Fotograf Jan Šibík odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz | Reflex.cz
reklama
nahoru

Fotograf Jan Šibík odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz

Reflex.cz1. září 2011 • 12:30
Fotograf Jan Šibík odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz
foto: Profimedia.cz / Reflex.cz

Fotoreportér Reflexu Jan Šibík viděl mnoho tváří války. Před několika dny doprovázel libyjské povstalce v Tripolisu, když se zde měnila historie. Společně s rebely, kteří bojovali s vojáky Mu´ammara Kaddáfího, přespával na střeše v libyjské metropoli Tripolisu, procházel s nimi baštou Báb al-Azízíja a pro Reflex fotografoval konec Kaddáfího režimu. Zajímá vás, co Jan Šibík v Libyi prožil? Nyní se ho můžete zeptat sami. V pátek ve 13:00 bude odpovídat na vaše otázky prostřednictvím on-line chatu na Reflex.cz. Otázky je možné pokládat již teď.

reklama

 

Další fotografie najdete na www.sibik.cz

 

Online rozhovor s Janem Šibíkem

Josefína Mitsenbacherová, 2. září 2011 • 14:04
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kde budou k vidění další vaše fotky z Libye.
Velká fotoreportáž z Libye je v novém čísle Reflexu a další fotografie můžete vidět na mém webu www.sibik.cz. Děkuji vám za vaše otázky a váš zájem. i v příštím Reflexu vyjdou další fotografie z libyjské cesty. Díky , váš Honza Šibík
Ondřej Lachman, 2. září 2011 • 13:55
Dobrý den, Jene, kolik ovládáte jazyků?
Už jsem na to odpovídal. umím špatně aglicky a rusky, přesto se snažím neustále komunikovat:-)
Tomas, 2. září 2011 • 13:54
Také preferujete při focení používání tzv. poloautomatických režimů A nebo S (tak je to označené na Nikonu a Pentaxu, nevím, jak to má Canon) nebo raději nastavujete veškeré hodnoty manuálně?
Preferuji poloutomatický režim A. Pro nefotografy: zadáte clonu a fotoaparát vám k tomu podle intenzity světla automaticky nastaví rychlost závěrky.
Jana, 2. září 2011 • 13:53
Dobrý den Honzo,sledovala jsem Vaši sbírku pro vesnický sportovní klub v Maďarsku.Zajímalo by mě,kolik nářadí se vybralo a jaké byly reakce místních,když jste to přivezl - měli z něčeho obzvláště radost?Chystáte se tam znovu?
Vybrali jsme více sportovního náčiní než tam děti potřebují. Ale největší radost měli z výtisku Reflexu, kde vyšla reportáž o nich. Znovu se tam již nechystám, ale hledám další podobný projekt. Pokud kohokoli z vás něco napadne, napište mi na sibik@volny.cz. Děkuji.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:50
Dobrý den, máte užasné fotografie. Chtěl jsem se zeptat, kde berete finance na cesty ?? A co zhruba obsahuje Africa dresses ??? Děkuji za odpověď a přeji co nejméně trablů a co nejlepší fotky. ;) Těším se na další knihu a besedu kam se konečně dostanu. ;)
Většinu cest platí můj zaměstnavatel Reflex, vydavatelství Ringier. Když dojdou peníze, hradím některé cesty ze svého nebo se snažím spolupracovat s NGO ( nevládní humanitární organizace). Afrika dresses - deset let staré oblečení.
Pavel Bartoň, 2. září 2011 • 13:48
Dobrý den, zajímá mě váš názor - informují média o situaci v Líbyi objektivně?
Evropská a americká média infromují jednoznačně objektivně. U ruských, čínských a hlavně některých arabských si tak jistý nejsem.
petr, 2. září 2011 • 13:47
Pane Šibíku, jak se podle vás nyní bude vyvíjet situace v Libyi? Díky!
Obávám se, že v povstaleckém výboru v Lybii vypukne velký boj o pozice ve vládě. A v zemi chaos. Byl bych rád, kdybych se v mých odhadech mýlil.
Josef , 2. září 2011 • 13:45
Dobrý den Honzo, jednak respekt za odvahu a díky za reportáže. Jsem rád, že u nás (v ČR) někdo takový je a může nás obohatit vlastními zkušenostmi a fotografiemi! Měl bych otázku ohledně příprav na cesty. Musí reportážní fotograf projít nějakými speciálními výcviky když jede fotit konflikt a musí spolupracovat dejme tomu s vojáky NATO nebo teď s libyjskými rebely? Díky za odpověď a nadále silné zážitky! :)
Děkuji vám. Žádným speciálním výcvikem jsem neprošel. Vím, že armáda nabízí novinářům týdenní výcvik na krizové situace v Prostějově. Pro mě jsou největší školou ty cesty samotné.
jezdec, 2. září 2011 • 13:43
Honzo, dobrý den, to bude asi náročné udržet si přítelkyni, když člověk furt někde lítá, že? :D
Přítelkyni mám mladou a hezkou, což o mně neplatí, ale myslím si , že fotoreportéři jsou sexy:-) .
Poetik, 2. září 2011 • 13:41
Respektuji vaši práci, pane Šibíku, zajímalo by mne ale, proč se soustředíte hlavně na témata války a utrpení a nefotíte raději něco hezkého, třeba rozkvetlé lekníny na jezeře zahaleném mhou.
Zaměřuji se na dramatické a intimní situace proto, že mám pocit, že jsou zásadní - pro mě, pro vás a pro naši budoucnost (snaha o květnatou poetiku)
Zuzana Koulová, 2. září 2011 • 13:40
Dobrý den. Chci se Vám alespoň tímto způsobem poklonit za Vaši dlouholetou práci, sleduji ji již 13 let, co čtu Reflex a samozřejmě i mimo časopis. Protože se sama živím novinařinou, přijměte, prosím, můj obdiv za fotografie, ze kterých dýchá atmosféra i emoce. K dotazu: Velmi často fotíte v oblastech, kde je hodně utrpení, bolesti i smrti. Jak se Vám večer spí? Dají se tak silné okamžiky zvládnout? Jaký máte recept na to to psychicky zvládnout? Musí to být síla...
Toto je velmi častá otázka, asi Vás překvapím tím, že spím až na výjimky docela dobře. A to si nepřipadám citově okoralý. Snažím se maximálně soustředit na fotografování a to mi psychicky pomáhá. Docela vám i pomůže si večer na hotelu dát dvě dvojky vína, ale opít se by bylo velmi neprofesionální.
indy, 2. září 2011 • 13:36
Dobrý den, chci se zeptat, jak složité je v destinacích kam jedete najít ubytování (ne vždy vás asi rebelové nechají přespat na střeše). Také by mě zajímalo, kolika jazyky mluvíte a jak se domluvíte s tamním obyvatelstvem.
Když někam jedu, ubytování neřeším, má veškerá snaha se soustředí na to se tam v první řadě dostat. Výjimka je, když jedu se svou přítelkyní, která naopak řeší víc hotel než to místo samotné. Moje jazykové vybavení je tragické, anglicky se domluvím v Africe, ze školy si pamatuju trochu ruštinu. Nicméně s lidmi se snažím hodně komunikovat, můj styl focení je postaven na komunikaci s lidma a na tom, že si je získám na svou stranu. Asi byste nevěřili, že někdy stačí jedno dvě slova v místním nářečí a ty vám umožní fotografovat i ve zcela intimních situacích.
Jituš, 2. září 2011 • 13:32
Vážený pane Šibíku, ráda bych se zeptala na Váš názor na soutěže Czech Press Photo a World Press Photo. Upřímně, zdá se mi, že se z nich stává pěkná snobárna. Jituš
K oběma těmto prestižním soutěžím mám velké výhrady, k Czech press photo větší.
Tomas, 2. září 2011 • 13:32
Uměl byste si v dnešní době představit práci se "starým" foťákem typu Praktica nebo Zenit, na kterých vyrostla nejedna generace fotografů?
Neuměl.
Dolejš, 2. září 2011 • 13:31
Canon, nebo Nikon? Toť otázka!
Dvacet let používám fotoaparáty značky Canon, momentálně Canon 5D II.
Oldřich Vraný, 2. září 2011 • 13:31
Pane Šibíku, co fotografujete nejraději? PS: Také by mě zajímalo, jak se díváte na politickou situaci v České republice.
Dramatickou zahraniční událost. V České republice nesnáším KSČM, nemám rád sociální demokracii a na nervy mi jde ODS a VV.
Romi, 2. září 2011 • 13:29
Ahoj Honzo,miluju tvoje fotky a preju si dalsi a dalsi. Chtela bych vedet jak dopadla druha navsteva Madarska se sportovnim nacinim.Bude pokracovani fotoreportaze?Zdravim te z Moravy.
Dopadla skvěle. Děti měly radost z veškerého sportovního náčiní, které jsem přivezl. Nakonec bylo boxerských rukavic, fotbalových míčů a dalších věcí víc než sami potřebují. O mé druhé cestě do Maďarska vyjde v Reflexu další reportáž. Problém je v tom, že máme v Reflexu málo stránek, a tak některé reportáže musejí trochu počkat. Chtěl bych moc poděkovat všem lidem, kteří mi pro ty děti něco poslali.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:25
Milý Honzo, nechystáte nějaké fotografické kurzy pro nás amatéry? :O)
Kurzy nechystám, ale často mám besedy, sledujte mojí webovou stránku www.sibik.cz
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:24
Pane šibíku, co když musíte rychle vyrazit někam, kde je nutné očkování dopředu? jinak respect, jste borec.
Na některé nemoci jsem očkovaný, jinak je pravda, že očkování trochu podceňuji.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:23
Honzo, má člověk při takových cestách čas najít si tam nějaké kamarády, nebo je to všechno čistě pracovní?
Kromě Ukrajiny k žádnému trvalejšímu přátelství nedošlo, většinou jsou ty cesty totiž krátké (5 - 14 dní) a navíc jsem trochu individualista a tvrdě si jdu za svým (za fotografiemi).
aloís, 2. září 2011 • 13:19
Dobrý den, kde všude jste vlastně byl? je na světě nějaká oblast, kam byste se chtěl podívat, nebo naopak nějaká, která vás vůbec nezajímá?
Země nepočítám, cest bylo přes 200. Dvakrát jsem byl v Severní Koreji a toužím se tam vydat potřetí. Příliš mně nezajímá Antarktida.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:17
Kdy uvedete do prodeje svou vlastní oděvní řadu "africa dresses"? :)
Pokud máte zájem, dohodneme se :-), Zn. ceny přijatelné.
Veronika, 2. září 2011 • 13:17
Dobrý den, Moc obdivuji vaše fotky a byla jsem na vaší besedě ve Strašnicích,která byla velice zajímavá. Moje otázka se netýká Libye,ale doufám,že to nebude vadit,zajímalo by mě jak jste se cítil když jste fotil snímky nemocných AIDS na Ukrajině. Vaše snímky ve mě vzbudili opravdu zvláší pocity. Přeji krásný den a ať se vám daří tak jako do teď.
Tohle bylo jedno z nejsložitějších témat, které jsem dělal. Na Ukrajině se lidé stydí za to, že jsou HIV pozitivní, proto bylo velice složité a časově náročné získat jejich souhlas. Vrátil jsem se tam šestkrát. Při každé další cestě další dva nebo tři pacienti souhlasili s focením. Vzniklo mezi náma přátelství. Nikdo z nich ale už dnes nežije. Proto jsem uspořádal humanitární sbírku a za vybrané peníze jim tam přivezl moderní vybavení pro zubní ordinaci.
Dana - Jaroné, 2. září 2011 • 13:12
Dobrý den, pane Šibíku, setkal jste se v Lybii s milosrdnými lidmi ?
Na tuto otázku jsem už odpovídal, ač v celém Tripolisu byl problém sehnat vodu, dostal jsem ji zadarmo a k tomu ještě meloun. Když jsem spal s rebely na střeše školy a druhý den šel fotit, musel jsem tam nechat všechny věci včetně notebooku. Všechno na té střeše zůstalo, nic se neztratilo. Taky jsem psal, že nemilosrdní byli taxikáři a recepční v hotelu Radisson, který vyžadoval úplatky za ubytování v pokoji, kde netekla ani voda, kde byly špinavé postele. Za tenhle "exklusivní" pokoj novináři platili 300 dolarů a výš.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:06
pane šibíku, jak se připravujete na své zahraniční cesty? máte nějaký tým asistentů, kteří vám pomáhají se všemi povolenkami a vízy atd., nebo si to všechno zařizujete sám? musí to být celkem fuška.
Nejradši si všechno připravuji sám, protože mám pocit, že to bude nejrychleji a nejlépe :-). Nicméně teď jste mě doběhla (doběhl), protože jsem právě požádal kolegyni, aby zapisovala moje odpovědi, píše deseti prsty a já jedním. Jinak to zařizování víz, letenek atd. fuška není, protože mě to baví.
dotaznik, 2. září 2011 • 13:02
Dobrý den, pane Šibík, jaká je budoucnost zemí v severní Africe, kde nyní proběhla vlna revolucí? Povede jejich emancipace k lepšímu životu, nebo to skončí ještě horšími věcmi, než byly tamní diktatury?
Velmi těžká otázka. Věřím, že v Egyptě i Libyi revoluce pomůže k lepšímu, svobodnějšímu životu. Budoucnost ukáže, jak moc jsem naivní.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 13:01
MILY HONZO, JAK SE DIVATE NA ZASAHY OKOLNIHO SVETA DO STATU JAKO LIBYE A EGYPT? MAJI SE DO TOHO VUBEC MONTOVAT?
Ve výjimečných případech souhlasím se zásahem i s omezeným použitím síly proti tamním diktaturám. V Libyi jsem souhlasil.
Hanka, 2. září 2011 • 13:00
Dobrý den, zajímalo by mě, jak tamní lidé hledí v současné době na novináře z České republiky a jak konkrétně se k Vám chovali, když jste se s nimi "ocitl na jedné lodi". Jinak - Vaše snímky jsou výborné, respekt. Děkuji.
Děkuji za pochvalu. Lidé se ke mně chovali skvěle, pomáhali. Už jsem psal, že mi zadarmo dali vodu a meloun. Jediní, kteří mi nebyli sympatičtí byli taxikáři. Chtěli stovky dolarů za svezení.
Lynda, 2. září 2011 • 13:00
Které vaši fotografie, popř. celé reportáže si nejvíc ceníte?
Nejvíce si cením svých knih: Ďábel v nás a Stories. Chtěl bych vydat další, ale je těžká doba, nedaří se mě sehnat bohatí sponzoři :-). Asi nejlepší fotka, kterou jsem udělal je z afghánského vězení. Nejlepší soubor je asi ten oceněný na World Press Photo: zápasníci kušti z Indie
Jarek Matěja, 2. září 2011 • 12:59
Nechcete se v budoucnu vedle reportážní fotografie (ve které jste u nás dle mého jednička) věnovat i fotografii umělecké?
Chtěl bych aby ty reportážní fotografie byly co nejvíce umělecké a výtvarné. Takže oba směry propojovat.
Peťule, 2. září 2011 • 12:58
Dobrý den, Honzo, kde všude jste již fotil vaše reportáže? A kde se Vám líbilo nejvíc? Děkuji za odpověd a přeju hodně dalších úspěchů.
Fotil jsem po celém světě. Počet zemí nevím. Těch cest bylo přes 200. Podívejte se na můj web: www.sibik.cz Je tam noho reportáží z různých zemích. Nejvíce se mě líbí, tam, kde udělám silné fotky. Jinak mě fascinuje Afrika. Vozím si z ní domu staré masky a sošky mam jich několik desítek a toužím po dalších. Nejlepší místo pro život je pro mě Praha.
Ladislav Nový, 2. září 2011 • 12:58
V kolika letech vás začlo zajímat focení?
Pozdě. Až v 25 letech. Předtím jsem byl asistent kamery v ČST.
Jiřina Polevová, 2. září 2011 • 12:57
Dobrý den, máte nějaký vzor? Nejen mezi fotografy ale i vůbec?
Je mnoho fotografů které obdivuji: James Nachtwey, Alex Webb, Eugene Richards, Gari Knight, Jan Grarup, Tomasz Tomaszewski a mnoho dalších. U nás Josef Koudelka, Viktor Kolář. Nejlepší fotky v Libyi nafotil Jurij Kozyrev a Dominic Nahr. Jinak obdivuji Václava Havla a mou maminku.
Vaše jméno, 2. září 2011 • 12:54
Pane Šibíku, jak se díváte na budoucnost reportážní fotografie v době, kdy každý už má foták na iPhonu? I velké světové deníky publikují amatérské fotky z mobilů, protože jejich autoři jsou prostě na místě.. Mějte se, fandím vám. OP
Vidím ji v temných barvách. Je čím dál menší zájem o reportážní fotografii a ubývá časopisů, kde vedení je ochotno posílat své fotografy za velké peníze do světa. Važte si proto Reflexu! Myslím to vážně.
jenda, 2. září 2011 • 12:54
Dobrý den, Jane, chtěl bych se zeptat, jak se díváte na věčné téma - má fotografovat ovlivňovat dění kolem sebe, nebo být jen nečinným svědkem? Například - pomoct zraněnému, nebo ho jen vyfotit a jít? Dostal jste se někdy do takové situace? Díky, J.
Fotograf má především fotografovat.Pokud se mu podaří udělat silné, symbolické záběry bude to od něj ta největší pomoc. Do děje by neměl zasahovat a fotografie nearanžovat. Pokud chcete pomáhat jinak, zaměřte se na práci pro NGO. Nikdy jsem se nedostal do situace: buď silná fotka nebo záchrana lidského života. Asi bych té situaci chtěl udělat oboje. Zachránit i fotit.
fotozemek, 2. září 2011 • 12:52
Jendo, vydrž !!! Reportéři jsou od toho aby zprostředkovávali události, ať už jsou jakékoli. Záchrana světa není jejich posláním, na to jsou jiní. DS-ZF
Díky, vydržím, ale potřebuji, abyste kupovali: Reflex, moje knihy i fotky:-). Fotožurnalismus je velmi ohrožený druh činnosti. Jinak máte pravdu svět nezahraňuji, fotím hlavně kvůli sobě.
Markéta K., 2. září 2011 • 12:51
Honzo, že má člověk v nebezpečných situacích strach o sebe, o svůj život, to je přirozené. Myslíte v takových chvílích taky na techniku? Máte obavu, že byste mohl přijít o foťák?
Ano. Mam strach hlavně o sebe a o foťáky také. Za 25 let, co fotografuji, jsem byl přepaden a o vše obrán jen jednou.
alois szemla, 2. září 2011 • 12:50
Moc se mi líbí Vaše práce, prosím čím fotíte reportáže co vše si berete třeba " na střechu " děkuji
Díky. Beru si toho, co nejméně, abych byl rychle mobilní. O onošeném oblečení africa dresses jsem již hovořil. Dále beru: 2 foťáky Canon 5D II, 3-4 objektivy (hlavně 1,4/35 a 1,4/24 mm) notebook, průvodce Lonely planet, mapy, trochu jídla. Nejdůležitější jsou peníze v hotovosti. Cesty jsou pořád dražší a dražší.
Medicago, 2. září 2011 • 12:47
Dobrý den, co si myslíte o názorech, že západ podpořil v Libyi jen menšinový proud a ve skutečnosti Libyjci vesměs neměli s Kaddáfím problém? A jak reálné je riziko, že se z rebelů vyklubou lidé napojení na Al-kaidu? Jsou to vše jen konspirace?
Těžká otázka. Sám jsem byl překvapen, kam se „poděli“ ty desetitisíce stoupenců Muammara Kaddáfího, kteří se ještě před pár dny v obrovském počtu scházeli v komplexu Bab al-Azízija. Po celé zemi též vlály statisíce zelených „kaddáfího“ vlajek a já za celou cestu viděl jen jednu jedinou. Nesetkal jsem se s žádnou nepřátelskou reakci a když jsem měl velkou žízeň a hlad, dostal jsem vodu či meloun zadarmo, ač byla voda v Tripolisu v těchto dnech velmi cenná. Myslím tedy, že většina Libyjců Kaddáfího jednoduše odepsala. Nemyslím si, že v Libyi hrozí napojení rebelů na Al-kajdu, spíše očekávám zmatek a chaos, boj o moc a hlavně ropu. Rebelové byli jednotní v boji, kde je spojoval jeden hlavní nepřítel, ale obávám se, že tím jejich jednota končí. Uvidíme.
Ondra, 2. září 2011 • 12:46
Dobry den, za prve-obrovske podekovani Reflexu za vynikajici cteni, za druhe-dvojnasobne podekovani a respekt Vam osobne! Mam jeden dotaz: stihate jeste pred Vasimi vyjezdy do exoticke ciziny nejak "nastudovat", kam vlastne jedete (kulturu, zvyky, obleceni,...) a podle toho pripadne prizpusobit svou cestu a plany nebo uz to mate jako M. Jagger, jez chtel mit vzdy na podiu napsano, v jakem meste zrovna se hraje, protoze to sam nestihal registrovat??? Mate doma porad zabaleno na okamzity vyjezd? Diky, Ondra
Díky za poděkování. Na cestu se dopředu připravit moc nejde. Většinou improvizuji. Často se nedá odhadnout, jak budou např. reagovat přívrženci Muammara Kaddáfího. Toho jsem se po špatných zkušenostech z Egypta, kdy jsem byl opakovaně napaden „fanoušky“ Mubaraka velmi obával. Na cesty se připravuji de facto celý rok tím, že si průběžně sleduji, co se kde v jaké zemi děje, co je možné a co absolutně nepřijatelné. Ano, mam doma stále zabaleno, pro okamžitý výjezd a v části mé skříně je police s tzv. africa dresses, jistě chápete, že to je oblečení, v kterém se v Praze ven vyjít nedá:-)

Reflex.cz


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama