Kaddáfího původním záměrem bylo představit v Zelené knize Libyjcům i světu zcela novou, takzvanou třetí teorii, jež byla namířena jak proti kapitalismu, tak proti marxismu. Výsledkem je nepochopitelná směska názorů, které, jak se brzy ukázalo, jsou neproveditelné a pro obyčejný život nepoužitelné.
Libyjský plukovník se Zelenou knihou chtěl „filozofickou“ formou vyrovnat dvěma jiným problematickým dílům světových politiků. Byla to Filozofie revoluce (1955) egyptského vůdce Gamála Násira a Malá rudá knížka (1964) čínského despoty Mao Ce-tunga.
DÍLO: ZELENÁ KNIHA
Poprvé vydaná: rok 1975. Další dva dodatky: publikovány do roku 1979. Jedna z nejneuvěřitelnějších knih, jakou kdy politik sepsal. Směs fantazie a nesmyslů podaných tak, jak myšlenkový potenciál syna beduínské rodiny, který se dostal k moci a vládě, dovolil.
Zde jsou některé ukázky ze Zelené knihy:
KONEČNÉ ŠTĚSTÍ
„Zelená kniha oznamuje lidu šťastný objev cesty k přímé demokracii důmyslnou a praktickou formou. Protože žádní dva inteligentní lidé nemohou popřít skutečnost, že přímá demokracie je ideálem – ač její metodu nebylo možno uplatnit –, a protože tato třetí světová teorie nám poskytuje realistický experiment přímou demokracií, je problém demokracie ve světě konečně vyřešen.“ (Z kapitoly Lidové kongresy a Lidové výbory)
POLITICKÁ STRANA? FUJ
„Strana je soudobou diktaturou.Je to moderní diktátorský nástroj vlády … Jelikož strana není individuální, uskutečňuje zdánlivou demokracii zřizováním parlamentů a výborů a propagandou prostřednictvím svých členů. Strana vůbec není demokratickým nástrojem, protože je složena z lidí, kteří mají společné zájmy ...“ (Z kapitoly Strana)
PŮDA NENÍ NIKOHO
„Půda není vlastnictvím nikoho. Ale každý má právo používat ji a mít z ní prospěch na základě práce, zemědělství nebo pastevectví.“ (Z podkapitoly Půda)
JAK VYROBIT JABLÍČKO
„První příklad: a) Dělník, který vyrobí 10 jablek pro společnost. Společnost mu dá jedno jablko za jeho výrobu. Jablko plně uspokojuje jeho potřeby. b) Dělník, který vyrobí 10 jablek pro společnost. Společnost mu dá jedno jablko za jeho výrobu. Jablko nestačí k uspokojení jeho potřeb.
Druhý příklad: Dělník, který vyrobí 10 jablek pro jinou osobu a dostane mzdu menší než cena jednoho jablka. Třetí příklad: Dělník, který vyrobí 10 jablek pro sebe. Z toho plyne závěr:
První a) nezvýší výrobu, protože ať by byl vzrůst jakýkoli, dostane pro sebe jen jedno jablko. To uspokojuje jeho potřeby. Proto všichni, kdo pracují pro takovou společnost, jsou automaticky psychicky apatičtí.
První b) nemá zájem na výrobě pro produkci samotnou, protože vyrábí pro společnost, aniž by dosáhl uspokojení svých potřeb. Musí však pokračovat v práci bez zájmu, protože je nucen podrobit se všeobecným podmínkám práce daným společností. Tak je tomu u všech členů této společnosti.
Druhý od začátku nepracuje, aby produkoval, ale aby získal mzdu. Protože mzda nestačí pro uspokojení jeho potřeb, bude buď hledat jiného pána, kterému by prodal práci za lepší cenu, nebo bude muset pokračovat ve stejné práci, jen aby přežil.
Třetí je jediný, kdo vyrábí bez apatie a donucení. V socialistické společnosti není možnost osobní produkce přesahující uspokojení potřeb jednotlivce, uspokojování potřeb na úkor ostatních nebo jejich prostřednictvím není dovoleno. Protože socialistické podniky pracují pro uspokojení potřeb společnosti, třetí příklad vysvětluje zdravý základ hospodářské výroby. Avšak ve všech případech, i v těch špatných, výroba pokračuje pro přežití. Nejlepším důkazem je, že v kapitalistických společnostech se produkce hromadí a rozšiřuje v rukou malého počtu vlastníků, kteří nepracují, ale vykořisťují úsilí dělníků, kteří jsou nuceni pracovat, aby se uživili. Avšak Zelená kniha nejen řeší problém materiální výroby, ale také stanoví celkové řešení problémů lidské společnosti tak, aby se jednotlivec materiálně a duchovně osvobodil … konečné osvobození pro dosažení svého štěstí.“ (Z kapitoly Půda)
Článěk vyšel v Reflexu č. 9/2011.
Ukázky byly použity z knihy Muammar Al-Kaddáfí, Zelená kniha, Vydavatelství Dialog, 1990
