Velcí hráči byznysu debatovali o restartu Česka
Naše země se řítí do kastastrofy. Co všechno by se mělo v našem státu "restartovat", než bude příliš pozdě? Na toto téma diskutovali ředitelé českých poboček společností IBM, ČSOB, náměstek ministra financí, šéf pražské burzy
Společně řediteli velkých společností a organizací z oblasti komunikačních technologií, financí a vzdělávání diskutoval o českých poměrech na dnešní
konferenci spojené s představením nové informační platformy Restart. Za jejím vznikem stojí podnikatelka a bývalá ředitelka Transparency International
Adriana Krnáčová.
Restart je podle ní zároveň think-tank a web, který by měl nabídnout důležité informace pro "podnikatele, začínající podnikatele, investory, manažery,
studenty, zkušené profesionály a vědce doma i v zahraničí". Podle Krnáčové nemá žádný politický podtext a bude se zabývat otázkou, jak zvýšit
konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním prostředí.
Podle ekonoma Pavla Kouhouta, který se na projektu podílí, je Česká republika konkurenceschopná jen v několika odvětvích, mezi něž patří automobilový
průmysl, výroba elektrické energie, různých typů motorů či přístrojových desek. "Konkurenceschopnost založená na takhle úzké skupině výrobků není zdravá a
není dlouhodobě udržitelná," říká Kohout.
Projekt Restart se soustředí na čtyři odvětví: eGovernment, vzdělání, inovace a finance. Kromě Kohouta bude Restart spolupracovat s náměstkem ministra
financí Zdeňkem Zajíčkem v otázkách eGovernmentu, akademickým ekonomem Danielem Münich ve sféře vzdělání a Martinem Hanzlíkem, Jiřím Voříškem a Janem Trnkou,
kteří se zaměří na oblast české vědy. Krnáčová získala peníze na financování projektu z privátních zdrojů a příspěvků od partnerů projektu. "Budeme se snažit
najít co nejvíc partnerů k jednotlivým oblastem," dodává.
Mezi prvními projekty, které Restart podpoří, bude patřit analýza využití datových schránek, analýza sčítání lidu či pořádání seminářů o elektronizaci
veřejné sféry. Kromě toho chce navázat řeč s veřejnou správou
Jaké jsou největší neduhy současné české společsnoti a českého systému? Co všechno by se mělo restartovat? Nabízíme vám nejzajímavější postřehy z konference:
Pavel Kohout (Ředitel pro strategii, Partners For Life Planning; člen NERV)
"Důležité je, kde se inkasují dividendy. Většinou to není v České republice. Většinou je to kdekoliv jinde, jenom ne tady. Takže taková poměrně triviální
myšlenka, ale není vůbec triviální. Aby fungoval organismus, tak je tady třeba vytvořit nějaký kapitál."
(v reakci na otázku, zda je možné zrestartovat Česko tak, aby se stalo finanční velmocí, fondovou zemí?) "Vzhledem k tomu, že u nás máme nadměrnou roli průmyslu a naprosto zanedbanou a žalostnou roli služeb, zejména finančních, je to žádoucí a je pro to nejvhodnější moment ... Krize ukázala, že různé země, o kterých jsme věřili, že jsou vyspělé, se ukázaly jako Potěmkinovy vesnice. Ukazuje se, že Česká republika je na tom ve srovnání se západní Evropou dobře. Jsme patnáctá nejstabilnější ekonomika světa."
Zdeněk Zajíček (náměstek ministra financí)
"Po zkušenosti z minulých let se mi zdá, že dramaticky ubývá kompetentnost jednotlivých expertů na ministerstvech."
(k zjednodušení daňového přiznání) "V mnohých případech si komplikujeme život sami. Leckdy vytvoří takhle složitý formulář (daňového přiznání, pozn. aut.) z hlediska výkazů, které máme v oblasti účetnictví. Vlastně ani nevíme, proč ta data sbíráme. Kromě toho, že je někam posíláme, je otázka, zda jsou vůbec užitečná."
Myslím si, že stát má dělat skutečnou nabídku elektronických služeb, tedy aby to, co stát vykonává, se dalo vyřídit elektronicky. ... Má mimo jiné vytvořit to, aby všichni zaměstnanci státu používali internet. Tam si myslím, že je to vynutitelné, vymahatelné vůči svým zaměstnancům.
Vladimíra Dvořáková (předsedkyně Akreditační komise ČR)
"Školství a systém vzdělávání má jedno základní kritérium, a to dostat maximum potenciálu z jednotlivce. To znamená umožnit jeho maximální rozvoj v tom, na
co má schopnosti a dát mu jistý základ. ... To chce finance, chce to důraz na pedagogické fakulty. Nejhorší stav je na pedagogických fakultách. Ty jsou
naprosto podfinancované, zahlcené množstvím hodin a tam se připravují učitelé. Finové mají největší zájem o pedagogické fakulty. Jdou tam nejlepší studenti,
mají tam (ve Finsku, pozn. red.) nejlepší učitele a pak mají také vynikající ekonomické výsledky."
Jan Lamser (vrchní ředitel ČSOB)
"Vnímáme podstatný problém na úrovni finanční gramotnosti."
"Školství je málo orientované na jakýsi celostní rozvoj osobnosti lidí. Máme tendenci ve školách vychovávat jakési idioty, kteří jsou zvláštním způsobem
orientováni v jedné oblasti a v okamžiku, kdy jsou potom vystaveni životní realitě, tak zjišťují, že oblast, na kterou se specializovali, je málokdy tou
činností, kterou jsou schopni se reálně živit a mají problém se přeorientovat. ... Absolutně netoužím po tom, aby školství produkovalo už hotové odborníky,
protože moje osobní zkušenost je taková, že to je iluze."
Vladek Šlezingr (generální ředitel IBM Česká republika)
My se tady bavíme, jestli máme restartovat. Já mám trošku pocit, že my v poslední době neustále restartujeme a s každou novou politickou reprezentací, s každým novým ministrem přichází agendy, které nemají dlouhodobou šanci přežít, a my se tak trošku potácíme zleva doprava. ... Potřebujeme zajistit, abychom se drželi nosných témat a nějakým způsobem zajistili konzistentnost."
Petr Koblic (generální ředitel Burzy cenných papírů Praha)
"Byl bych možná odvážný, být státem, a podíval bych se, jestli není třeba podpořit nějaké technické obory, které jsou tradičně strašně drahé. Existuje
strašně málo soukromých škol, které by třeba uměly dobře učit techniku. ... Je naprosto nesmyslné dotovat jakoukoliv školu, která vyrábí manažera marketingu.
Takovým školám bych nedal ani korunu."
Pavel Kubů (manažer programu World Ahead pro zdravotnictví a školství, Intel)
"Tím určitým blokem je jistý dědkostroj, který obsadil rozhodovací pozice v dané věci a věci, které vzhledem k svému věku fyziologicky nedokáže vstřebat, nepouští dál. A já si myslím, že tohle vidíme v celé řadě jiných vertikál, kdy spousta mladých, nadějných mozků přichází se skvělými nápady, ale pak narazí na český rybníček ... a potom samozřejmě hledá své štěstí někde jinde ve světě.
Sešli se na konferenci pořádané v souvislosti se spuštěním nové informační platformy a think tanku Restart. Za jeho vznikem stojí podnikatelka a bývalá ředitelka české Transparency International Adriana Krnáčová, podle níž by měl projekt nabídnout důležité informace pro "podnikatele, začínající podnikatele, investory, manažery, studenty, zkušené profesionály a vědce doma i v zahraničí".
Podle Krnáčové nesleduje Restart žádnou politckou agendu a bude se zabývat otázkou, jak zvýšit konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním prostředí.
Podle ekonoma Pavla Kouhouta, který se na projektu podílí, dnes může Česko konkurovat ostatním zemím jen v několika odvětvích. Patří mezi ně automobilový průmysl, výroba elektrické energie, různých typů motorů či přístrojových desek. "Konkurenceschopnost založená na takhle úzké skupině výrobků není zdravá a není dlouhodobě udržitelná," říká Kohout.
Projekt Restart se soustředí na čtyři sféry: eGovernment (elektronickou komunikaci s úřady, pozn. red.), vzdělání, inovace a finance. Kromě Kohouta bude spolupracovat s náměstkem ministra financí Zdeňkem Zajíčkem v otázkách eGovernmentu, akademickým ekonomem Danielem Münichem ve sféře vzdělání a Martinem Hanzlíkem, Jiřím Voříškem a Janem Trnkou, kteří se zaměří na oblast české vědy.
Krnáčová získala peníze na financování Restartu z privátních zdrojů a od sponzorů. Mezi prvními projekty, jež Restart podpoří, bude patřit analýza využití datových schránek, analýza sčítání lidu či pořádání seminářů o elektronizaci veřejné sféry. Kromě toho chce navázat řeč s veřejnou správou.
Jaké jsouneduhy současného systému? Existuje recept na zvýšení konkurenceschopnosti Česka? Nabízíme vám nejzajímavější postřehy účastníků včerejší konference:
Pavel Kohout (ředitel pro strategii, Partners For Life Planning; člen NERV)
Pavel Kohout|Archív"Důležité je, kde se inkasují dividendy. Většinou to není v České republice. Většinou je to kdekoliv jinde, jenom ne tady. Aby fungoval organismus, tak je třeba vytvořit tu nějaký kapitál."
(V reakci na otázku, zda je možné zrestartovat Česko tak, aby se stalo finanční velmocí, fondovou zemí): "Vzhledem k tomu, že u nás máme nadměrnou roli průmyslu a naprosto zanedbanou a žalostnou roli služeb, zejména těch finančních, je to žádoucí a je pro to nejvhodnější moment. ... Krize ukázala, že různé země, o nichž jsme věřili, že jsou vyspělé, se ukázaly jako Potěmkinovy vesnice. Česká republika je na tom ve srovnání se západní Evropou dobře. Jsme patnáctá nejstabilnější ekonomika světa."
Zdenek Zajíček|ArchívZdeněk Zajíček (náměstek ministra financí)
"Po zkušenosti z minulých let se mi zdá, že dramaticky ubývá kompetentnost jednotlivých expertů na ministerstvech."
(Ke zjednodušení daňového přiznání): "V mnoha případech si komplikujeme život sami. Leckdy vytvoříme takhle složitý formulář (daňového přiznání, pozn. aut.) a vlastně ani nevíme, proč ta data sbíráme. Kromě toho, že je někam posíláme, je otázka, zda jsou vůbec užitečná."
"Myslím si, že stát má dělat skutečnou nabídku elektronických služeb. ... Má mimo jiné dohlédnout na to, aby všichni zaměstnanci státu používali internet. Myslím, že to je vynutitelné, vymahatelné vůči zaměstnancům."
Vladimíra Dvořáková|ArchívVladimíra Dvořáková (předsedkyně Akreditační komise ČR)
"Školství a systém vzdělávání má jedno základní kritérium, a to dostat maximum potenciálu z jednotlivce. To znamená umožnit jeho maximální rozvoj v tom, na co má schopnosti, a dát mu jistý základ. ... Chce to finance, chce to důraz na pedagogické fakulty. Právě na nich je nejhorší stav. Jsou naprosto podfinancované, zahlcené množstvím hodin a přitom se tam připravují učitelé. Finové mají největší zájem o pedagogické fakulty. Jdou tam nejlepší studenti, mají tam (ve Finsku, pozn. red.) nejlepší učitele a pak mají také vynikající ekonomické výsledky."
Jan Lamser|ArchívJan Lamser (vrchní ředitel ČSOB)
"Vnímáme podstatný problém na úrovni finanční gramotnosti."
"Školství je málo orientované na celostní rozvoj osobnosti lidí. Máme tendenci ve školách vychovávat jakési idioty, kteří jsou zvláštním způsobem orientováni v jedné oblasti. Když jsou potom vystaveni životní realitě, zjišťují, že jejich specializace je málokdy činností, jíž jsou schopni se reálně živit. Pak mají problém se přeorientovat. ... Absolutně netoužím po tom, aby školství produkovalo už hotové odborníky, protože moje osobní zkušenost je taková, že to je iluze."
Vladek Šlezingr|ArchívVladek Šlezingr (generální ředitel IBM Česká republika)
My se tady bavíme, jestli máme restartovat. Já mám trošku pocit, že v poslední době restartujeme neustále; s každou novou politickou reprezentací, s každým novým ministrem přicházejí agendy, které nemají dlouhodobou šanci přežít. Tak trochu se potácíme zleva doprava. ... Potřebujeme zajistit, abychom se drželi nosných témat a nějakým způsobem zajistili konzistentnost."
Petr Koblic|ArchívPetr Koblic (generální ředitel Burzy cenných papírů Praha)
"Na místě státu bych se podíval, jestli není třeba podpořit technické obory, jež jsou tradičně strašně drahé. Existuje hrozně málo soukromých škol, které by třeba uměly dobře učit techniku. ... Je naprosto nesmyslné dotovat jakoukoliv školu, která vyrábí manažera marketingu. Takovým školám bych nedal ani korunu."
Pavel Kubů|ArchívPavel Kubů (manažer programu World Ahead pro zdravotnictví a školství, Intel)
"Česko brzdí 'dědkostroj', který obsadil rozhodovací pozice, a věci, jež vzhledem k svému věku nedokáže vstřebat, nepouští dál. A já si myslím, že tohle vidíme v celé řadě jiných vertikál, kdy spousta mladých, nadějných mozků přichází se skvělými nápady, ale pak narazí na český rybníček ... a potom samozřejmě hledá své štěstí někde jinde ve světě."
