Majitel RegioJetu Radim Jančura (39) se nebojí silných slov. Scházíme se krátce poté, co ministr dopravy odmítl jeho nabídku, že RegioJet bude provozovat vlaky InterCity a EuroCity. „Ministr mohl ušetřit až tři sta padesát miliónů korun ročně. Mohl si s těmi penězi udělat, co chtěl. A víte co? On je nechce!“ říká rozhořčeně.
Jaké máte z jednání u ministra Pavla Dobeše pocity?
Jsem zklamán. Já myslel, když je to mladý člověk, že s ním bude řeč. Ale nebyla. Já mu přišel předložit nabídku a on si tam vzal na pomoc lidi z dozorčí rady Českých drah. To naprosto nechápu. On je prostě politik. A tihle politici ... oni nejsou politici, to jsou bezpáteřní nýmandi.
Jak vám vysvětlil, proč vaši nabídku odmítl?
Že jsou ty trati moc lukrativní. Že nám je nemůžou nechat. Já na to říkám: Vždyť prodělávají 350 miliónů korun! Kdyby tam byl soukromý dopravce, ano, tak budou lukrativní, protože se na nich dá vydělat i bez dotací. Ale teď jsou ztrátové! Nevím, jestli je dnešní ministr figurkou pana Bárty, jak se říká. Ale slyšel jsem od něj jen „bla bla bla bla bla“. Že se znovu sejdeme, že přizveme další dopravce, kdesi cosi ... Absolutní zklamání!
Bylo to snad s předešlými ministry jiné?
Právě že ne! Je to v zásadě pořád stejné. Naučilo mě to jediné. Že se politikům nedá věřit. Relativně slušný ministr byl pan Slamečka. Když jsem za ním přišel s nabídkou na převzetí poloviny rychlíkových tratí, což by přineslo úsporu osm set miliónů korun, tak řekl doslova: Chlapi, já vám to dát nemůžu. To by České dráhy zničilo. Pojďme každý rok vytendrovat deset procent. To bylo chlapské rozhodnutí a já doufám, že stále platí.
Co ministři Řebíček a Bárta?
Řebíček, to byla síla! Mafiánský typ politika, víc k tomu nemá cenu říkat. A pan Bárta mě dvakrát opravdu podrazil. Například mi slíbil, že dotace pro České dráhy na tratích EuroCity a InterCity zruší. Výslovně jsme si na to plácli. A nezrušil nic. Pan Bárta, to bylo jedno velké divadlo. Jenom mluvil a nic nedotáhl do konce.
Máte vysvětlení, proč se s politiky nemůžete dohodnout?
Já jim celkem rozumím. Firmy jako ČEZ a České dráhy jsou pro ně strašně důležité. Nejen že tam můžou sedět v dozorčích radách za peníze. Oni v nich můžou reálně rozhodovat. Je to jedna z posledních oblastí, kde mají opravdu vliv. A kde se mohou postarat, aby jejich firmy a firmy jejich přátel prosperovaly. Protože z těch polostátních tahají peníze. To je odporné.
Když vás pozoruju, jak se rozčilujete, nemůžu se zbavit pocitu, že vás to vlastně baví.
Asi to zní divně, ale možná máte pravdu. Mě baví ten boj. Ne nenávist, to je blbost. Ono to není osobní. Ale štve mě, jak se politici chovají. Proto jsem použil termín, že jsou nýmandi. Vlastní zájmy jsou jim důležitější než zájmy občanů.
Jste někdy při tom boji taky šťastný?
Šťastný jsem v momentě, kdy můžu udělat cokoliv pro to, abych rozbil současný systém. To musí vzejít od podnikatelů. Od lidí jako Standa Bernard a dalších. Prostě od lidí, jimž korupce komplikuje život i byznys. Ale víte co? Ono to nebude zas tak těžké. Ti korupčníci jsou hrozní srabi. Stačí na ně udělat „bububu!“ a půjdou od toho.
„Bububu?“
Prostě se korupce přestane tolerovat a někdo půjde do tepláků.
Koho například myslíte?
Tak nejlépe Martina Romana. To je největší zločinec v této zemi! Oni někde ve Švýcarsku chytají Pitra ... ale ten je proti Romanovi andílek!
Máte na mysli podezření, že byl tajně spolumajitelem plzeňské Škody?
Vím od důležitých lidí, že to tak bylo. Že dokonce vlastnil většinový podíl. A Martin Roman jako šéf ČEZ všechno nakupoval od Škodovky. Žádné výběrové řízení. Ale protože je chytrej, tak to bylo všechno legálně. A podobně fungoval, když byl v dozorčí radě Českých drah. To taky tlačil zakázky pro Škodovku.
Takže Martin Roman je pro vás ztělesněním systému, který chcete bourat?
Není v tom nic osobního. A já jsem pod jeho rozlišovací schopností. On je extrémně chytrý, extrémně pracovitý. Ale prostě není v pořádku, že brigádničil v ČEZ, že brigádničil v Českých drahách a že přitom zároveň spoluvlastnil frmu, jež od obou velkopodniků dostávala zakázky. To je trestný. A bude pro něj teď nesmírně těžký, aby udržel svou pozici nejvýznamnějšího manažera a nejsilnějšího člověka v této zemi. Když ji neudrží, tak bude do půl roku v teplákách.
Celý rozhovor s Radimem Jančurou si přečtěte v Reflexu č. 42/2011, který vychází 20. října 2011.
