Srí Lanka patří k zemím, které Češi navštěvují v podivuhodně vysokém množství. Důvodem jsou relativně levné letenky, dnes již bezpečná města a kultura, ve které se jako v té indické míchá současnost s tisíce let starou historií. A samozřejmě ceny – ostrov patří k těm levnějším.
Díl 3.: Lev, tři bradavky a varan
Nad zelenými džunglemi se tyčí dvousetmetrová skála. Sloni ji obcházejí, blesky ji šlehají a lidé? Lidé se z ní spokojeně rozhlížejí. Taková je Sigiriya v centrální části Srí Lanky, která vypadá tak nepřístojně, jako kdybyste panelák postavili uprostřed nekonečné pustiny. Nebýt kovových schodišť a můstků, byl by dnes vrchol skály pro nehorolezce nedostupný, ale kupodivu byl vždy obydlený. A jak to tak na Srí Lance chodí, váže se k němu příběh plný krve, násilí a pomsty.
Princi Kassapovi se podařilo před dvou a půl tisícem let zavraždit svého otce (zazdil ho a nechal zemřít) a vyštvat politicky protežovaného bratra do Indie. Pan bratr to nebral zrovna na lehkou váhu, dal dohromady invazní armádu s tím, že takhle tedy ne. Kassapa zareagoval výstavbou paláce na vrcholku skály, která byla úplně nedobytná.
Problém, jak se dozvíte od mnoha místních, byl, že Kassapa sám trpěl závratí, takže se nahoře moc neukazoval. Když konečně došlo na bitvu, splašil se jeho bojový slon a celá armáda to četla jako rozkaz k ústupu. Kassapa se nakonec pro jistotu sám zabil.
Historii bohatého zámku dokumentují rozsáhlé zahrady a opevnění na vrcholku Sigiriye, což mimochodem znamená Lví skála. Kassapa totiž nechal na přístupové cestě vytesat lví tlapy a skála měla připomínat hlavu pána zvířat. Právě díky zachovalosti celého objektu zařadilo UNESCO Lví skálu na seznam světového kulturního dědictví.
Kromě lvích tlap a až kýčovitě dramaticko-romantického opevnění na vrcholku se totiž v jeskyních lemujících skálu nacházejí dva a půl tisíce let staré malby polonahých žen, perfektně zachovalé i ve své neperfektnosti (Jedna má tři bradavky!).
Inženýři v Kassapově éře byli stejně mazaní jako stavaři. Dokázali postavit další malý div – vodní systém s hydraulickými prvky, které vytlačovaly vodu do kopce a vytvářely tak silný tlak, že si král mohl užívat vodotrysky. Jen pro srovnání s dnešními rozvody: aby celý systém znovu fungoval, stačilo archeologům jen vyčistit rozvodové kanály.
Všechno, co je dnes v Sigiriye k vidění, je stejně jen zašlá sláva minulosti, po které se prohánějí varani a opice. Stačí ale zavřít oči a představit si, jak barevné to tu muselo být, dokud nedorazila invazní armáda z Indie. Prostě – nádhera!
Poslední díl seriálu o toulkách Pavla Dobrovského po Srí Lance najdete na Reflex.cz příští neděli.
