Tak jako mnoho věcí na tomto světě vznikla i tato pro českou kuchyni nepostradatelná moučníkovou součást čirou náhodou. Maďarský šlechtic Pál hrabě Esterházy byl v lednu 1687 hostem na banketu v Paříži. Uspořádal ho francouzský král Ludvík XIV. Esterházy vláčel s sebou i osobního kuchaře Franciska Palacciniho. Jeho úloha byla poněkud zpravodajského charakteru. Měl totiž vyzvědět gastronomické zvláštnosti francouzské kuchyně, jež by se daly uplatnit na jeho panství v Uhersku. Při této špionážní činnosti narazil Palaccini na jakousi placku. Chutnala výborně nejen jemu, ale i hraběti Esterházymu. Francouzská šlechta nazývala pokrm „crêpes“.

Po návratu do Uherska se Francisco Palaccini nepokoušel pouze „crêpes“ napodobit, nýbrž se dovtípil vytvořit pochoutku podle svých vlastních představ. Původní francouzský pokrm mu připadal příliš primitivní. Jednalo se o velice tenkou pocukrovanou placičku, politou koňakem a složenou do trojúhelníku. Palaccini se rozhodl placku zesílit, potřel ji silnou vrstvou jahodové marmelády (čokoládu v té době ještě neznali, v Evropě se začala vyskytovat až v 19. století), výtvor sroloval a povrch ozdobil šlehačkou s ovocem …

Zakrátko se pokrm stal oblíbenou pochoutkou ve všech šlechtických rodinách habsburské monarchie a nazván byl po kuchaři hraběte Esterházyho (v roce 1687 Esterházyho dokonce povýšili na knížete) Palaccinim — prostě palačinky. Dalo by se tedy říci, že palačinky jsou tím pádem maďarského původu, i když jejich prapředkové jsou francouzské „crêpes“. Ovšem zas tak jednoduché to také není.

"Nechcete si přečíst tenhle článek?", anebo "Chcete?"?!

Když jsem před více než 20 lety poprvé přijel do Prahy, musel jsem se jako jednu z prvních věcí naučit, jak se v češtině správně ptát. V angličtině se zeptáte "Víte, kolik…

13.02.2012 - Stephen Fisher celý článek

Francisco Palaccini původně pocházel ze Sedmihradska a narodil se tím pádem v dnešním Rumunsku. Od doby vzniku palačinek existuje tím de facto jakýsi latentní spor, zdali vynález palačinek je původem rumunským, anebo přece jenom maďarským. Já si myslím, že onen spor je zbytečný. Původní receptura na daný pokrm pochází jednoznačně ze dvora Ludvíka XIV. a jmenuje se „crêpes“. Proč tento oblíbený, chutný moučník zdomácněl hlavně v české kuchyni a v Rumunsku i v Maďarsku byl vytlačen do pozadí, zůstává nevysvětlitelnou záhadou.