Zatím jen v kanadském Ontariu, kde kolem něj pobíhají vědci a potravinářští magnáti podepisují první objednávky. Ať žije převratné prase, které díky tomu, že je geneticky vylepšené, dokáže rozkládat nebezpečné chemikálie a proto jeho exkrementy neničí přírodu.
Protože jak ví každé školou povinné dítě, vepříci nedokážou zpracovat fosfáty, a proto jejich exkrementy patří k nebezpečným a rozhodně se s nimi nedá hnojit – pokud není cílem zelenina plná jedů. S tím si kanadští vědci poradili a vzniklo eko-prase, jak hrdě svůj výtvor nazývají. Prasátko, které nejenže neznečišťuje jedy své okolí, ale je i více odolné a tedy levnější na chov.
Běhá, chrochtá, žere i vypadá jako běžný vepř. Je zázrakem vědy a postrachem všech, kteří věří v přírodní potraviny. Vyvolává stejné emoce jako jeho druh ve zbrani genetické mutace – obří a rychle rostoucí losos. Ten již na evropských talířích přistál a zatím se příliš nezabydlel. Lidé si totiž překvapivě raději pozorně přečtou etiketu a mnozí volí rybu menší, nedokonale barevnou a občas i s kostí (sic!), leč z volného chovu.
Nebo ne? Jak ukázala praxe a realita – všechny pokroky s geneticky mutovanými potravinami (zatím rostlinného původu) vedly jen ke zvýšení konzumu naší již přežrané a degenerující euro-americké západní civilizace, zatímco do zemí trpících hladem dál jen výjimečně pošleme prošlou mouku, rýži a fazole. Zajisté ale třeba Súdánce hřeje u srdce, že pokud k nim eko-vepř vojenskou zásilkou doputuje, nepokálí jim celou vyprahlou zem jedovatými exkrementy.
