Již se hlásí celá řada pochybných kandidátů. Nemají žádný program pro tento úřad a jejich jediným cílem není blaho národa, nýbrž výhradně zlaté koryto. Poznáte je snadno. Budou žvanit otřepané fráze a pomlouvat jeden druhého. Naučili se tomu v Parlamentě a v dalších vládních institucích. Přenesou to i do úřadu prezidenta. Stěžejní otázka tedy zní: Koho za prezidenta a koho ne?
Základní plat nejvyšší hlavy státu zvaného Česká republika je 204 700 Kč měsíčně. K tomu přijdou diety na osobní výdaje v částce 173 300 Kč, rovněž měsíčně. Český prezident si za zhruba 30 dnů tedy přivlastní příjem v souhrnné částce 378 000 Kč, tzn. denně 12 600 Kč. Ačkoli se tím stává každý třetí měsíc milionářem, přesto nikdo neví, co by se od něho mělo za již zmíněnou astronomickou peněžitou částku očekávat.
Tím se onen neprůhledný gigantický příjem stává neodolatelným magnetem všech mazaných a bezcharakterních příživníků. Koho ovšem volit, abychom mohli být jisti, že jsme si zvolili opravdového prezidenta, a nikoli bezohledného zloděje?
V případě Václava Klause se kauzalita ještě více komplikuje. Tento zásadně neprůhledný politik (dodnes o něm neexistuje žádná erudovaná monografie) se dožil dne 19. 6. 2002 důchodového věku. Prezidentem byl zvolen 28. 2. 2003. Jedná se tedy o penzistu, který si prezidentstvím pouze důkladně přivydělává.
Výše důchodu Václava Klause se utajuje tak důkladně jako atomové zbrojení bývalého Sovětského svazu. Můžeme však vycházet z toho, že se bude jednat o částku převyšující 100 000 Kč. Jako prezident v důchodu má tím pádem ještě nárok na paušál 50 000 Kč měsíčně pro potřeby své kanceláře a plat asistenta.
Není-li toto místo obsazeno nějakou osobou z příbuzenstva a jedná se například o „asistentku“, je celkem běžnou praxí, že ona dáma je jakousi „druhou manželkou“ (viz k tomu bývalý francouzský prezident François Mitterrand). Pakliže „asistentem“ je muž, jenž se doposud nikde politicky ani společensky neprofiloval, není vyloučeno, že dotyčný pan prezident je buzerant.
V každém případě se nám částka příjmů důchodce a prezidenta ČR Václava Klause vyhoupla z 378 000 na 528 000 Kč za měsíc. Nevím, co si myslíte vy, ale podle mého názoru při takovéto finanční podestýlce nemá přece dotyčný subjekt zapotřebí krást v Jižní Americe plnicí pera! Asi jde o nějakou duševní poruchu.
Nechal jsem si nabulíkovat, že pan prezident Klaus pracuje od 8.00 hod. od rána do půlnoci. Co však během těchto 16 hodin denně dělá, mi nikdo nebyl schopen vysvětlit. Jediné, co bylo prokazatelné, že dotyčná osoba je prostě vzhůru a nespí. Pro výkon úřadu prezidenta republiky za 528 000 Kč měsíčně to patrně stačí
. Na rozdíl od svého předchůdce Václav Klaus nevede žádný dialog s národem. Hovory z Lán přestaly existovat. Čtete-li knihy, které tento politik v pracovní době ve svém úřadě píše (patrně, aby překlenul nudu a zabil čas), máte dojem, že autor vede samomluvu. Rozhled a lidovou osvětu v dílech Václava Havla, T. G. Masaryka a memoárech válečného hrdiny armádního generála Ludvíka Svobody (Cestami života) byste u Klause marně hledali.
Abychom měli jistotu, že jsme zvolili prezidenta, a nikoli příživnického zloděje, bylo by nutno učinit některá základní opatření. Jakmile začne prezident dostávat plat, přestává být prezidentem svého lidu a stává se dobře placeným státním úředníkem. Jeho funkce osvětového vůdce tím automaticky zaniká. Není to prezident, nýbrž sluha státu.
Zásadně by měl být úřad prezidenta republiky obecně prospěšnou institucí. Tedy bezplatný. Placeny by měly být pouze výdaje na reprezentaci státu, a to ve zcela průhledné formě. Soukromý majetek je nedotknutelný. K soukromému majetku přináležejí i peníze. Pakliže vyplatíme prezidentovi mzdu, okradli jsme o majetek daňového poplatníka. To je protiústavní, a tím protizákonné!
Prezidentská funkce musí být obecně prospěšnou činností. Kandidát na tuto funkci musí věrohodně doložit, pakliže se stane prezidentem, z jakého příjmu hodlá žít! Jestliže to prokázat nemůže, nemá v této funkci co pohledávat
. Tím se jedná o zcela zaručenou jistotu, že koryto vyschlo. Nastane konec stranických intrik a příživnických pokusů bývalých politiků. Výkon prezidentské funkce musí znamenat oběť národu, a nikoli zlegalizované loupežnictví! Je tedy nutné učinit vše pro to, abychom si nezvolili druhého „Václava Klause“, prezidenta, jenž ožebračuje majetek daňového poplatníka o 528 000 Kč měsíčně, a ještě navíc krade plnicí pera.
