Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Příručka moderního fotra: Jak přežít sám doma s dítětem

Dříve či později dojde na každého. Přijde čas, kdy žena opustí na nějaký čas domov a muž zůstává sám doma s dítětem. Co teď?

Děkujme společnosti, že prozatím po mužích nechce nic jiného, než aby dítě po dobu, kdy žena není doma, zůstalo naživu. Nic víc se po mužích nečeká. Není potřeba nějaká nástavba typu, že během nepřítomnosti ženy muž naučí dítě malou násobilku anebo ho vezme do džungle na kurz přežití.

Ačkoliv doba postoupila, máme emancipaci, muži a ženy si jsou rovni, takže ženy mohou těžit uran v dolech a vykrkávat abecedu, v oblasti rodičovství je společnost stále ještě opatrná. Zatím obecně platí, že rodič číslo jedna je matka.

Ono to je dáno samozřejmě historicky i fyziologicky. Láska ke svému potomkovi sice rozkojila nejednoho muže, nicméně tyto případy jsou ojedinělé a kojní muži o tomto jevu raději mlčí, protože pokud se muži v ňadrech začne tvořit mléko, není to příliš macho. Dokonce by se dalo říci, že to je důvod k návštěvě lékaře.

Navíc pokud žena řekne, že před odchodem dítěti odstříkala trochu do lahvičky, je to přirozené a milé. Pokud řekne muž, že dítěti před odchodem odstříkal trochu do lahvičky, člověk má chuť volat sociálku, potažmo rovnou policii.

Jak už bylo řečeno, tak na otce se nekladou příliš velké nároky. Když tak zůstane otec s potomkem sám doma, je třeba se soustředit výhradně na přežití dítěte.

Pak tu máme ale případy otců na rodičovské dovolené. V posledních letech jich přibývá. Tito nešťastníci už chtě nechtě musí sem tam přidat tu třešničku na dortu, jako že dítě nakrmí, přebalí a starají se o jeho vývoj.

I já jsem měl to štěstí, že jsem se před porodem takticky nechal vyrazit z práce, načež jsem si novou práci nemohl dlouho sehnat, takže jsem naklusal na rodičovskou dovolenou a manželka šla lovit mamuty, aby nás uživila. Stal jsem se pečovatelem o jeskyni a o syna.

Pamatuju si ten den, jako by to bylo včera. Můj první den na rodičovské dovolené. Oblékl jsem zástěru, odevzdal manželce svá varlata a pak už se za ní zavřely dveře. Bylo to tu.

Syn, který do té doby spal a byl hodný, vycítil svou příležitost, vzbudil se a začal řvát. Aby navodil o něco příjemnější atmosféru, tak se podělal. To si pamatuju docela přesně, jelikož tenkrát to byl jeho první pětivrstvý průser Deluxe. Pro neznalé tu máme třívrstvý průser Classic – tedy dítě si prosere plenu, bodýčko a prostěradlo. Dále čtyřvrstvý průser Standard – dítě si prosere plenu, bodýčko, prostěradlo a matraci. No a u průseru Deluxe to projde skrz postýlku a je to až na podlaze.

Lepší start rodičovské dovolené jsem si nedokázal představit.

Ono to vypadá jednoduše. Člověk si to vždycky maluje hezky. Být sám doma s dítětem je přeci pohoda. To se podíváme se synem na nějaké filmy, třikrát denně ho nakrmím, jednou přebalím a večer vykoupu. To je všechno.

Ono to ale tak jednoduché není. Mimina například hodně řvou. To jste věděli? A nejhorší je, že člověk neví, proč řvou. Má hlad? Nakrmím ho a on pořád řve? Proč? Co je to za člověka? Už tři hodiny řve a já nevím proč. To můžete kolem něho tančit, desetkrát ho přebalit, překrmit ho, číst mu, zpívat mu, houpat ho, dát ho do ledničky, zeptat se na mimibazaru, proč dítě řve, volat manželce, že dítě řve, ale ono nepřestane. A pak po čtyřech hodinách konec. Nic jste neudělali a dítě přestalo řvát. Jak to? Děti nemají logiku.

Na poprvé to je vždycky nejtěžší. Postupně si člověk zvykne. Nebo spíš tedy otupí. Základ všeho je hypnotizovat hodiny natolik, že čas začne ubíhat rychleji a manželka se vrátí domů z práce. To je pak slávy. To je radosti. Nikdy jsem svou ženu nemiloval víc, než když se vrátila z práce.