Obrázek pochoutky, kterou jsme si právě ukuchtili jako důkaz toho, že umíme vařit, nás rozhodně neohrožuje tolik jako veřejné vykřikování termínu naší zahraniční dovolené. Informace, jež publikujeme na sociálních sítích, bychom ale každopádně měli začít lépe třídit.
Kolik toho na sebe „práskneme“ na Facebooku či dalších sociálních sítích a do jaké míry je tím necháme zasahovat do svého soukromí, je na našem uvážení. Budiž pro nás odstrašením nejeden případ, když se lidé vrátili do vykradeného bytu jen proto, že se chlubili místem a termínem své dovolené.
U nás je stejně jako ve světě na Facebooku převaha žen. Ty jsou podle výzkumů sdílnější, zatímco muži si naopak dávají větší pozor na to, co zveřejňují. Z velké části nám v ochraně soukromí může pomoci vlastní nastavení účtu, které celá pětina uživatelů Facebooku nevyužívá. Více než čtvrtina jich neuzamyká obsah své zdi jen pro přátele a vědomě či nevědomě ho sdílí i s jejich kamarády, nebo dokonce úplně se všemi.
Milý deníčku … vlastně Facebooku
Výzkum společnosti QuinStreet zabývající se chováním uživatelů Facebooku uvádí, že okolo 59 % z nich nenávidí ufňukané statusy svých kamarádů. Pouhých šest procent uživatelů se přiznalo k tomu, že právě takový obsah vytváří. Podobný nepoměr vzniká u zveřejňování soukromých fotek. Jen tři procenta uživatelů odpovídají: „Dělám to také.“ O 52 % více takové příspěvky haní.
Hned 90 % uživatelů si myslí, že lidé toho sdílejí on-line až moc. Více než polovině uživatelů je takové chování nepříjemné, ale jen devět procent přiznává, že se tak sami chovají.
Proč tedy sdílíme vše možné? Když o nás někdo mluví, přináší nám to podle studie Harvardovy univerzity stejné uspokojení jako jídlo a sex. Mechanika je tedy nejspíš taková, že čím více informací zveřejníme, tím častěji zažijeme domnělý pocit slávy. Jiné studie dávají přehnané sdílení osobních dat za vinu „opičení“ po ostatních.
Fakt, že skrze své chytré telefony prozrazujeme polohu, v níž se nacházíme, i to, že právě publikujeme na svoji facebookovou zeď z mobilu, nás také vystavuje riziku. Podle téhož výzkumu společnosti QuinStreet je totiž 33 % vlastníků takových telefonů kvůli nedostatečné ochraně soukromých dat v mnohem větším nebezpečí zneužití totožnosti než široká veřejnost.
Soukromí na prodej
Zatímco sociální sítě rozparádily milióny lidí k tomu, aby sdíleli se světem téměř cokoli, stále ještě existují údaje, jež si přísně střežíme. Tedy pokud nám za ně někdo nenabídne peníze. Číslo kartičky zdravotní pojišťovny, kreditky, řidičáku nebo soukromého telefonu se snažíme pokud možno nesdělovat a už vůbec nezveřejňovat.
Společnost QuinStreet ale přichází se zjištěním, že více než polovina zákazníků ve věku 18–34 let je ochotna tyto informace vyměnit za slevu. Které údaje se vyplatí zpeněžit a které jsou naopak k nezaplacení, je už na osobním uvážení každého z nás.
Autor infografiky: www.online-education.net
