Měkkýši a úchyláci: Průvodce přímou volbou prezidenta | Reflex.cz
reklama
nahoru
Steve fisher, Američan v Praze

Měkkýši a úchyláci: Průvodce přímou volbou prezidenta

Steve Fisher16. listopadu 2012 • 06:00
Měkkýši a úchyláci: Průvodce přímou volbou prezidenta
prezidium
• foto: 
Marek Douša

Minulý týden jsem psal o prezidentských volbách v Americe a tento týden jsou na řadě prezidentské volby v Česku.

reklama


(Do you want to read this article in English? Use this link.)

 

Nejprve vítejte ve světě přímých prezidentských voleb, ve kterých budete vybírat hlavu státu vy sami. Už žádní poslanci. Vypadá to jako dobrý nápad. Teď bude o trochu složitější koupit si hlasy 3 000 000 voličů než podplatit pouhého 101 poslance. To by se muselo pořád lítat k bankomatům.

 

Čeští voliči mají už dvacetileté zkušenosti s volbou demokraticky vybraných politiků. Takže ve vás asi bude nejvíc hlodat následující myšlenka: Jak dlouho to bude trvat, než se ukáže, že ten náš nový prezident – který se zdál tak sympatický, když jsme ho volili – je ve skutečnost neschopný ňouma a/nebo megalomanský hajzl, co rychle vede tuhle zemi k nenávratnému hospodářskému a společenskému krachu?

 

Ale, ale, nebuďte tak pesimističtí, lidičky!

 

Přiznávám, že odpověď na tu otázku pravděpodobně přijde dva tři týdny po volbách. Představte si jen, jak radostné a vzrušující ty dva tři týdny skutečně budou – plné velkých nadějí a očekávání, podobných nadějím a očekáváním, jež každý zažíval při nástupu první demokraticky zvolené vlády k moci, než se ukázalo, že má vládnoucí strana tajné konto ve švýcarské bance a že její politickou kampaň financovali lidé, kteří – jak se později ukázalo – byli už dávno pod drnem.

 

Ale na to nehleďte. Lotrů jste se zbavili. Počkejte, nemůžu si vzpomenout, kdo to vlastně vedl tu první českou vládu, co tak zklamala. Myslím, že chlápek jménem Klaus. Ani nevím, co se s ním pak stalo.

 

Ať tak, či tak, hlavní je, že teď už víte, o co při volbách vlastně jde. Totéž ale nelze říct o kandidátech pro první přímé prezidentské volby v Česku. Ti to ještě nikdy dřív nedělali. Takže bych zde možná mohl posloužit nějakou tou radou založenou na mých vlastních zkušenostech s americkými prezidentskými kampaněmi. Uvádím jen pár základních pravidel:

 

Nezáleží na tom, jak velký blb doopravdy jste, hlavní je snažit se, aby váš soupeř vypadal jako ještě větší blbec. Mezi užitečná a účinná špinidla vašich protivníků patří výrazy jako: zbabělec, měkkýš, zrádce národa, ústupkář, snílek, slaboch, muslimák, židomilec, eurohujer, radikál, opilec, debil, úchylák apod.

 

Slibujte nemožné. Každý přece chce nižší daně, menší státní dluh a rozsáhlejší a kvalitnější veřejné služby. Slibte jim tohle všechno! Když váš protivník označí během debaty vaše sliby za „nerealistické“, nazvěte ho „poražencem, který nevěří v sílu své vlastní země a nenepřeje si její úspěch“. Na pravdě záleží až v druhé řadě! Hlavní přece je, abyste se vy držel pravidla číslo 1 uvedeného výše. Kromě toho, až si voliči uvědomí, že vaše sliby nešlo splnit, budete se už vesele rozvalovat ve své vilce na Tahiti

 

Pokud některý z vašich protivníků někdy změnil postoj či názor na jakýkoliv problém, označkujte ho nálepkou „kam vítr, tam plášť“. Nechte natočit televizní klip o neustálém politickém kličkování vašeho soupeře, jenž ukáže protivníkovu tvář obracející se ze strany na stranu stále rychleji, až se bude chtít divákovi zvracet. Tomu se říká podprahová (nebo někdy podpásová) reklama.

 

 

Neustále opakujte svá inspirující klíčová sdělení. Prosperita, úspěch, rovné příležitosti, reformy, spravedlnost, budování pevných základů, zajištění budoucnosti, blá, blá, blá. Však to znáte.

 

Utrácejte, co to dá! Vaše kampaň bude vyžadovat obrovské množství volných finančních prostředků na reklamu v televizi, rozhlase, novinách a časopisech, na internetu, billboardech, plakátech, letácích, na výrobu videospotů, personál v hlasovacích místnostech, konzultanty na váš politický image, dopravu, ubytování, štáb vaší prezidentské kampaně atd. A kdo vám všechny ty peníze poskytne? Průměrný občan? To sotva. Proto je čas začít se stýkat s vašimi novými nejlepšími přáteli a nejhorlivějšími stoupenci – bohatou smetánkou! Vždyť jim to tak sekne v těch nóbl šatech a jak báječné fund-raising večírky umějí pro vás uspořádat. A za to všechno nechtějí nic jiného než vaši úplnou a nekončící oddanost jejich zájmům. Je to vlastně až dojemné.

 

A nakonec zpátky k vám, voliči. Uvědomte si, že i když váš samotinký hlas může vypadat jak zrnko písku v moři, totéž lze říct i o hlasu kteréhokoliv jiného voliče. A tak i když na vaší účasti v těchto prezidentských volbách vlastně zas tolik nezáleží, je nesmírně důležitá. Pokud vás tahle myšlenka mate, pak je zřejmé, že vám to myslí dobře. Takže v každém případě volit jděte.

 

Koneckonců je to vaše občanská odpovědnost. A pokud si myslíte, že není koho volit, že všichni politici jsou buď zkorumpovaní, nebo neschopní … no dobrá, možná nejste daleko od pravdy. Ale nevzdávejte se. Tam někde jsou určitě nějací potenciálně čestní, slušní a inteligentní politici. Jediný problém je ten výraz „tam někde“.

 

Tím pochopitelně myslím ve Švédsku.

 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama