Před měsícem hledal skrze YouTube mladou tmavovlásku s culíkem a modrou mikinou. Zahlédl ji v autobuse číslo 137 a blesklo mu hlavou, že to je ta pravá. Natočil videa, ve kterých ji prosí, aby se mu ozvala. Zastávky, přes něž spolu jeli, označil srdíčkem, na jedné z nich čekal s kyticí... Jeho hledání sledovaly na internetu desítky tisíc lidí. Jak to celé vlastně skončilo?
Ozvala se vám ona dívka z autobusu?
Dívka se opravdu ozvala. Ne osobně, ale její příbuzná mě kontaktovala, že dotyčná video viděla, ale je zadaná, tudíž nemá zájem. Pochopitelně mě to zamrzelo, ale alespoň usínám s pocitem, že se snaha vyplatila a vím, na čem jsem.
Jak se s odstupem času díváte na vše, co jste podnikl pro její nalezení?
Spousta lidí se mě ještě teď ptá, jestli jsem to myslel vážně nebo jsem se chtěl jen zviditelnit. Moje odpověď je od začátku stejná. Jen jsem chtěl tu slečnu pozvat na kafe, nic jiného za tím nebylo. A protože díky tomu všemu vím, na čem jsem, nelituji jediného kroku, který jsem podnikl. A dodávám: 'Věřte mi, že kdybych se chtěl zviditelnit, tak to udělám inteligentnějším způsobem.'
Jaké reakce jste dostával od okolí v době, kdy jste se hledáním té dívky poměrně "profláknul"?
Myslím, že věta: Tak co, už si ji našel?, se do mé paměti vryla tak, že si ji nechám vytesat na náhrobek. Chci tím říct, že kamarádi mi většinou fandili, ačkoliv ani velká část z nich nevěděla, jestli se nejedná o blud. Negativní ohlasy jsem nezažil, snad jen v komentářích na internetu, ale nad tím jsem hravě mávnul rukou.
Co se v těch negativních komentářích psalo?
Že se z toho stejně vyklube reklama, že mám vtipné příjmení, že jsem srab, protože jsem ji neoslovil, že se chci jen zviditelnit a tak dále. Ale internetové pisálky ignoruji, takže jsem se tím netrápil ani vteřinu.
Udělal byste to celé znovu?
Kdykoliv! Co když to byla opravdu ta pravá.
Přesto jste úplně neuspěl. Nezměnil byste přece jen tentokrát postup „námluv“?
Později jsem se dozvěděl, že slečna se o celé té akci dozvěděla z plakátků, které jsem nalepil po celé trase autobusu 137. Tudíž by se dalo říct, že video bylo v podstatě zbytečné. Ale co, alespoň si někteří lidé na internetu uvědomili, že romantici ještě nevymřeli.
Zdálo se, že vás dotyčná doslova uhranula. Myslíte na ni stále nebo už její místo zaujala jiná?
No jednou se mi o ní zdálo a její tvář si budu pamatovat do konce života. Ale že bych kvůli ní nemohl jíst a spát, to určitě ne. A její místo je stále volné.
Takže žádná jiná potenciální matka vašich budoucích dětí není na obzoru?
Ne není. Ovšem zítra cestuji do práce opět MHD, takže se to může hravě změnit.
Jel jste od té doby tou „osudnou“ autobusovou linkou?
Ano, tím autobusem jezdím takřka každý den a je fakt, že na zastávce, kde ona slečna vystupovala, se vždycky podívám kolem, jestli náhodou nezahlédnu její tvář. Ale vzhledem k tomu, že je zadaná, tak bych ji jen pozdravil a poslal omluvný dopis jejímu chlapci. (smích)
Nelitujete zpětně toho, že se vašich videí některá média včetně nás chytla a psala o vás?
Díky téhle kauze jsem se dostal kupříkladu na hip-hopové rádio Spin, kde jsem se asi uvedl dobře, protože tam nyní pravidelně moderuji. Takže alespoň něco si z této kauzy odnáším.
Předtím jste dělal v AWrádiu. Tam jste skončil?
Ne, naopak je stále číslem jedna v mém pracovním životě.
Moje poslední otázka je možná trochu předvídatelná. Chcete dívce z autobusu 137 něco vzkázat?
Díky za hezkou romanci a držím palce ve vztahu!
