Japonsko: radioaktivita - Libye: ostré boje - Fotbal: drama! | Reflex.cz
reklama
nahoru
Malej a velkej

Japonsko: radioaktivita - Libye: ostré boje - Fotbal: drama!

Milan Tesař, Luděk Staněk28. března 2011 • 09:32
Japonsko: radioaktivita - Libye: ostré boje - Fotbal: drama!
Asistent rozhodčího přihlíží dění na mlhou přikryté Letné
• foto: 
Jaroslav Legner (Sport)

Malej a velkej ožívají po zimním spánku a své oblíbené týmy i svět kolem sebe nalézají ve stavu, s nímž se musí něco dělat!

reklama

 

Zimní přestávkový spánek, milý Luďku, trval strašně dlouho: když máš zadnici tři měsíce ponořenou v sestupových vodách a místo soutěžního hraní ti sportovní webovky vnucují nicneříkající přípravy a spekulace, jestli klub koupí mafián I anebo mafián II, je ti skoro jedno, co dostaneš pod stromeček od manželky.

 

Milda Tesař

 

Říkal jsem si, že únorová sranda-výhra ve Splitu s Hajdukem je krásná věc, nicméně body si za ni nekoupíš. Jenže ty šmudlani fakt na jaře zabrali. Už čtyři kola v lize neprohráli (naposled v Olomouci) a dosažené deváté místo je aspoň opticky (když ignoruješ bodovou našlapanost od osmého do patnáctého místa) šalebně uklidňující.

 

Být slávistickým akcionářem, s třesoucí se rukou bych v těchto dnech otvíral poštovní schránku: na pozvánce na valnou hromadu už má stát jméno nového majitele. Bude tam Kellner, který přivede do Edenu REALný blahobyt? Nebo Petr Sisák, který přivede firmu Nanuk, aby v roli generálního sponzora zaplatila čistírnu a odblácení kopaček? Anebo někdo jiný? Čert vezmi tu nejistotu.

 

 

Při vší úctě k třesoucí se japonské zemi, k odvaze francouzských letců nad Lybií, k vynalézavým kritikům, kteří musí psát inteligentní články o filmu Odcházení s tím, že mají zakázaná slova jako Nudný, Zastaralý, Oživlý a Obraz, poslední dny mě v novinách zajímá pouze a jen jméno, které otřese červenobílou historií. Může znamenat buďto let do oblak, ledabylé přehrabování v přestupovém supermarketu v oddělení superhráčů, anebo cestu pustým lesem.

 

Fanoušek musí být optimista. Vzpomínám si na scénu z filmuGóool, kde do pubu v Newcastlu dorazí strejda v dresu za svými druhy a udýchaně se zeptá: „Jak to hrajeme?“ „O:O, ale celej zápas je tlačíme,“ ozve se od baru. „A kolikátá je minuta?“ zeptá se opozdilec. „Druhá…“

 

Milan

 

 

Ahoj Mildo,

 

Luděk Staněk

 

Popravdě, pokud ti něco upřímně závidím, je to zimní přestávka v české lize. Jistě, má to nevýhody, o kterých mluvíš, na druhou stranu ber to tak, že nečinnost nepřináší změnu. A pokud se věci nemění, znamená to, že se logicky nemohou měnit ani k horšímu.

 

Zatímco ty sis užíval optimismu, spojeného s každým dalším gólem, který dá neznámému týmu v přípravě neznámý dorostenec v dresu Slávie a s každým dalším fotbalistou, který v sobě spojuje talent a ochotu hrát pro vás zadarmo nebo za pytlík buráků, já jsem celé ty tři měsíce neodvratně směřoval k tomu bodu, ve kterém se Arsenal nachází teď. Ještě v lednu jsme byli ve všech soutěžích. Pak jsme po naprosto neuvěřitelné minele prohráli finále Carling Cupu (toho poháru pro chudé, do kterého jsme pravidelně posledních několik let stavěli dorostence a letos ho poprvé hráli s áčkem přesvědčeni, že ho vyhrajeme). Následovalo vypadnutí z Ligy mistrů po neuvěřitelném zářezu na Nou Campu - na řeči, že Barca byla lepší a hrála lepší fotbal a blablabla odpovídám, že v době, kdy dostal Van Persie vymyšlenou červenou, jsme byli třicet minut od postupu a pokud máš dojem, že se fotbal hraje na krásu, ubezpečuji tě, že to není krasobruslení.

 

 

Pak nás přehrál ManU v FA Cupu a tak březen fanouška Arsenalu zase jednou vypadá jako v tom filmu Na Hromnice o den více, ve kterém se Bill Murray, ať zkouší cokoli,  opakovaně probouzí do toho samého dne, v němž se vše stane jako o den dříve a uprostřed toho pobíhá jakýsi debilní sysel nebo svišť. Fanoušek Arsenalu to má tak, že ať se sezona vyvíjí jakkoli a Arséne Wenger opakovaně ubezpečuje, že tohle už je ta sezona, kdy něco vyhrajeme, přijde březen. Stejný jako loni i předloni i předpředloni. Ze všech soutěží jsme venku, výpis naší marodky se táhne jako zástup italských turistů na Staroměstském náměstí a po hřišti stále pobíhá v našem dresu ten debilní Denilson, kterého by líným nazvali i v Drnovicích.

 

Jo, abych nezapomněl, poté, co se ukázalo, že náš třetí brankář je lepší, než náš první i druhý brankář se druhý a třetí brankář zranil. Takže chytá náš první brankář. Jeho dosavadní skóre v této sezoně? Dvanáct střel na bránu, sedm gólů. A protože všichni ostatní jsou zranění, je naším druhým brankářem momentálně na záskok chlapík, který ukončil před rokem kariéru v Německu. A rok nechytal. Jeho jedinou kvalifikací přitom je, že je ochoten chytat za pytlík buráků a především kdysi v Arsenalu hrál. Jmenuje se Jens Lehmann a je to regulérně největší magor, který kdy stál v bráně mimo území Jižní Ameriky. Jeho slavná historka z poslední sezony v Německu, kde si došel během zápasu (nebylo odpískáno) na záchod je k vidění zde:

 

 

Takže, jinými slovy - v tabulce jsme sice druzí, ale jen díky tomu, že ostatní hráli v některých částech sezony stejnou tužku jako my. Vyhrát titul znamená dohnat a předehnat ManU, které jsme nedokázali porazit v poháru, i když měli víc zraněných než my. Naši obránci jsou sbírka klaunů, v bráně je to podobné. Poslední dva ligové zápasy jsme remizovali, poslední dva pohárové zápasy jsme prohráli. Zkouším být optimista. Někdy to zvládám vydržet i deset minut denně.

 

Luděk

 

 

PS: Teď sis mi přes stůl stěžoval, že přeháním, abych ti udělal radost. Že Arsenal je pořád Arsenal, druhý nejlepší klub v Anglii. A že pokud já nadávám na obránce, co bys měl říkat ty… Na to mám jedinou odpověď. Gól na 2:0, který jsme dostali od West Brom Albion. Dokáže tohle tvoje Slávie?


szólj hozzá: W2-0A

Milan Tesař, Luděk Staněk


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama