Česku chybí technici a řemeslníci. Řešení? Ať přijdou z ciziny

 

Od přelomu tisíciletí jsme si polepšili, z 11 procent vysokoškoláků jsme se do roku 2008 dostali na 14,5 procenta. Průměr v Unii je 24 procent. Pochopitelně se lze ptát, jestli diplom je to samé jako vzdělání. Školy rády přijímají nové studenty, protože za to mají peníze. Vznikly regionální univerzity a vyšší odborné školy. Titul se stal jakýmsi fetišem, protože Češi se otitulovaným osobám klaní.

 

5 nejdrtivějších hlášek z předávání Zlatých glóbů

Archív

 

Máte nákladnou milenku? Kupte jí prsten s miniaturou svého paláce!

Život a styl

Je jednoduché se snaze urvat za každou cenu někde nějaký titul smát. I mezi vysokoškoláky je sice dost nezaměstnaných, ale čím vyšší vzdělání, tím větší šance se někde nakonec uchytit. Vysoké školy také fungují jako pracovní seznamka, protože studenti si tu nacházejí známé, kteří si jednou budou navzájem dohazovat práci. I u těch nejpodivnějších oborů, jako je třeba estetika, může mít škola přesah, který se dá docela dobře zpeněžit, i kdyby šlo jen o znalost jazyků. Technicky myslícího člověka sice mohou poněkud nadzvednout názvy seminářů jako: „Shakespeare: Spravedlnost, odpuštění, zázraky“, nebo: „Forma a obsah jako estetické kategorie“. Dokud však existují v této zemi muzea a obchoduje se s uměním, někdo to studovat musí.

 

Čas od času nějaký intelektuál zalká nad tím, jak je málo řemeslníků. Jenže, upřímně řečeno, stačilo by se zeptat, proč tito lidé sami nešli na řemeslo a jestli hodlají do nějakého učiliště poslat své děti. Samozřejmě, že ne. To by udělal jen blázen.

 

Pochopitelně že situace dnes vypadá v některých oblastech stejně jako za normalizace. Řemeslníka neseženete. Když ano, musíte si ho hýčkat. Možná je to dáno právě tou malou konkurencí. Jenomže co nám bránit přivést sem tyhle lidi odjinud. Jakékoli státní plánování skončí špatně. Nikdy totiž nevíte, koho budete nakonec potřebovat. Dlouho vypadalo studium arabštiny jako libůstka pro nějaké krasoduchy, až se najednou ukázalo, že znalců arabštiny máme tak málo, až to stát z bezpečnostních důvodů ohrožuje. Totéž se týká sinologů. Kdo by to kdysi řekl, jak praktickou a výnosnou záležitostí může být znalost čínštiny.

 

Nechcete se nic dozvědět? Pusťte si pořad České televize Tah dámou

Komentáře

 

Zachovám se jako dnes tolik vysmívaní hlasatelé trhu. Nechte to všechno být. Nabídka a poptávka se časem mezi sebou dohodnou. Stejně jako příroda, ani společnost nesnáší vakuum. Pokud chybí dlaždiči, odněkud přijdou. Tedy za předpokladu, že neutěsníme násilím všechny otvory, kterými by se k nám mohli dostat. Je mi skutečně jedno, v jaké zemi se narodil člověk, který mi opraví elektriku, zajímá mě jen, jak to udělá a za kolik.

 

Schwarzenberg: Ať si John vybere za policejního ředitele, koho chce

Komentáře

Židé kdysi soudili, že chlapec se musí vyučit řemeslu, ať pak dělá cokoli. Tak i duchovní učitelé uměli různé věci, třeba apoštol svatý Pavel dělat stany. Nic by se nestalo, kdyby základní škola dala v posledních letech žákům základy aspoň pár řemesel, to se nemůže ztratit. I kdyby se z dětí nestali odborníci, mohli by třeba odborníky řádící v jejich vlastním domě lépe pohlídat.

 

Ostatně moje svědomí je čisté. Krom jiného mám elektroprůmyslovku, takže já už jsem do systému svým vkladem přispěl. Jen bych nikomu nedoporučoval, aby si ode mne nechával něco opravovat. A taky bych nedoporučoval hnát lidi někam, kam nechtějí. Stejně to nedopadne dobře. Uvolněte trh a život si najde cestu sám. Dnes se tahle cesta zesměšňuje, ale co je mi po tom. Nic lepšího stejně není. Zbytek jsou jen moudra vrchnosti.