Co mají manželé Veronika Richterová a Michal Cihlář rádi, to také dělají. A neschovávají se s tím: svoje libůstky předvádějí nyní v olomoucké galerii Mona Lisa na výstavě Peep Shop.
Sochařka Veronika Richterová a grafik Michal Cihlář si oblíbili svět obchodů s erotickými pomůckami, pornografickými časopisy a podobnými laskominami, kolem nichž spousta lidí obchází slintajíc, ale nikdy se neodhodlají dovnitř vstoupit, aby nebyli kompromitováni. Někteří si dodají odvahy, ale pak se tváří, jako by tam „vůbec nikdy“ nebyli, jestli mi rozumíte (stejně jsou tam kamery, takže politici s podobnými spády mohou mít při troše smůly problém).
Michal a Veronika se k tomu stavějí čelem. Mají totiž především umělecké ambice a jsou zvědaví. Jsou také rození sběratelé a to, o co se zajímají, sledují s obrovským, až vědeckým zaujetím: všechno rozpitvají do nejmenších detailů. Jezdí po světě, poznávají, sledují, fotografují – posedlí pozorováním a následným vyhodnocováním, tříděním.
„Cíleně dokumentujeme něco velmi autentického, něco křehkého a zároveň zatracovaného, co všudypřítomná globalizace ničí zřizováním unifikovaných erotických řetězců,“ vysvětlují manželé svůj přístup k neotřelému tématu, které se v klasických galeriích příliš často neobjevuje. Spíš vůbec. „Pro nás je tento všeobecně démonizovaný umělý svět, plný vzrušujícího šera a červených závěsů, plnohodnotnou galerií fantaskních artefaktů. Ve své podstatě jde o tutéž, zvenčí neuchopitelnou subkulturu, jakou je i svět zverimexů, svět kluboven mladých modelářů nebo fitness center. Jediným rozdílem je, že svět modelářů, kynologů a posiloven je nám naprosto cizí a výtvarně nás nijak nevzrušuje.“
Výsledkem jsou pak barevné hyperrealistické linoryty nebo perfektně zpracované originální masochistické předměty, na nichž je znát, že si jejich autoři – přes svoji obsesi – dokážou uchovat odstup, který modelářům, kynologům nebo kulturistům schází. I když svoji tvorbu berou vážně, mají smysl pro humor. Kdyby ho neměli, tahle výstava by nemohla vzniknout. Ani náhodou.
