Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.

Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí. Zdroj: Elliott Erwitt / Magnum Photos / East News

Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.
Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.
Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.
Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.
Ples se stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí.
5
Fotogalerie

Jen brilianty, perly a černý jantar. Legendární černo-bílý ples Trumana Capota

Dvacátého osmého listopadu 1966 se ve Velkém sále hotelu Plaza konal pravděpodobně nejprominentnější a nejstylovější večírek všech dob. Hvězda newyorské literární scény Truman Capote, autor Snídaně u Tiffanyho, zde pořádal černo-bílý ples. Sešli se zde Andy Warhol, Frank Sinatra se svou manželkou Miou Farrowovou, Henry Fonda, Cecil Beaton, Norman Mailer, mladý Oscar de la Renta, dcery tří amerických prezidentů i indický maharádža.

Místo konání plesu bylo symbolické. Nejenže Plaza platila v 60. letech za nejluxusnější newyorský hotel, Capote na tomto místě také otevřel první scénu svého první románu Letní krize. Také slavný Scott Fitzgerald zasadil části svého Velkého Gatsbyho do prostorů Plazy.

Na začátku léta 1966 začal Truman Capote, který chtěl na plese získat materiál pro svůj nový román Vyslyšená modlitba, satirizující americkou vyšší společnost, rozesílat pozvánky. Po pánech vyžadoval smoking a černou masku, po dámách černé nebo bílé šaty, bílou masku a vějíř. Volnou ruku nenechal divám doby ani ve výběru šperků – požadoval brilianty, perly nebo černý jantar.

Privilegia účasti na prominentním plese se nedočkal prezidentský pár Johnsonových (Capote nechtěl na večírku zástup členů ochranky), bývalý prezident Harry Truman (protože „Truman mohl být na večírku jen jeden“) ani Winston Churchill.

Během podzimu se dokonce několik lidí pokusilo účast na plese zaplatit. Podnikatel a filantrop Charles Revson Capotovi nabídl, že se postará o kompletní náklady. Spisovatel odpověděl, že jen těžko může na svůj soukromý večírek pozvat někoho, koho nezná.

Několik týdnů před plesem vypukl poprask okolo masek. Společnost Cartier u této příležitosti nechala vyrobit masky „Mefistoteles“ z černého sametu s brilianty. Stály 38 tisíc dolarů. Capotův plán získat na plese inspiraci pro novou knihu o snobství americké smetánky se začal plnit ještě před jeho začátkem. Sám svoji masku koupil za 39 centů v obchodě s hračkami na Páté avanue.

V den plesu byla z letiště La Guardia odkloněna část komerčních letů, jelikož se sem většina hostů slétala v letadlech soukromých. Na padesáté čtvrté východní ulici, která nikdy předtím neviděla zácpu, se jedna obrovská tvořila už od rána. Všechny dámy spěchaly k nejvyhlášenějšímu kadeřníkovi ve městě.

 

Sám ples se podle očekávání stal společenskou událostí roku, ne-li desetiletí. Norman Mailer se zapřísahal, že to byl jeden z nejlepších večírků jeho života. Rubriky všech novin a časopisů přinesly o černo-bílém plese rozsáhlé zprávy. Reportáž z večírku vysílala i televizní stanice CBS.

Čeho se však svět nikdy nedočkal, je Capotův román Vyslyšená modlitba. Když v roce 1984 spisovatel zemřel, rukopis dlouho rozpracované knihy se za podivuhodných okolností ztratil. Existují domněnky, že kvůli množství pikantností ze životů prominentů nebylo zveřejnění pro mnoho lidí žádoucí. Přesto ční Capotův ples v hotelu Plaza v análech společenských rubrik víc než kterýkoliv předtím nebo potom.