Již po zveřejnění seznamu kandidátů jsme se v Reflexu shodli na dvou jménech splňujících dvě základní podmínky: že mají šanci na zvolení a že z daného výběru představují rozumné alternativy pro BUDOUCNOST VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE. Fero Fenič a Petr Dvořák. Rada ČT „poslala“ do druhého kola volby pouze jednoho z nich.
Bývalý šéf televize Nova Petr Dvořák je největším favoritem druhého kola. Potvrzuji to i výroky samotných členů Rady ČT, včetně Milana Uhdeho. Ale komentáře analytiků i pozorovatelů varují před předčasným vyhlašováním vítěze. Koneckonců i v předešlé volbě se stalo, že vítězka prvního kola Jana Kasalova se nakonec ředitelkou nestala a ve funkci byl opakovaně potvrzen Jiří Janeček.
Otázka zní, jak moc je konkrétní jméno nového šéfa ČT důležité. Při debatách o jeho roli se zmiňují zejména dva aspekty, které bychom zjednodušeně mohli pojmenovat jako ekonomický a politický. Ekonomický aspekt tkví v neprůhledném zadávání práce externím producentům.
Hynek Chudárek: Výletníci jsou hodně nemilé překvapení
Nejlépe tak, že budou veškeré finanční toky veřejně dostupné, například na internetu. Koneckonců jde o veřejné peníze, které občané platí rovněž v rámci společenského a politického konsensu. Pokud si je ČT chce udržet, je transparentnost tou nejlepší cestou.
Bližší vhled do myšlenek pěti finalistů volby najdete při rozkliknutí jejich jmen v tomto článku. Z jejich odpovědí lze vyčíst, jaký program bychom v případě vítězství toho či onoho za své peníze víceméně obdrželi. Samozřejmě vycházíme z toho, že budoucí ředitel dokáže ve funkci prosadit vlastní názor.
Druhým aspektem hledání nového ředitele je politika. Pro mnoho lidí i médií je veřejnoprávní televize nástrojem, jímž politické strany realizují svůj vliv. Opravdu? Pravda je taková, že ČT nabízí relativně slušné a nezávislé zpravodajství, určitě v kontextu českých seriózních médií. Stanice ČT24 je dobrým a úspěšným projektem. Takže proč se vlastně výběru ředitele věnuje tolik pozornosti? Protože nového muže na Kavčích horách může čekat bitva o samu existenci veřejnoprávní televize. To je téma, na něž se vlastně v Česku nikdy nevedla řádná diskuse. Kdo téma privatizace nastolil, byl většinou odbyt jako extremista.
Jan Svoboda: Okresní přebor, nebo Californication?
DĚTI UŽ VOLILY
Média jsou v období velké změny. Dorůstá generace dětí a mladých dospělých do třiceti let, kteří nepotřebují papírové noviny a podobně můžou „odepsat“ i televizi. Většina z nich se dokáže bavit a získávat informace bez ní.
Roman Bradáč: Přenos královské svatby byla profesionální práce
Zeptejte se kohokoliv pod třicet, ať řekne deset důvodů (nejlépe konkrétních pořadů), proč by měl existovat kanál ČT1, vlajková loď České televize. Možná si nevzpomenou ani na jeden. Ale chtějte po nich deset důvodů (opět konkrétních pořadů), proč z ČT1 přepnou na jiný kanál, a bude problém je zastavit.
Počínaje deset, dvacet i více let Starými reprízami a konče třeba novou, „progresivní“ show podivného dua Pokondr.
ROZHODNOU I PENĚŽENKY?
Druhou stranou mince je přetrvávající ekonomický zájem určitých společností či skupin na privatizaci ČT. Asi ne jako celku, ale coby téma se privatizace nepochybně otevře u některých stanic. Hraje to roli i v dnešním rozhodováni o nástupci Jiřího Janečka?
Petr Dvořák: Vyrábět kvalitní pořady se ČT vyplatí
Chceme věřit, že nikoliv a že jednoduché konspirační teorie (Dvořáka tlačí PPF, Svobodu pražští kmotři, Klima byl člověkem Bakaly) jsou jako obvykle jen fikcí. Ptejme se však zároveň, zda seznamy kvalit i slabin kandidátů jsou tím, co v hlavách členů Rady ČT rozhoduje. A že to jsou opravdu hlavy, a nikoliv jiné orgány, případně peněženky. První kolo volby nejenže vyřadilo jednoho až dva silné kandidáty (Fenič a Klima), ale i dalo nahlédnout do útrob Rady. Nebyl to pohled uspokojující.
DOJDE NA GESTA?
Na předsedovi Rady Milanu Uhdem je sympatické, že má na vrcholu „svého“ seznamu kvalit kulturnost kandidátů. Proto byl také jeho favoritem Fero Fenič, jehož ostatně v internetovém hlasování „vybrali“ jako nejlepšího kandidáta také čtenáři Reflexu. Méně sympatické je, když Uhde veřejně přiznává, že neměl dost síly, aby Feniče „dotlačil“ až na post ředitele, ale že se s ostatními radními dohodl, že ho posunou do druhého kola aspoň „na okrasu“.
Radomír Šimek: Prostor pro Havla a Švejnara
Milan Tesař minulý týden napsal, že „v ideálním světě“ by kulturní autorita a zkušený manažer spojili své síly. Společný seznam kvalit Petra Dvořáka a Fera Feniče je uspokojivě dlouhý. To platí i nyní, byť byl Fenič Radou z dalšího boje vyřazen. Bylo by překvapivým a zároveň přesvědčivým gestem, kdyby mu Dvořák nabídl ve „své“ ředitelské budoucnosti důstojnou a silnou roli. Nejlépe ještě před volbou. Nemusíme žít rovnou v ideálním světě. Ono by stačilo, kdyby se mu ten reálny svět aspoň blížil.
