Když jsem před dvanácti lety psal Causu Vladimír Menšík, vzpomínám si, s jakou posvátnou úctou vytáčel telefonní číslo na člověka, který geniálnímu herci napsal ty nejpěknější televizní role ve filmech Ikarův pád a Tažní ptáci. Jiřímu Hubačovi. Vlídně mi odpověděl na všechny otázky a o Menšíkovi prohlásil, že „nehrál napsanou postavu, ale její obsah.“
Jiří Hubač uměl napsat postavy s obsahem. Společně s Jaroslavem Dietlem stál u toho nejlepšího, co „Zelenkova Československá televize“ během šedesátých let a normalizace v oblasti hrané tvorby nabídla. Klasikou se staly jeho televizní filmy Nezralé maliny, Stará dobrá kapela, jakož i trilogie v hlavní roli s nezapomenutelným, na alkoholu závislým pianistou Károu. Bohužel, díl poslední, Zimu poutníků, už režisér František Filip natočit nestihl kvůli Menšíkově smrti.
Z Hubačovy „porevoluční“ tvorby stojí za zmínku Jirešův Učitel tance a především pak Babí léto s Vlastimilem Brodským (2001), kde se autor, který byl o dva roky dříve uveden v anketě Týtý do Dvorany slávy, potkal s o dvě generace mladším režisérem Vladimírem Michálkem.
K dramatikovu „zlatému fondu“ patřil bezesporu i nesmírně populární seriál Sanitka z roku 1984. V jeho záhlaví stojí, že:“…tvůj čas je pouhopouhé prozatím.“ Bohužel, tento verš se stal v případě Jiřího Hubače platným v těchto dnech, kdy tento výtečný spisovatel zemřel.
Jiří Hubač uměl napsat postavy s obsahem. Společně s Jaroslavem Dietlem stál u toho nejlepšího, co „Zelenkova Československá televize“ během šedesátých let a normalizace v oblasti hrané tvorby nabídla.
Klasikou se staly jeho televizní filmy Nezralé maliny, Stará dobrá kapela, jakož i trilogie v hlavní roli s nezapomenutelným, na alkoholu závislým pianistou Károu. Bohužel, díl poslední, Zimu poutníků, už režisér František Filip natočit nestihl kvůli Menšíkově smrti.
Z Hubačovy „porevoluční“ tvorby stojí za zmínku Jirešův Učitel tance a především pak Babí léto s Vlastimilem Brodským (2001), kde se autor, který byl o dva roky dříve uveden v anketě Týtý do Dvorany slávy, potkal s o dvě generace mladším režisérem Vladimírem Michálkem.
K dramatikovu „zlatému fondu“ patřil bezesporu i nesmírně populární seriál Sanitka z roku 1984. V jeho záhlaví stojí, že:“…tvůj čas je pouhopouhé prozatím.“ Bohužel, tento verš se stal v případě Jiřího Hubače platným v těchto dnech, kdy tento výtečný spisovatel zemřel.
