Causa Thermal: Legendární karlovarský hotel vyhlíží nejasnou budoucnost | Reflex.cz
reklama
nahoru

Causa Thermal: Legendární karlovarský hotel vyhlíží nejasnou budoucnost

Kateřina Kadlecová8. července 2015 • 06:00
Causa Thermal: Legendární karlovarský hotel vyhlíží nejasnou budoucnost
foto: Svatopluk Zídek

Je mu 48 let a je brutální. Sebejisté obrovské monstrum, šedivé, hranaté a tvrdé – dokonce i Andrej Babiš se při jeho bližším ohledání zhrozil. Přestože mu teď kradou bazén, hotel Thermal i letos přivítá standardních třináct tisíc návštěvníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

reklama

Kolem karlovarského Thermalu, o jehož prohlášení kulturní památkou v tuto chvíli jedná ministerstvo kultury, se poslední rok „dějí“ věci. Na jedné z mediálně nejexponovanějších, nejcharakterističtějších, a tudíž nejdiskutovanějších budov České republiky začal totiž „makat“ ministr financí Andrej Babiš. Filmový festival sice po jím iniciovaném personálním zemětřesení v dozorčí radě, představenstvu i vedení hotelu ke svému letošnímu, 50. ročníku nedostal vyhazov a po osmatřiceti letech nepřišel o své tradiční sídlo, nicméně thermalští hosté i karlovarská veřejnost ztratili bazén. Ještě ne de iure, ale de facto; už od loňského podzimu se v něm „z technických důvodů“ neplave.

Brambora ve šperkovnici

Spousta lidí, jimž svébytná thermalovská estetika nic neříká a vidí v něm jen betonovou krabici od bot či příslovečnou bramboru ve šperkovnici, se ptá, co je na Thermalu vlastně památného. Odpověď pro pochybovače nabízí Lukáš Beran, autor studie o práci manželů Machoninových, kteří Thermal navrhli: „V architektonické soutěži na festivalové kino a hotel s bazénem, jež roku 1964 určila jejich místo i kapacitu, uspěli Věra a Vladimír Machoninovi proto, že svůj návrh nejlépe prostorově a provozně promysleli a zasadili do krajiny. Thermal je vynikajícím dílem architektury, inženýrství a designu, ale také důležitou veřejnou a kulturní stavbou. Její památková ochrana může napomoci tomu, aby alespoň v budoucnu byla správně užívána a udržována.“

Thermal byl vystavěn v architektonickém stylu brutalismu. ­Béton brut, tedy beton drsný, ne­opracovaný a neomítnutý, extrémní přiznání materiálů a konstrukčních prvků i dominantnost, až agresivita nejvyšší karlovarské budovy jsou trnem v oku mnohým. A že prý je Thermal ve věnci lázeňských „dortů“ s cukrkandlovými fasádami pěstí na oko estétovo.

Jenže tak je to s brutalistickými budovami všude – odborná veřejnost jimi bývá nadšena, část široké veřejnosti naopak zděšena. Nebo si snad vzpomínáte, že by někdo výrazně adoroval Machoninových obchoďák Kotva na pražské Revoluční třídě? Že by se někdo klaněl brutalistické budově Nové scény Národního divadla či hale pražského hlavního nádraží?

Stavba Thermalu byla navíc od samého počátku pro Karlovarské problematická už jen proto, že kolosu muselo ustoupit na čtyřicet domů. Chebská ulice s původní zástavbou z 19. století, včetně secesního domu Alice, Mattoniho vily nebo hotelu Pošta, zmizela. A do základové díry Thermalu prý roku 1968 zahučel i jeden ruský tank, vzpomíná na vyprávění technického ředitele Thermalu Jiřího Kadlece režisér Miroslav Janek ve svém novém dokumentu Filmová lázeň.

Jisté je, že manželé Machoninovi a jejich tým padesáti zaměstnanců dělali pro kvalitu stavby, co mohli – už ohromná stavební investice 410 miliónů Kčs tehdy naznačovala, že se objektu dostane zvláštního zacházení. Architekti před přípravou podrobnějšího projektu absolvovali studijní cestu po nových evropských kinosálech a vrátili se s inspirací i vzorky materiálů, které chtěli použít. A protože je vinou režimu nemohli dovézt ze zahraničí, museli je vyrobit Češi, dědicové prvorepublikové řemeslné tradice, jež zaručovala vysokou kvalitu zpracování. Machoninovi navrhli i interiérové prvky – třeba šest rozličných typů koženkových křesel, svítidla, ba i speciální příbory do hotelové restaurace. „Pro stavbu Thermalu byla použita náročná technická řešení a precizní úroveň architektonického detailu,“ říká architekt Pavel Směták, jenž byl před čtyřmi lety spolukurátorem výstavy Věra a Vladimír Machoninovi 60’/70’ v Galerii Jaroslava Fragnera. „Jedinečné interiéry objektu přinesly do československé architektury do té doby nevídané kvality, třeba snahu o nerušené splynutí exteriéru a interiéru, maximální transparentnost halových interiérů a zcela samozřejmé použití jednotného materiálu uvnitř i vně budovy – tryskaných betonových povrchů s bílým kamenivem.“

Také proto se stavělo velmi dlouho, od roku 1967 až do roku 1979, přičemž poprvé se hotel filmovým divákům otevřel až roku 1977, kdy se v „novom, modernom prostredí kúpeľného domu Thermal“ (abychom citovali dobový filmový týdeník) konal 21. ročník festivalu.

Co hotel viděl a slyšel

Thermalskému Velkému sálu a jeho 1148 sedadlům pak vděčíme za to, že je karlovarský festival akcí „batůžkářů“, studentů a obecně mladých chudých intelektuálů a že na něm na rozdíl od Cannes a Berlinale potkáváme především živé lidi, a nikoli jen party nákupčích z filmových distribucí a novináře šmírující hollywoodské herečky. Těch ovšem Thermal pamatuje taky dost – šampaňské tu kromě Sharon Stoneové a Renée Zellwegerové srkaly třeba Gina Lollobrigida, Keira Knightleyová nebo Judi Denchová.

Ještě před nimi, dávno před revolucí, ovšem na obdivovaných červených křesílkách Věry Machoninové vysedávaly lehké děvy a lovily soudruhy. Vedle nich se dle pamětníků vrtěly i známé české herečky a vyhlížely, koho klofnou. Juraje Jakubiska si v prvním patře Thermalu „vyseděla“ paní Deana Horváthová, ženatý Juraj Herz se tu poprvé vodil s herečkou Terezou Pokornou, sblížili se zde Václav Havel s pravidelnou návštěvnicí festivalu Dagmar Veškrnovou.

Batůžkáři zase nikdy nezapomenou, jak jim v půli 90. let čerstvý prezident MFF KV Jiří Bartoška prostřednictvím Thermalu zachránil festival. Ten ročník strašlivě lilo a proslulé festivalové městečko, kde se každoročně vystřídá pěkných pár tisíc mladých a neklidných diváků, ještě neexistovalo. Jiří Bartoška proto otevřel dokořán svou širokou náruč a s ní i dveře do Thermalu. Batůžkáři bivakovali po chodbách ve všech patrech, jimiž stoupala vůně marihuany spolu s vlhkostí z pláštěnek rozvěšených zvenčí po klikách pokojů platících hostí…

Někdy v té době se také Thermal poprvé rozsvítil. Vizuální stránku festivalu a jeho zahajovací a závěrečné ceremoniály totiž dostal na starost tým bratrů Šimona a Michala Cabanových. S nimi přišly barvy, imaginace a vtip – a tato blahodárná spolupráce se každoročně opakuje už dvacet let, i když k dílu dávno přispívají i jiní, třeba Aleš Najbrt a Martin Chocholoušek.

ANO, máte vyhazov

Předseda hnutí ANO sice vzal svůj neuvážený výrok o privatizaci hotelu brzy zpět, jenže loni krátce po skončení festivalu bez udání důvodu odvolal celé představenstvo a dozorčí radu Thermalu. Mohl si to dovolit – ministerstvo financí, respektive jím řízená akciovka Thermal-F, je stoprocentním akcionářem Thermalu; po několika zpackaných pokusech o prodej si stát tohle „kulturní břemeno“ ponechal právě kvůli festivalu. Těžko ovšem hodnotit, zda měl Andrej Babiš pro zmíněný hluboký řez hotelovým personálem na nejvyšších postech opravdu vážné důvody: Thermal je poslední čtyři roky v černých číslech, roku 2012 byl zisk 14 miliónů, o rok později i loni kolem devíti miliónů. Za šestiletého ředitelování doktora práv Josefa Pavla, někdejšího karlovarského primátora, hejtmana Karlovarského kraje a druhdy oblíbeného ředitele jiného varského gigantu, Hotelu Pupp, mířil Thermal ekonomicky nahoru. Na druhou stranu se prý téměř neinvestovalo do oprav a renovací… Ačkoli loni dokončená přestavba kuchyně, restaurací, výstavba venkovní terasy a úpravy parku mohly kritikům zavřít pusu a otevřít oči, nestalo se tak.

Andrej Babiš po odvolání Josefa Pavla jmenoval novým ředitelem hotelu kontroverzního muže od fochu Daniela Křováčka a předsedou představenstva místního podnikatele a člena hnutí ANO Viktora Linharta, zjevně svého člověka. Jeho podnikání bylo poněkud nečisté, a proto na svém místě vydržel stejně jako Křováček jen dva týdny. Koncem července 2014 Linharta vystřídal zkušený hotelový manažer Ivan Chadima, s nímž přišel zastupující ředitel Rudolf Mašata a počátkem roku i nový generální ředitel Klaus Pilz. Ten seděl v evidentně příliš horkém křesle jen necelé dva měsíce; vystřídal ho údajně pilný a schopný Mašata, kterému se po jeho vystoupení v investigativním pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera (24. května 2015, k vidění na internetu) možná bude přezdívat „Blablabla“.

Jak se ministr zhrozil

À propos, zmíněná televizní reportáž přinesla přehledný vývoj celé kauzy kolem „srdce Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech“. Andrej Babiš poprvé zavítal do Thermalu letos 29. ledna, dle regionálního tisku se „zhrozil“ a navrhl prodat hotelový bazén – ideálně bohatému arabskému šejkovi. Prezident MFF KV Jiří Bartoška vyjádřil obavu, že po personálních změnách je festival ohrožen. A zatímco festivalové vedení a diváci hrají na srdíčko a zdůrazňují tradiční kulturní i historickou funkci a zcela zřejmou nenahraditelnost Thermalu, Andrej Babiš hovoří řečí čísel: „Měsíc před festivalem má hotel tržby 27 miliónů korun a přes festival dvanáct nebo kolik,“ řekl 29. ledna. Jenže festival trvá devět dní – není pak to srovnání zavádějící? Je, jak potvrzují slova obchodní ředitelky Thermalu Tamary Klein: „Nelze říci, že by hotel v průběhu konání festivalu nevydělával. Pro letošní ročník jsme se navíc s festivalem dohodli na nových, pro nás výhodnějších podmínkách. Problémem však zůstává využití prostor, zejména obchodů, které jsou v průběhu roku pronajaty třetím osobám. Tito nájemci jsou nuceni každý rok prostory na měsíc opustit, neboť je využívá filmový festival, a to samozřejmě znamená výpadek příjmů za nájemné a nucené snížení nájemného v průběhu celého roku.“

Kdo Thermal zná opravdu dobře, může pro páně Babišovo zděšení a razanci snadno nalézt porozumění. Architekt Pavel Směták hotel zrovna nedávno prolezl „od sklepa po střechu“ a také se trochu vyděsil: „Technologie domu je z velké části z doby otevření a je na hranici životnosti, zejména pokud jde o vzduchotechniku nebo technologii bazénu. V důsledku nedostatečné údržby i přirozeného stárnutí stavební materie výrazně zchátraly prostory pasáží a vstupů do objektu i některé důležité veřejné části souboru.“

Pamětník bazén

Jak už bylo řečeno, aktuální ředitel Thermalu Rudolf Mašata se rozhodl padesátimetrový bazén, prý prodělečný a pro ekonomickou stránku věci nevýznamný, loni z technických důvodů uzavřít. Karlovarští podepisují petice, protestuje i karlovarský primátor Petr Kulhánek a další radní. Nesouhlasné stanovisko vydávají také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Český svaz stavebních inženýrů s tím, že komplexy, jež přetrvaly čtyřicet let fungování jako architektonický celek, se parcelovat nemají. Na nabídku koupě reagoval jediný zájemce, jehož jméno Thermal před dohodnutím transakce odmítl sdělit.

Obě strany sporu, „kulturní“ i „ekonomická“, se shodnou v jedné věci, a sice v tom, že „hotel nebyl dostatečně udržován a jeho současná situace není uspokojivá“, abychom citovali veřejné prohlášení vnoučat architektky Machoninové Marie a Jana Kordovských, sdružených v týmu „Respekt Madam“ a bojujících jménem své babičky a vlastně i velké části kulturní veřejnosti. Za co? Za to, aby se budova i s bazénem přiblížila co nejvíc původnímu stavu a aby byla prohlášena kulturní památkou (to by pak noví majitelé přes povinnosti stanovené v památkovém zákoně na Thermal tak snadno nemohli). A taky za to, aby se nemluvilo jen o penězích, aby se do architektonického monumentu neřezalo jak do vepře a aby se bazén z komplexu nevyčleňoval – vždyť už v průběhu soutěže, mimochodem obeslané tehdy asi padesátkou architektů, byla zadána podmínka, že projekt musí bazén zahrnovat. Jeho odprodej by možná zaručil lepší zacházení, ale rodinné stříbro, nebo spíš rodinná sada karlovarského porcelánu, by se roztříštilo.

Když už jsme u střepů, ty bazén Thermalu pamatuje velmi důvěrně. Ještě v půli 90. let, kdy měl festivalové PR na starost zesnulý producent Pavel Melounek, tu totiž končíval každý večírek – festivaloví návštěvníci u vody křičeli do noci, koupali se nahatí a házeli do vody sklenice. A někdy i filmové kritiky: jednou po urážce dámy letěl nedobrovolně pod hladinu také kritik Jan Rejžek, pěkně v saku a s kufříčkem.

Aktuální otázka zní, jak se zájemce o koupi bazénu zachová, jestliže bude (nebo snad „až bude“?) Thermal prohlášen kulturní památkou. Bude-li rozumný, svou nabídku stáhne a všechno dobře dopadne. Pokud tedy nepřijedou ti lidé z Agrofertu, kteří nedávno navštívili polnosti farmáře Bohumíra Rady, a za trest nezastříkají totálním herbicidem také celý Thermal i s přilehlým okolím.



Klíčová slova: reflexvarythermal



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama