Sociálně demokratická věrchuška: Šeď a hnus mého dětství | Reflex.cz
reklama
nahoru
JXD kope za vás

Sociálně demokratická věrchuška: Šeď a hnus mého dětství

Jiří X. Doležal 25. května 2011 • 11:41
Sociálně demokratická věrchuška: Šeď a hnus mého dětství
Bohuslav Sobotka
• foto: 
Stanislav Krupař

Náhoda mi dala nahlédnout mezi vysoké socdemáky, kteří se připravovali na svou sobotní demonstraci. Byl to vizuálně a pocitově návrat do mého dětství, mezi kolegy mé matky, profesionální komunistky.

reklama

 

Kamarádka projížděla vlakem Prahou a měla chvíli na společný oběd, a manželka navrhla restauraci, ve které nedávno byla se spolužáky na příjemné zahrádce ve vnitrobloku. Pak nás bez varování zavedla do Hybernské do restaurace v domě sousedícím s Lidovým domem, pelíškem sociální demokracie. Usedli jsme na zahrádce bez rozhlížení a já pojednou cítil, že něco není v pořádku. Nevěděl jsem co a jen jsem kradí hleděl po lidech u stolů okolo mne a dumal, zda mám paranoidní ataku, nebo zda se něco opravdu děje. A dělo - ač to zní úplně filmově, najednou jsem zaznamenal, že všichni kromě číšníků jsou nesprávně živení. Převládali zarudlí opuchlí otylci obou pohlaví, ale sem tam se mezi nimi mihl pobledlý vychrtlík. V oblečení mužů převládala fádní šeď paneláku osmdesátých let minulého století, vlasy mnohých byly mastné a podivných zástřihů, často byla k vidění přehazovačka či nazad přes pleš sčesané přerostlé šedé vlasy. Ženy byly tlusté, nepěstěné a v nekvalitních šatech a na některých byla k vidění trvalá, byť ne v hard formě, tak alespoň ve formě loken. Mezi nimi se objevovali celkově nehezcí, často neduživě působící mladí v tričkách, které do šedi obleků svítili jako papoušci. A nebyli sami - v podobně oranžových košilích, jaká měli trika, byli oblečeni i jinak šedí muži.

 

 

Pořád mě nic nedocházelo, ale už jsem věděl, co to spolčení připomíná. Byli to lidé jak na stranické schůzi osmdesátých let minulého století, lidé jako kamarádi a spolupracovníci mé matky, docentky dějin Komunistické strany Československa a mezinárodního dělnického hnutí. Lidé nehezcí, tlustí, zanedbaní, ale o to nafouklejší a arogantnější takovým těžko specifikovatelným ruským stylem. Prostě papaláši v šedém. A pak jsem mezi nimi zahlédl sociálnědemokratického poslance Stanislava Křečka a už mi došlo, že se tady houfují straničtí funkcionáři před odpolední demonstrací. A že ta oranžová barva fakt není náhoda, ale znak kmenové příslušnosti.

 

Pak se najednou všichni sebrali a odešli, bylo načase demonstrovat; do restaurace se začali trousit turisti. Bylo to, jak když se roztáhnou závěsy. Sociálně demokratická věrchuška totiž celým svým vizuálem, účesy, oblečením i barvami, působí jako podařený skanzen stranických papalášů husákovského socialismu.

Jiří X. Doležal


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama