Emma Morano nepozvala na své narozeniny, které má slavit 29. listopadu, nikoho. Je přesto vysoce pravděpodobné, že se o jejím výročí dočtou lidé na celém světě. Paní Emma totiž oslaví 117 narozeniny a je v současnosti nejstarším žijícím člověkem na světě. A také posledním, u kterého se podle dokladů dá věrohodně doložit, že se narodil ještě v 19. století.
Ve svém dvoupokojovém bytě v Pallanze u jezera Maggiore na severu Itálie má také fotografii svého lékaře Carlo Bava, který v rukou drží vejce. S tím se pojí dvě věci, související s dlouhým životem Emmy Morano.
Celoživotně se, pokud může, vyhýbá lékařské péči a kromě sušenek jí pouze dvě vejce každý den. Nic jiného. „Ani moc jíst nemohu, protože nemám zuby,“ řekla agentuře AFP paní Emma.
Zvyk jíst každý den několik vajec u ní pochází ještě z dob první světové války, kdy trpěla chudokrevností. Tento jídelníček dodržuje 90 let a myslí si, že snědla více než 100 tisíc vajec.
„Paní Emma se stravuje v rozporu se všemi doporučeními, ale na jejím zdraví se to neprojevilo. Vždy jedla málo zeleniny i ovoce,“ dodává doktor Bava, který se o ní stará posledních 27 let.
Zda vyzkouší alespoň na 117. narozeniny kousek dortu, není jisté, protože naposledy, kdy ho ochutnala, se pak necítila dobře.
Emma Morana pochází z osmi dětí, ale zatímco osud je k ní shovívavý, pokud jde o zdraví, tak v osobním životě to bylo složitější. V roce 1926 se vdala, o rok později porodila své jediné dítě, ale to bohužel po půl roce zemřelo. Pak ji její násilnický manžel vyhodil z domu a už se nikdy nevdala. V té době bylo velmi složité se v Itálii i rozvést.
Paní Morano pracovala dlouho v továrně, která vyráběla jutové pytle. Žila vždy osaměle a posledních 20 let neopustila svůj malý byt. Až loni kvůli nemoci požádala na nátlak svého doktora úřady o pečovatelku, protože byla upoutána na lůžko.
„Nikdy nechtěla jít do nemocnice a ani v ní dokonce v životě nebyla. Pokud byla nemocná, všechny zákroky jsme provedli s kolegy u ní doma,“ dodává doktor Carlo Bava. „Při tak vysokém věku je ale jasné, že žije ve velmi, velmi choulostivé rovnováze, stát se může každou minutu cokoli. Mám obavu, že když paní Emma zemře, tak vlastně za to budu moci já. Je to jako držet stále naklánějící se věž v Pise,“ říká starostlivě její lékař.
