Někomu se to může zdát jako marginálie, ale já bych to nepodceňoval. Je spousta věcí na tomto světě čekajících na rozluštění. Například co dělá vítr, když nefouká? Ze které planety se k nám dostali vodníci? Jaký je rozdíl mezi drakem a saní a kdo z těch dvou má více hlav? Byl hloupý Honza opravdu blbec? A samozřejmě v neposlední řadě: Jak se rozmnožují trpaslíci? Na tyto záhadné otázky nám nedávají dosavadní zkazky vůbec žádnou odpověď!
Čteme-li pohádky bratří Grimmů, hemží se to tam trpaslíky, ale nikde nenacházíte pramen, kde se například v severním Německu najednou vzalo takové množství trpaslíků, aniž by byla zmínka alespoň o jedné jediné trpaslici. Pakliže nejsou k dispozici trpaslice, jak tedy dochází k rozmnožování této zvláštní zoologické formace? Ano, sice se říká, že člověk je vlastně obr trpaslík, ale o to zde nejde. Jak se rozmnožuje člověk, většina z nás nejpozději od svého 40. roku života ví a někteří už si to sami vyzkoušeli. Takže se nebudu zdržovat komentářem.
Ještě coby dítě, aniž bych tušil, že budu někdy politologem, mě přesto nepřesnost pohádkových geografických a sociálně metafyzických pojmů deprimovala: „Za sedmero horami a sedmero řekami.“ Prosím vás, kdo se v tom má vyznat? Kde to vlastně je?! „Král Řimbaba“ a „princ Bajaja“. Ví někdo z vás, ke kterému šlechtickému rodu tyto postavy vůbec patří? Božena Němcová napsala pohádku Perníková chaloupka, ale neurčuje místo, kde se tento architektonický skvost nacházel. Archeologové zatím nevykopali ze země žádný zbytek perníku, aby mohli s jistotou prohlásit: „Zde stávala v 19. století perníková chaloupka!“ Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna, takže rozmnožování a prapůvod trpaslíků jsou pouze jednou z mnoha nerozluštěných záhad.
