Německý prezident Christian Wulff sice plnicí pera v Jižní Americe nekrade jako Václav Klaus, ale zato se specializuje na daleko zajímavější objekty svého zájmu a to jsou hlavně cizí peníze. Nechal si postavit solidní vilu a v hotovosti ji zaplatil hned na místě v přepočtu za 13 miliónů korun. Odkud se tak náhle ocitla ona závratná částka v rukách hlavy SRN?
Aféra začala jako úder blesku z čirého nebe. Německý týdeník Der Spiegel otiskl 17. 12. 2011 článek pod názvem „Falešný prezident“ (Der falsche Präsident). Týdeník cituje: „Je prezident Wulff podvodník? Mnohé tomu napovídá … jeho sklony k přepychu by ho mohly stát úřad … Již před touto aférou se ukázalo, že svůj úřad nezvládá. Jeho projevy jsou nudné a politickému dění vůbec ničím nepřispívá. Od samého počátku se ukazoval ne zrovna jako dobrý prezident, a teď se dokonce prezentuje jako falešný hráč.“ Co se vlastně přihodilo a jak to ve skutečnosti s těmi 13 milióny korun (500 000 eur) bylo?
Wulff, vida, že jde do tuhého, zpanikařil. Mimo Spiegelu se i deníky jako Bild, Berliner Morgenpost, Die Welt a Frankfurter Allgemeine začaly ptát na původ peněz, které prezident nemohl získat legální cestou výdělku. Dotazovaný začal lhát. Tvrdil totiž, že dostal peníze od manželky jednoho podnikatele jako „půjčku“.
Ona dáma – Edith Geerkensová – sice manželkou bohatého podnikatele je, ale částkou 500 000 eur nikdy nevládla. Finanční suma v takové výši musí tedy pocházet od jejího manžela Egona Geerkense. Nikdo však nikomu „nepůjčí“ peníze v takovéto výši bez protislužby a zde jde patrně o střet zájmů. Wulff asi Geerkensovi za uvedený žold něco slíbil, ale dosud se neví, co by to mělo být.
Německé výzvědné služby operují hned s několika variantami: Prezident si vyžádal finance od Geerkense jako dar pro německou CDU, a místo aby je delegoval dál kompetentním stranickým orgánům, strčil si je do vlastní kapsy a nyní hovoří o „půjčce“. Každopádně podnikatel variantu „půjčka“ nikdy nepotvrdil a jeho žena také ne. Nevylučuje se intimní poměr mezi prezidentem a manželkou podnikatele Edith. Ta mohla být katalyzátorem rozhodnutí, aby manžel finančně CDU prostřednictvím Christiana Wulffa „podpořil“. Proto se patrně ze začátku delikvent dovolával na „půjčku“ od paní Geerkensové.
Třetí variantou by mohl být přímý finanční dar prezidentovi za slib zajištění státních zakázek pro Egona Geerkense. Wulff přesto neustále omílá variantu „půjčka“ ať již od kohokoliv, neboť veškeré další varianty by znamenaly podvod a okamžitou rezignaci na úřad prezidenta SRN.
Německý národ se nehodlá s praktikami duševně neplodného, a navíc nevěrohodného prezidenta smířit a před jeho zámeckým sídlem Bellevue v Berlíně-Tiergartenu začaly demonstrace. Sociálně demokratická opozice a Zelení v německém parlamentě (Bundestag) žádají rovněž Wulffovo odstoupení z úřadu prezidenta republiky. Nyní se situace vyhrotila tak, že i někteří členové vládní CDU vyvíjejí nátlak na kancléřku Merkelovou, aby apelovala na Christiana Wulffa, aby zvážil svoji rezignaci na úřad spolkového prezidenta.
Kancléřka však stojí před nepříjemným dilematem. Wulff by byl již druhý prezident, který by v době jejího kancléřství musel odstoupit. Prvním byl Horst Köhler. Dále muselo v jejím volebním období rezignovat několik jejích ministrů. Merkelová ztrácí politickou půdu pod nohama, a to krátce před novými volbami do německého Bundestagu.
Ačkoli politický barometr hovoří jasnou řečí (75 % Němců považuje Christiana Wulffa v úřadě prezidenta SRN za naprosto neúnosného), nehodlá delikvent odstoupit. Tvrdí, že se stal obětí masmédií. Ta prý jej hodlají existenčně zničit. Je tedy rozhodnut nekapitulovat a setrvávat na svém místě, ať se děje cokoliv. Deník Bild hovoří v této souvislosti o „případu bez konce“ a neví, na co ještě spolkový prezident čeká, když se na veřejnosti coby hlava státu naprosto znemožnil.
Wulff nejenže na odchod ani minutu nemyslí, nýbrž dokonce šokoval veřejnost naprostou ztrátou reálného myšlení. Hodlá prý v příští periodě znovu kandidovat na úřad prezidenta pro druhé volební období. Nad tím zůstává rozum stát. Podle mého názoru jediná možnost zbavit onoho delikventa prezidentského úřadu je vynést ho i se židlí na chodník!
