Niki Lauda

Niki Lauda Zdroj: profimedia.cz

Niki Lauda mladým pilotům nevěří. Letadla budou řídit automaty

Bývalý mistr svět formule 1 legendární Niki Lauda (66) důvěřuje technice více než lidem. Přinejmenším pokud jde o létání. Řekl to rakouskému magazínu Zeit Wissen. Mnoha mladým pilotům podle něj chybí „zkušenost v řízení velkých strojů bez počítačové pomoci“. Lauda je sám pilot a v roce 1979 založil vlastní leteckou společnost Lauda Air.

Je přesvědčený, že letadla budou v budoucnosti létat zcela automaticky bez pilotů. „Jednou to přijde. Autopilot už dnes umí všechno až na vzestup. Pro start ještě nemáme žádnou automatiku. To ale můžeme vytvořit, říká Lauda, který sám sebe označuje za „blázna do techniky“. Když byl tázán, zda jde jeho technický optimismus tak daleko, že by si dovedl představit, že by řídil atomovou elektrárnu, odpověděl, že s dostatečnou přípravou by to mohl dobře zvládnout, protože by se staral o každý detail.

Automatizace už proniká do řízení automobilů a metra. Pokud jde o kosmické lety, tak průzkum vzdálenějších částí Sluneční soustavy by byl bez automatických sond nemyslitelný. Dnešní bezpilotní letadla nasazovaná do bojových akcí jsou sice na dálku řízená lidmi, ale už se uvažuje o vojácích-robotech vybavených umělou inteligencí, kteří budou schopni jednat sami podle situace. Pokrok v této oblasti se bude nejspíš stále zrychlovat. Prvního autopilota pro letadlo sestrojil Američan Lawrence Sperry už v roce 1912, ale rozmach zažila tato zařízení po druhé světové válce.

Celý tento trend pochopitelně vzbuzuje obavy, jaké vedlejší účinky to může přinést a nejde samozřejmě jen o piloty, kteří by přišli o svá prestižní místa. Už dnes se stává, že se piloti dostávají do konfliktu se svými palubními počítači. Vypuštění lidského činitele by jistě zabránilo některým katastrofám, jako bylo třeba zřícení letadla v Alpách způsobené sebevraždou druhého pilota, ale k některým dalším by mohlo dojít. Jednou z nejhorších variant je ovládnutí stroje hackery. Je otázka, zda je to riskantnější než klasický únos. V každém případě bude pro psychologii cestujících zřejmě nutné, aby byl na palubě aspoň někdo, kdo připomíná lidského pilota.

Niki Lauda sám se stal ve svém Ferrari v roce 1976 málem obětí, když havaroval a pak v nemocnici bojoval o život. Příčina nehody není známa dodnes. Selhal lidský faktor, tedy závodník, nebo technika? To se nejspíš nikdy nedozvíme. V každém případě se zájemci o závodění a létání nemusí bát, že by o něco přišli. Piloti a závodníci tu budou vždycky, přinejmenším stejně, jako dodnes lidé jezdí na koních.