Ta fronta trvá věčnost! Jak zařídit, abychom se z front nezbláznili? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ta fronta trvá věčnost! Jak zařídit, abychom se z front nezbláznili?

aja2. června 2012 • 09:30
Ta fronta trvá věčnost! Jak zařídit, abychom se z front nezbláznili?
Fronta
• foto: 
Profimedia.cz

Je pár věcí, na kterých se asi všichni shodneme: 1. nesnášíme fronty, 2. nesnášíme, když v nich čekáme déle, než jsme doufali, 3. nesnášíme, když je naše fronta ta nejpomalejší ze všech v okolí. Naštěstí na to existuje lék.

reklama


Možná jste to nevěděli, ale existuje obor, který nezkoumá nic jiného než fronty. Můžeme mu říkat třeba frontologie (správně se tedy jmenuje teorie front nebo teorie hromadné obsluhy, ale to je nuda). Server slate.com publikoval zajímavý článek, ve kterém ukazuje hlavní fígle, jak na nás fronty působí a co se s tím dá dělat.

 

Teorie front se snaží samozřejmě zařídit všechno tak, abychom čekat nemuseli. Jenže ne vždycky to jde. Když je v budově málo výtahů, další už jen tak nepřiděláte. Naštěstí se ukazuje, že to, co nás doopravdy štve, vůbec není délka fronty.

 

Lidé zkousnou i dlouhou frontu, pokud 1. se nenudí, 2. neočekávají, že budou čekat kratší dobu, než nakonec čekají, 3. nemají pocit, že je někdo předbíhá nebo že je na tom někdo lépe. Seth Stevenson ve svém článku postupně rozebírá, jak lze zařídit, aby lidé zkousli frontu a nezešíleli.

 

1. Nuda:
Někdy stačí dát k výtahům zrcadlo, ke frontě na lístky televizi. Lidé se zabaví a už tolik neremcají.Vysokou školou jsou pak prý atrakce v Disneyworldu, kde je prý fronta skoro tak zábavná jako samotná atrakce.

 

2. Jak dlouho budu čekat:
Když člověk ví, jak dlouho bude čekat, je s frontou smířený. Nejhorší je, když si myslíte, že fronta potrvá deset minut a čekáte půl hodiny. Kdybyste od začátku počítali s půl hodinou, remcat budete, ale o poznání míň.

Řešením jsou tedy samozřejmě tabule s informací o odhadované době čekání. Obzvlášť chytré firmy pak tyto tabule nastaví tak, že čas mírně nadhodnotí. Vy se dostanete na řadu o pár minut dřív a odcházíte vlastně nadšení: "Měl jsem čekat půl hodiny, ale oni to stihli o pět minut dřív!"

 

3. Pocit předbíhání:
S otrapou, který si stoupne před vás, žádná teorie nic nezmůže. Ale podobný pocit nespravedlnosti máme v situaci, když si vybereme v obchodě frontu u jedné kasy a pak se už jen koukáme, jak všechny ostatní fronty postupují rychleji. A jak jistě uznáte, tohle se stává vždycky. Vlastně si vyberete frontu a už jen tipujete, za kolik vteřin se ozve "Storno na pokladnu sedm!" 

Kvůli tomu někde zavedli fronty ve stylu hada: všichni čekají stejnou frontu a ta se až pak těsně před pokladnami rozdělí. Není to rychlejši, ale je to šetrnější k našim citům. Nikdy neuvidíme nikoho přijít později a odejít dřív.

 

Doufáme, že jste tento článek nečetli na mobilu někde ve frontě.

 

aja


Klíčová slova: rxrxadamjavurek



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama