Přísně zakázané Vánoce. Proč církev jejich slavení kdysi trestala? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Přísně zakázané Vánoce. Proč církev jejich slavení kdysi trestala?

Jan Berwid-Buquoy15. prosince 2010 • 08:47
Přísně zakázané Vánoce. Proč církev jejich slavení kdysi trestala?
santa
• foto: 
Steve Hopson Photography, www.stevehopson.com

Ježíš Kristus žádné Vánoce neznal. Můžete pročítat bibli od začátku do konce a od konce do začátku. Nic! Žádné upozornění na Vánoce se tam nenachází. Jak je to možné, že právě Ježíš Kristus je středem vánočních oslav, ačkoli s tím neměl nikdy nic společného? Nejen to. Kdysi křesťanská církev dokonce Vánoce přísně zakazovala.

reklama

Leckterý odvážlivec za slavení Vánoc přišel o hlavu. Ženy přistižené při vánočních oslavách mohly být obviněnié z „čarodějnictví“ a upáleny. Jak je to možné? Tak si to Kristus určitě nepředstavoval. Vánoce totiž původně žádným křesťanským svátkem nebyly. Jednalo se o starogermánský kultovní zvyk (oslavovaní zimního slunovratu) zvaný „Weihnacht“. Přičemž „weih“ = svatý a „nacht“ = noc. Tedy „Weihnacht“ = svatá noc. Germánští pohané žádného Ježíše Krista neznali. Slunovratem „svaté noci“ slavili svého boha Wotana.

 

 

Wotan byl germánský bůh „hněvu“ a slavením vánoc se jednalo o to ho „uklidnit“. Jeden staroněmecký runový zápis říká: „Wuodan id est furor“ (Wotan dáva znamení zuřivosti). Ve Švédsku a Norsku byl tesán do skal jako lovec sedící na trůnu s kopím v pravé ruce. Coby osobní stráž má kolem sebe smečku vlků. Ve starých bohatýrských baladách Germánů se ve Skandinávii o něm dodnes na oslavách konce roku zpívá. Nyní vzniká otázka: Jak se tedy Wotanovy vánoce slavily?

 

U každého germánského kmene tomu bylo jinak. Pouze strojení stromku bylo všude stejné. Strom se nekácel. Na okraji lesa nebo háje byl ověnčen různými pentlemi, kůžemi, kostmi a kovovými ozdobami. Wotanovi se obětovalo formou hostiny. Zachovaly se nám staroněmecké a irské zápisy. V Bavorsku jedli na vánoce pouze koně. Jinak platil kůň za zvíře posvátné a byl pochováván jako člověk. Irsko se specializovalo na tzv. „pivní oběti“. Jinými slovy: Keltové se pod vánočním stromem zpili do němoty. Langobardi (severní Německo, okolí Hamburku a Kielu) udržovali velice sympatický zvyk. Wotan prý měl ženu jmenem „Frea“. Ta mu byla nevěrná. Když jí jednou při nevěře přistihl. Rozhněval se a dal jí k volnému použití všem lovcům své družiny. Langobardi vybrali ze svého středu skupinu nejkrásnějších Germánek, umístili je pod vánoční strom a každý si mohl posloužit, jak se mu zlíbilo. Škoda, že se tento roztomilý obyčej nedochoval dodnes.

 

Představte si např. někde v pražském paneláku na vývěsní tabuli tento nápis: „Nachytal jsem svoji starou (38) v srpnu na dovolené, pod stanem, při nevěře s vedoucím mlékárny. Kdo si chce na vánoce pod naším stromečkem s mojí ženou posloužit, má tu možnost. Prosím, nahlaste se předem u mne. Kdo dřív příjde, ten dřív mele! S pozdravem J. Nováček – třetí patro, vpravo.“

 

 

Křesťanská církev vánoční zvyky pohanských Germánů přísně trestala. Nazývala je „bludy“ a vyvolávání „strašidel“. Avšak veškeré persekuce a brutální zásahy proti zakořeněným zvykům nepřinášely žádoucí účinek. Naopak pohanský obřad slavení slunovratu nabýval na intenzitě a ujal se i u slovanských kmenů. Přísné zákazy vánoc nepomáhaly. Bylo třeba najít jinou alternativu.

 

Římský papež Inocenc I. (401 – 417) přišel se šalamounským řešením. Nic se zakazovat nebude! Už žádné persekuce a popravy! Prohlásíme vánoce za křesťanský svátek! Vzal si sice za poradce učeného konstantinopolského biskupa Jana Zlatoustého (347 – 407), aby mu pomohl vánoce někam „napasovat“, ale tomu to trošku „ujelo“. Biskup popadl kalendář a od 15. Března (údajné ukřižování Krista) odečetl cca. 9 měsíců a vyšlo mu narození Ježíše Krista na 20. Prosinec. „Matematické narození“ syna božího mělo hned dva zádrhely. Egyptští křesťané v objevených starých papyrusech píší, že Ježíš se narodil v květnu. Toto datum bylo pro Vatikán k ničemu. Druhý zádrhel bylo třeba upravit. Pohané slavili vánoce mezi 25. až 27. prosincem, takže biskupovo datum bylo třeba posunout alespoň o 5 dní dopředu k Wotanovu slunovratu. Tím se Ježíš Kristus „narodil“ 25. 12. a bylo to! Již v roce 405 se slavili v Římě vánoce ve jménu narození syna božího. Papež Řehoř I. zvaný „Veliký“ byl demonstrativně zvolen papežem o Vánocích 26. 12. 795 a přesně určil dny vánočních svátků, které se praktikují dodnes…

 

 

V některých protestantských náboženských sektách (např. Svědkové Jehovi) existuje ještě dnes přísný zákaz slavení vánoc. Prý jde o pohanský obřad nemající s křesťanstvím nic společného. V bolševickém Rusku zakázal vánoce V. I. Lenin již 1918. V době komunistické totality (1945-1990) byly v Evropě zákazem postiženy: SSSR, Bulharsko, Rumunsko a některé části Jugoslávie. V Albánii existoval na slavení vánoc dokonce trest smrti.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama