Toulky po Srí Lance: klid a hluk Kolomba | Reflex.cz
reklama
nahoru

Toulky po Srí Lance: klid a hluk Kolomba

Pavel Dobrovský10. června 2012 • 10:00
Toulky po Srí Lance: klid a hluk Kolomba
foto: Pavel Dobrovský

Srí Lanka patří k zemím, které Češi navštěvují v podivuhodně vysokém množství. Důvodem jsou relativně levné letenky, dnes již bezpečná města a kultura, ve které se jako v té indické míchá současnost s tisíce let starou historií. A samozřejmě ceny – ostrov patří k těm levnějším.


reklama


Srí Lance se také může říkat „Indie pro začátečníky,“ protože není zdaleka tak chaotická a nepřehledná. Vlastně je to přesně naopak – většina míst, včetně těch zasažených tsunami 2004 anebo těch, kterými se prohnala občanská válka, je podivuhodně spořádaná a uklizená. Na několik z nich se podíváme v našem čtyřdílném seriálu.



Díl 1.: Klid a hluk Kolomba


Běžecké boty? Ano, to je jedna z věcí, kterou byste si měli přibalit, jestli chcete poznat život v Kolombu, hlavním městě Srí Lanky. Ve chvíli, kdy slunce začne olizovat obzor, vyráží na městské pláže záplava obyvatel protáhnout si nohy a pokud možno doběhnout domů ještě před tím, než slunce začne poctivě tropicky pálit. Můžete se k nim přidat i naboso, ale to pak budete těch tří uběhnutých kilometrů po pláži litovat. Jemný tvrdý písek se postará o krvavé puchýře. Takže: běžecké boty s sebou.


Kolombo po ránu ukazuje dvě tváře. První z nich je takřka božský klid na pláži plné běžců a meditujících postav, který narušují jen průjezdy příměstských vlaků. Druhá je mnohem neurotičtější: Pettah, obchodní čtvrť v centru města. Tam se neběhá, protože to nejde.



Přijít brzy ráno na Pettah znamená pozorovat mistrovské provedení kolektivního kouzelnického triku. V jednu chvíli průchozí uličky se během několika málo minut naplní rikšami, auty a náklaďáky. Stejně jako každé jiné ráno vítězí i dnes chaos nad rozumem. Troubení, smrad, barvy, křik. Silnice se tak dá interpretovat jako jedna velká dopravní zácpa anebo jako jedno velké parkoviště. Místní policie toho využívá a pokutuje nešťastné řidiče v zácpě za parkování na zákazech.





V Pettahu existuje jedno místo vzdálené od kontinuálního hluku motorů a smradu z výfuků. Mešita ul-Aftar, jedna z nejkrásnějších na celé Srí Lance. Po ránu do ní proudí zástupy muslimů a dostat se s nimi dovnitř není jednoduché – hlídači sledují, jestli přišel věřící nebo turista s foťákem. A nejde o to, proklouznout dovnitř, když se nedívají – před vstupem si musíte zout a boty odevzdat je právě mešitové stráži.


Zatímco probíhá ranní modlitba, tak pod bedlivým dozorem strážce (měl dobrou náladu, tak jsem ho přesvědčil) s úžasem zjišťuji, že ul-Aftar láme pravidla architektury a logiky. Stejně jako kresby M. C. Eschera. Mešita byla postavena sice až roku 1909, ale od té doby k ní byly přistavovány modlitebny, další patra, domy, podchody, umývárny – a to vše zřejmě bez dozoru příčetného architekta.


Přes průzory a okna je vidět jen do dalších modliteben, na schody anebo do podivných částí, které se právě přistavují. Dokonalý slepenec, v němž nevěřící i věřící zabloudí stejně jako v uličkách Pettahu.


Další díl o toulkách Pavla Dobrovského po Srí Lance najdete na Reflex.cz příští neděli.


 

Pavel Dobrovský


Klíčová slova: rxrxpaveldobrovsky



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama