tím Rathovým vínem mně to přišlo úplně trapné.
Ještě poslední přání. Myslíte, že by mi mohl Jiří X. Doležal nadělit něco pod stromeček? Jen prosím, ať to neposílá poštou.
Přeju hezké svátky a těším se na další rok s Reflexem!
