Šatník

Šatník Zdroj: Marek Douša

Pozor, zavádíme nová firemní pravidla oblékání

Vážení kolegové! Jak víte, nedávno jsme zavedli jako součást našich pravidel oblékání pro zaměstnance takzvané neformální pátky. Ukázalo se, že tento nový přístup je u našich zaměstnanců tak oblíbený, že se vedení společnosti rozhodlo firemní pravidla oblékání znovu přepracovat.

Naším cílem je zajistit zaměstnancům, aby se v práci cítili co nejpohodlněji a aby jejich oděv odrážel „novou realitu“ moderního kancelářského prostředí. Proto Vám s radostí představujeme tyto nové směrnice pro oblékání zaměstnanců na jednotlivé dny v týdnu.

Týden bude nyní začínat „pondělky, kdy mám po víkendu takovou kocovinu, že jsem si zapomněl vzít pásek“. Zaměstnanci mohou dorazit do práce o několik minut později, ovšem s výrazem bolestivé lítosti ve tváři a alespoň bez jedné běžné součásti oděvu. I když toto pravidlo specificky hovoří o „pásku“, je míněno jen jako příklad. Může se vlastně týkat čehokoli: například vázanek, ponožek, bot, spodního prádla, košil, blůz, kalhot či sukní. Přijatelné jsou i další oděvní chybičky a nedokonalosti: třeba nezašněrované boty, nedopnutý zip či knoflík, košile čouhající z kalhot, spodní prádlo přes kalhoty apod.

Druhý v pořadí bude pracovní den známý jako „úterek, kdy ráno nemám čas přemýšlet, co si vezmu na sebe“. Toto pravidlo reaguje na hektická rána, jež zažívá většina našich zaměstnanců; zejména rodičů, kteří musí vést či vézt své ratolesti do školy. Po ránu si naši zaměstnanci většinou stačí ze skříně jen vytáhnout kus oděvu, nejspíš poslepu, a hodit ho na sebe bez ohledu na to, zda k sobě jednotlivé části oděvu „jdou“. K navrhovaným a preferovaným barevným a materiálovým kombinacím patří: modrá a zelená, fialová a oranžová, proužky a puntíky, kostičky s tartanovými vzory nebo satén s ovčí vlnou.

Dále přijdou na řadu „středy, kdy už musím dát ty šaty do čistírny“. Zaměstnanci si ten den mohou na sebe vzít jakékoliv šaty podle vlastního uvážení, pokud ovšem nepostrádají jeden z následujících rysů, případně jejich kombinací: zmačkané, zmuchlané či zašpiněné šaty, propocené košile apod. Zaměstnanci budou mít k dispozici zdarma kadidlo skořicové vůně, které si mohou na svých stolech zapálit a přehlušit tak nepříjemný zápach vycházející ze šatů kolegů.

Vzhledem k tomu, že k následujícím situacím již stejně dost často dochází, budou čtvrté dny v týdnu oficiálně známé jako „čtvrtky, kdy, páni, já už si myslel, že je pátek“. Očekáváme, že zaměstnanci budou i nadále dodržovat pravidla oblékání běžná pro „neformální pátky“; předpokládá se ovšem, že budou po celou pracovní dobu projevovat náležitou lítost a rozpaky nad svou zapomnětlivostí a pochybením.

Konečně pátky zůstanou i nadále „neformálními pátky“. Rádi bychom zde znovu zdůraznili, že ten den mohou zaměstnanci do práce nosit džíny, trička, tenisky a další „neformální“ oděvy.

Vezměte laskavě na vědomí, že i nadále je zaměstnancům zakázáno chodit do práce v následujících oděvech a doplňcích: v tričkách s násilnými a sexuálními texty a obrazy, krátkých kalhotách, sandálech, minisukních a punčochách se širokými oky (to se týká zejména zaměstnanců mužského pohlaví), tangách, s připínatelnými penisy, pouzdry na pistole, brýlemi na noční vidění, s falešnou krví na košilích (s výjimkou naší měsíční firemní party na téma „noc zombíků“), ve svatebních róbách (opět zejména u mužů), kosmonautických kombinézách, kostýmech gorily, neoprenových potápěčských oblecích a pochopitelně v teplácích.

A prosím žádné Google brýle do práce! To je skutečně nechutné.

Děkujeme Vám za spolupráci.
Se srdečným pozdravem
Vedení firmy.

Steve Fisher – Američan v Praze. Překlad Jan Valeška. Text vyšel původně v tištěném Reflexu č. 3/2014.