Hlavní daňař České republiky varuje občany: Zvyšovat daně je omluvitelné | Reflex.cz
reklama
nahoru

Hlavní daňař České republiky varuje občany: Zvyšovat daně je omluvitelné

Miroslav Cvrček24. dubna 2012 • 06:00
Hlavní daňař České republiky varuje občany: Zvyšovat daně je omluvitelné
Ladislav Minčič
• foto: 
Profimedia.cz

Vrchní „daňař“ v zemi, první náměstek ministra financí Ladislav Minčič (ODS), působí dojmem prvorepublikového gentlemana. A tvrdí, že ze všeho nejvíc se snaží, aby daňová zátěž v Česku klesala.

reklama


Zvyšování daní se od této vlády prostě nečekalo. Nejdřív měla daňová reforma zavést devatenáctiprocentní danění hrubé mzdy, ale bude to dvacet. Přitom nižší daň měla kompenzovat zvýšení DPH tak, aby celkové zdanění nevzrostlo.

Manévry související se zvyšováním DPH byly vždycky dávány do souvislosti s důchodovou reformou, se zřízením druhého pilíře. Devatenáctiprocentní daň měla kompenzovat přesun dvou procentních bodů ze zdravotního pojištění odváděného zaměstnavatelem na pojistné srážené z hrubé mzdy zaměstnance, tedy na úkor čisté mzdy. Takže musím připustit, že se sazbou 20 procent se daňové zatížení hrubé mzdy zvýší o to procento.


Jenže veřejnost ztrácí víru ve správnost těchto změn.

Máte pravdu. Ale je to především tím, že se sešly v jednu dobu dvě věci. Daňová reforma a zřízení jednotného inkasního místa, tedy strategické převratné koncepční změny v daních byly přehlušeny mimořádnými fiskálními opatřeními, která byla vynucena dluhovou krizí v eurozóně, horším ekonomickým výkonem. Na druhou stranu je smutné, že i změny, jež nastolují daňovou spravedlnost, jsou bez okolku vnímány jako zvýšení daní. Když se někdo těší privilegovanému postavení, výhodě oproti drtivé většině ostatních, tak hlasitě křičí, když o své privilegium přichází. Protože on se se svým privilegiem sžil, připadá mu normální.


Například?

Zelená nafta.


Ministerstvo financí uvádí, že od roku 2013 bude klesat složená daňová kvóta, tedy zatížení ekonomiky daněmi a odvody. Jak je to při růstu daní možné?

Naše ekonomika je tažená exportem. Velkou část zvýšení daní tvoří daně nepřímé, tedy DPH, uhlíková daň, spotřební daň na víno či tabák. Tyto daně se ale při exportu vůbec neprojeví. Z velké části HDP se daně ze spotřeby nevybírají. Navíc u daňové kvóty existuje jakási samovolná tendence k poklesu, hlavně vlivem nepřímých daní. Proto já také preferuji nepřímé zdanění. Usiluji o to, aby v sobě daňová soustava zahrnovala automatické mechanismy, které budou tlačit na snižování daňového zatížení.


To je dobré vědět. Ale neklesne daňová kvóta hlavně kvůli důchodové reformě, tedy vyvedení tří procent ze sociálního pojištění do druhého pilíře?

Ano, je to tak. Tyto prostředky, vyvedené z prvního pilíře, se stanou penězi konkrétních lidí, nebude o nich rozhodovat stát. Takže je nelze brát jako daňové peníze. Pokud tedy nebudeme předpokládat nějaké znárodňování jako v Maďarsku.


Zvýšení DPH dopadne i na ceny pohonných hmot, jež vyhánějí řidiče do zahraničí. Nebylo by dobré s tím něco udělat?

Zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty v době úřednické vlády nebylo podle mého názoru úplně šťastné. Myslím, že je to svým způsobem lekce pro další tvůrce praktické daňové politiky. Samozřejmě jen do doby, kdy se na tuto lekci zapomene.


Proč tedy neplánujete snížení spotřební daně?

Není jasné, jestli obchodníci promítnou snížení daně do ceny úplně a jestli na snížení ceny zareagují řidiči v takovém množství, aby to dorovnalo příjmy státu. Pro 185359/27 mě je to riskantní manévr. Obecně si myslím, že my jako tranzitní země uprostřed Evropy bychom měli mít sazby spotřební daně skutečně na úrovni minim. O snížení spotřební daně je tedy možné uvažovat třeba v balíku se změnami u dálničních poplatků a podobně, aby nedošlo k velkým výpadkům ve výběru daní.


Proč stejný ministr, který zavedl superhrubou mzdu, ji zase ruší? Konečně všichni mohli vidět, kolik je opravdu stojí stát.

Nejtransparentnější by bylo, aby veškeré odvody ze mzdy platil jenom zaměstnanec. Viděl by, kolik ve skutečnosti platí. Co účetně vypadá jednoduše, je však z právního hlediska problém. Podle právníků stát nemůže nadiktovat všem zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby uzavřeli ze dne na den nový pracovní kontrakt. Ale nemyslím, že bylo řečeno poslední slovo.


Dá se k tomu dospět i jinak?

Postupným přenášením pojistného ze zaměstnavatele na zaměstnance. To je má představa, proč takto od roku 2014 přesouváme ony dva body zdravotního pojištění. Cílem může být původní myšlenka superhrubé mzdy.


Vláda nám zavedla sedmiprocentní solidární přirážku, což je hezky znějící pojem. Ale proč jste rovnou nezavedli druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob?

Symbolizuje to přechodnost opatření. Navíc dnes zaměstnanci platí 15 procent ze superhrubé mzdy, ale těch sedm procent navíc se bude vztahovat ke hrubé mzdě. Od roku 2014 bude superhrubá mzda zrušena, takže z hlediska legislativní techniky je to takhle jednodušší. Z ekonomického hlediska je to ale v podstatě obdobný efekt jako při zavedení druhé sazby, je to progresívní prvek. Jenže zastropováním sociálních odvodů došlo k daňové degresi, lidé s relativně vysokými příjmy odvádějí do rozpočtu menší část peněz. Takže zavedení solidární přirážky spolu s odstraněním stropů na zdravotním pojištění vlastně jen odstraňuje tuto degresi.


ODS hájila stropy i na zdravotní odvody. Proč to dělala, když to teď ruší? Byla to chyba?

Nevím, ale nebyla to nutnost. I když motiv byl pochopitelný, tedy snížit celkové náklady práce.


Pořád mám ale pocit, že se současný kabinet zapíše do historie hlavně zvyšováním daní.

Je falešné obviňovat tuto vládu z toho, že zvyšuje daňové zatížení. Ona činí kroky k dosažení hodnoty daleko větší, tedy k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Mělo by být pravidlem nedělat dluhy. Stát žádné vlastní peníze nemá, má jen ty, jež vytáhne z kapes svých občanů. Samotným přerozdělením a dluhovým financováním nikdo nikdy na světě nezbohatl. Když se nedaří prosadit úspory na výdajové straně, pak je pro mě omluvitelné, že se zvýší daně, protože hodnota vyrovnaného rozpočtu je pro mě mnohem výš. Jestliže stát nechává dluhy, považuji to za maximální morální hazard. Morální je uvažovat o přebytkovém rozpočtu a splácení dluhu.

 

ZVYŠOVÁNÍ DANÍ

Nová dohoda kabinetu Petra Nečase zvyšuje či zavádí daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z tabáku, daň z vína, daň z převodu nemovitostí, uhlíkovou daň či srážkovou daň vůči daňovým rájům. Zruší se některé daňové úlevy pro živnostníky, důchodce i pro zemědělce (zelená nafta). Za celou dobu svého vládnutí chce vláda ušetřit 385,5 miliardy korun a vybrat navíc o 178,2 miliardy na daních.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama