Nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem se už setkal s tvrzením, že si někdo pořídí psa, aby byl potom lépe připraven na miminko. Mladé páry dneska zřejmě nechtějí nic podcenit, a ještě než spolu zplodí potomka, chtějí si to nejprve nacvičit na psovi.
Jako takhle, nebudu vás dlouho napínat, je to kravina. Žádný pes vás na dítě nepřipraví. Možná kdybyste ho dvakrát denně předávkovali extází a každou půl hodinu ho švihli hadičkou od pumpičky na kolo do slabin, abyste simulovali běžný den s malým dítětem, které se nudí a vy nemůžete jít ven, protože tam prší.
Ani tak byste se k situaci, že máte malé dítě, moc nepřiblížili. Každý aspekt potřeb a činností malého dítěte by vyžadoval jiné zvíře.
Pokud si chcete například natrénovat, jaké je oblékat dítě do oblečení, pokuste se narvat chobotnici do síťovky tak, aby jí ani jedno chapadlo nečouhalo.
Myslíte, že osobní hygiena, jako je vyčistit dítěti zuby nebo ho učesat, že to bude brnkačka? Tak si pořiďte rosomáka se vzteklinou a zkuste mu uplést copánky.
Abyste simulovali takový pohodový večer, tak si pořiďte nějakého nočního tvora. Já nevím, třeba hrabáče kapského. Budete překvapení, jak v noci váš hrabáč kapský nechce spát a má pořád jenom hlad. S hrabáčem kapským už nikdy nebudete spát jako dříve. To samé platí i o dítěti.
Samozřejmě, že veškerá doposud zmíněná přirovnání jsou vyhnaná do extrémů, nicméně mějte na paměti, že v rodičovství k extrémům opravdu dochází. Není to sice každý den, ale většinou se jim prostě nevyhnete.
Pes není opravdu vhodný nástroj na to, připravit se na dítě. Mít psa je o mnoho jednodušší.
Pokud má pes hlad, nasypete mu jídlo do misky. Pokud nasypete jídlo do misky dítěti, tak to misku ztratí, nebo rovnou rozbije a jíst to rozhodně nebude. Jak není jídlo na lžicce a lžička není letadlo, které letí do hangáru, budete to mít těžké.
Psa můžete nechat vycvičit na cvičáku. Dítě musíte vycvičit sami. Žádný cvičák pro děti neexistuje. Vlastně jo. Říká se mu pasťák, ale to už je ta úplně poslední možnost.
Váš pes vás bude bezmezně milovat. To vaše dítě sice taky, ale v pubertě vás bude pravidelně posílat do prdele.
Psa poměrně rychle naučíte, že se má venčit venku. Dítěti to trvá o dost déle. Navíc celou polovinu délky psího života budete svému dítěti utírat zadek.
Co je ale asi to úplně nejdůležitější, je ten pocit zodpovědnosti. Jasně, když máte psa, cítíte za něho zodpovědnost. To se ale absolutně nedá srovnávat s dítětem.
Pokud váš pes vběhne pod auto, nebo ho omylem něčím otrávíte, budete sice chvíli smutní, ale pak si koupíte nového psa. Pokud vaše dítě vběhne pod auto nebo ho omylem otrávíte, půjdete do vězení.
Jakkoliv máte pocit, že jste ke svému psovi přilnuli, tak k dítěti přilnete mnohem více. Pokud tomu tak není, tak své dítě, ke kterému jste nepřilnuli, raději dejte někam do jiné, lepší rodiny a nechť jste se svým psem šťastni na věky věků.
Jo, a ještě poslední věc. Zatímco psa máte do konce jeho života, tak dítě máte do konce vašeho života (za běžných okolností).
Dítěte se prostě nadosmrti nezbavíte. Bude vám vyžírat ledničku, bude vám vysávat účet, díky dítěti se kadence vašeho sexu statisticky sníží až o šedesát procent, budete se muset kvůli němu přizpůsobovat všemu možnému i nemožnému, budete kvůli němu muset spoustu věcí obětovat. Nicméně to všechno uděláte rádi (no asi ne tak úplně s nadšením, ale dejme tomu, že středně rádi ano), protože to je vaše dítě a vy ho milujete.
Na to vás prostě žádný pes nepřipraví.
